Přesně před rokem slíbili zástupci státního podniku Lesy ČR v doprovodu ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka, že do konce roku 2024 budou v Krušných horách vyhlášeny bezzásahové zóny ve vzácných starých bukových lesích. Dosud se žádné oficiálně nevyhlásily a z podkladů Lesů ČR, které se organizaci Greenpeace podařilo získat a zanalyzovat, vyplývá, že na žádné z navrhovaných lokalit ve skutečnosti nemá být bezzásahový režim hospodaření, naopak se zde počítá s pokračováním těžby.
Zóny, které Lesy ČR nesprávně označují jako bezzásahové, mají mít podle návrhu firmy rozlohu okolo 250 hektarů. To je podle Greenpeace nedostatečné, protože je to méně než 10 % ze zhruba 3200 hektarů, které v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří státní podnik spravuje. Listnaté lesy starší 120 let, které Lesy ČR spravují mimo přírodní památky a rezervace a ve kterých Ústecký kraj Lesům ČR chce kácení zakázat, přitom tvoří zhruba 900 hektarů. Jednotlivé bezzásahové lokality by také ideálně měly být podle Greenpeace větší než navrhovaných 13 až 20 hektarů, aby se pro rozvoj biodiverzity a přírodních procesů zajistil dostatečný prostor.
Mezi lesy zařazenými Lesy ČR mezi údajně bezzásahové navíc kromě jediné lokality chybí ty nejstarší a nejvzácnější porosty, které byly ponechány přírodě přes 160 let, některé z nich dokonce přes 200 let. Lesy ČR i přes odpor krajského úřadu chtějí část z nich vykácet – firma počítá podle údajů z dokumentů Ústeckého kraje s těžbou na 115 z 477 hektarů, o část kácení již má u úřadů zažádáno.
Lesy ČR tvrdí, že zásahy v navrhovaných bezzásahových zónách, které mají být součástí vznikající Chráněné krajinné oblasti Krušné hory, jsou nutné, aby se u těchto lesů zajistila jejich obnova. Greenpeace to považuje za nehoráznost, protože vzácné staré lesy by měly být v bezzásahovém režimu hlavně proto, aby se zajistil prostor pro probíhající přírodní procesy, samovolný vývoj a rozvoj biodiverzity. Jediným možným zásahem v takových zónách je kácení jednotlivých, potenciálně nebezpečných stromů podél značených cest a v blízkosti obydlí kvůli bezpečnosti. Rozsáhlejším kácením by mohlo dojít ke zničení nebo výraznému narušení těch nejstarších a nejvzácnějších lokalit ještě před tím, než se zásahy v nich omezí.
Návrh bezzásahových zón se Greenpeace snažilo získat dlouhodobě již od minulého roku. Ústecký kraj však odmítal informace sdílet s odkazem na nesouhlas Lesů ČR. Podklady kraj poskytl až poté, co mu Ministerstvo životního prostředí nařídilo, aby se žádostí Greenpeace o informace zabýval znovu.
Nikol Krejčová z Greenpeace ČR říká:
“Ani rok po tom, co Lesy ČR veřejnosti a ministrům Výbornému a Hladíkovi slíbily vznik bezzásahových zón v Krušných horách, žádné takové zóny zatím neexistují, a to bohužel ani na papíře. Z podkladů, které jsme složitě získávali, vyplývá, že žádné bezzásahové zóny navrhované nejsou, protože Lesy ČR chtějí stále kácet nejstarší lesy i v těch údajně bezzásahových zónách. Je na místě se ptát, zda ministři vědí o tom, že státní podnik Lesy ČR nerespektuje jejich společný slib chránit cenné krušnohorské bučiny. Stále se tak opakuje situace, že Lesy ČR odmítají chránit lesy, ani když to lidé a vláda požadují, ale chtějí uplatňovat vlastní představu hospodářského lesa přírodě navzdory. Požadujeme, aby byly v Krušnohoří co nejdříve vyhlášeny skutečně bezzásahové lokality, které budou dále součástí CHKO Krušné hory. Čím dříve se CHKO vyhlásí, tím lépe. Musí se to stihnout dřív, než se Lesům ČR podaří ty nejstarší bučiny u nás vykácet.“
Lesy ČR si nyní žádají v několika řízení o možnost pokácení více než 15 000 stromů, kácet přitom chtějí i v přírodní památce a přírodní rezervaci. Nedávná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny přitom varuje, že pokud by vlastníci lesů – včetně Lesů ČR – hospodařili podle schválených plánů, zmizely by v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří téměř všechny nejstarší porosty vzácných bučin. Během příštích deseti let by došlo ke snížení zastoupení lesů nad 161 let z 9,5 % až na 0,6 %. Podobné je to u lesů starších 130 let souhrnně, kde by došlo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %.