Organizace Greenpeace spustila petici, která požaduje, aby česká vláda přijala opatření, která nejen nastartují ekonomiku po pandemii koronaviru, ale zároveň budou šetrná k životnímu prostředí a ochrání nejzranitelnější lidi, kteří již dnes trpí finančními dopady krize. Podle Greenpeace je nutné se poučit z vývoje po ekonomické krizi v roce 2008, kdy tehdejší vláda podpořila především korporace a silné ekonomické hráče, zatímco obyčejní lidé a ochrana životního prostředí a klimatu zůstala na druhé koleji. I proto se Česká republika ještě před rozšířením koronaviru potýkala s rozsáhlými ekologickými a sociálními problémy – např. uschlými lesy, úbytkem biodiverzity, neschopností krajiny zadržet vodu či rozmachem obchodu s chudobou a exekucemi, v nichž skončily stovky tisíc lidí.  

Jan Freidinger z Greenpeace, říká:
“Stejně jako nyní posloucháme odborníky na ochranu před infekcemi a jednáme podle nich, musíme také naslouchat klimatologům a vědeckým expertům na životního prostředí, kteří nás po celá desetiletí varují před naší vlastní sebezničující činností. Koronavirová pandemie a reakce vlád po celém světě, které pumpují do stávajícího systému biliony, ilustrují, jak nákladné je soustředit se na krátkodobé zisky a opomíjet budování dlouhodobě udržitelného a odolného systému. V případě změny klimatu, stejně jako v případě pandemie, jsou náklady na globální krizi o řády vyšší než náklady na její prevenci. Krizi se musíme snažit předcházet či ji alespoň řešit v počátcích a při jejím řešení se držet poznatků a doporučení vědců a odborníků.”

Kromě nouzových opatření na zastavení šíření infekce, záchranu lidských životů a bezpečných pracovních míst musí vláda podle Greenpeace připravit krizové balíčky, opatření a podněty, které zajistí budoucí zdravotní a finanční zabezpečení lidí a budou postavené na spravedlivějších, bezpečnějších a trvale udržitelných základech. 

Homeless in Marseille during the Corona Virus Shutdown. © Theo Giacometti /  / Greenpeace
Ekonomickou krizi po pandemii koronaviru nesmí odnést obyčejní lidé. Ilustrační foto © Theo Giacometti / / Greenpeace

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Aktuální krize a její řešení nesmí znamenat odklad řešení krizí dlouhodobých. Změna klimatu již dnes trápí Česko suchem a vedrem a příchod koronaviru na tom nic nemění. Nestojíme tedy před otázkou buď a nebo, řešit musíme jak krize aktuální, tak ty dlouhodobé, a pokud možno hledat při jejich řešení synergie.” 

Finanční zdroje a úsilí, které budou třeba na restart ekonomiky v celé EU, by podle Greenpeace měly být použity při vědomí toho, že musí pomoci zachovat a vytvářet pracovní místa, pomáhat znevýhodněným a zároveň zajistit zdravější a udržitelnější zemědělství, čistější města, lepší hromadnou dopravu, moderní a konkurenceschopný průmysl či kvalitnější výrobky a co nejdříve omezit spalování fosilních paliv.

Jako jednu z cest z krize doporučuje Greenpeace opatření Zelené dohody pro Evropu, která je podle svých autorů strategií s cílem transformovat EU na spravedlivější, udržitelnější, konkurenceschopnější a lépe prosperující společnost. Nejsou to jen klimatické cíle vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality, které kritizují premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. Jde o komplexní návrh, který má řešit udržitelnost zemědělské produkce, znečištění ovzduší, půdy i vody, udržitelnou spotřebu a přechod k cirkulární ekonomice a kvalitnějším výrobkům, lesy a přírodu odolnější vůči změnám klimatu. To vše za podmínek spravedlivé transformace, aby nikdo nezůstal opomenut a uvězněn v dluhové pasti.

Premiér Babiš ve středu večer v České televizi prohlásil, že Green Deal ničí tradiční evropský průmysl a automobilky. Greenpeace považuje tento výrok za nepravdivý a nesmyslný, už proto, že Green Deal ještě nebyl schválen a nemůže tak nic ničit, když ještě ani neexistuje. V přímém rozporu s tímto prohlášením je také iniciativa Green Recovery, která Zelenou dohodu pro Evropu naopak oslavuje jako příležitost pro nastartování ekonomiky a kterou kromě ministrů členských zemí a europoslanců podporují i ředitelé velkých firem, jako jsou například Ikea, L’Oreal či automobilka Volvo.