Kvůli polskému dolu Turów mohou desítky tisíc lidí na Liberecku přijít o vodu ve svých studních i v krajině, která je obklopuje. Česká pobočka Greenpeace proto spustila stránky www.greenpeace.cz/spoluzavodu/, kde se mohou lidé z celé České republiky proti rozšiřování dolu postavit. Najdou zde text připomínek, které mohou poslat v právě probíhajícím procesu vyhodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA).

Český překlad dokumentace, která popisuje záměr polské polostátní firmy PGE důl rozšířit a zahloubit, zveřejnilo české ministerstvo životního prostředí v úterý. Po zveřejnění na úřední desce Libereckého kraje budou mít lidé, spolky a obce 30 dní na podání připomínek. Ministerstvo životního prostředí pak na základě došlých připomínek vypracuje souhrnné stanovisko ČR k navrhované činnosti, které bude podkladem pro polská povolovací řízení.

V neděli 28. dubna se na protestu proti dolu Turów u pomníku Trojzemí v Hrádku nad Nisou sešlo přes 500 lidí z Česka, Polska a Německa, kteří společně vytvořili živý řetěz zasahující na území všech tří států. Chtěli tak upozornit na negativní dopady pokračující těžby, především na úbytek vody, který těžba způsobuje.

Hnědouhelný důl Turów se nachází v jihozápadní části Dolnoslezského vojvodství na území obce Bogatynia, v blízkosti státních hranic s Německem a Českou republikou. V případě rozšíření se má přiblížit až na hranice. Těžit se zde má až do roku 2044.

Nejblíže dolu na české straně má být obec Uhelná. Přestože se v médiích dříve objevily informace, že od nejbližší zástavby bude hrana dolu vzdálena jen 300 metrů, podle dokumentace by vzdálenost dolu od nejbližších domů měla přesáhnout jeden kilometr. I tak ovšem bude důl obtěžovat prachem a hlukem nejen obyvatele Uhelné, ale i nedalekých Václavic a Oldřichova na Hranicích. Z větších sídel pak bude zasažen nejvíce Hrádek nad Nisou.

Nejviditelnějším dopadem těžby uhlí je už nyní úbytek povrchových a podzemních vod na Hrádecku a Frýdlantsku. Polská strana výraznější vliv na zásoby vody popírá, dokumentace se proto zabývá jen ochranou vod v blízkosti obce Uhelná. Řešení, které navrhuje firma PGE, je postavení zdi zapuštěné hluboko do země, která by měla lokálně zabránit odtoku vody z české strany hranice. Na české straně se zase mluví o projektu vodovodu, který by přiváděl vodu z přehrad Souš a Josefův Důl přes CHKO Jizerské Hory. Není však jisté, že tato řešení budou fungovat.

Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Přestože to polská strana popírá, již dnes voda z krajiny Hrádecka a Frýdlantska mizí a podle expertů bude v případě rozšiřování a zahlubování dolu mizet dát, neboť voda bude do hlubokého dolu stékat z české strany. Žádné z navrhovaných řešení se nedokáže zabránit celkovému úbytku vody z krajiny. Jediným řešením podle nás je proto nerozšiřovat důl Turów.”

Nejvýznamnějším negativním vlivem rozšíření dolu Turów, který není omezen na bezprostřední okolí dolu, je dopad spálení vytěženého uhlí na klima planety. Již nyní vypouští stejnojmenná elektrárna v sousedství dolu 6,9 milionů tun CO2 a plánuje se navýšení tohoto množství. Pro srovnání: největší znečišťovatel na české straně – elektrárna Počerady – vypouští 5,5 milionu tun CO2.

Rozšíření dolu mají padnout za oběť 4 km2 krajiny, zbourat se mají polské obce Biolopole a Opolno-Zdroj. Hrozit mohou i sesuvy, nestabilita horninového podloží na bočních svazích lomu a odvaly. Hloubka dobývky dosahuje v současné době kót kolem 10 metrů nad mořem, výhledově má dosáhnout asi 30 metrů pod hladinou moře, v nejhlubším místě by tedy důl mohl dosahovat hloubky asi 330 metrů od okolního povrchu.