Proti plánovanému rozšíření velkolomu Bílina za původní územní ekologické limity těžby v severních Čechách se vymezilo 4.451 lidí. Právě tolik připomínek k dokumentaci vlivů, které by na životní prostředí mělo rozšíření těžby, obdrželo ministerstvo životního prostředí přes webovou platformu www.spoluprotiuhli.cz. Podávání připomínek je součástí procesu vyhodnocování vlivů na životní prostředí EIA (Environmental Impact Assessment). Signatáři požadují, aby ministerstvo buď vrátilo dokumentaci k rozšíření dolu těžařům k přepracování, protože v ní chybí analýza dopadů na klima, nebo aby ministerstvo rovnou vydalo k záměru negativní závazné stanovisko.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace Česká republika, říká:
“Tak obrovský zájem o posílání připomínek nás mile překvapil. Myslím, že už nyní můžeme s klidem říci, že více lidí se do procesu EIA v souvislosti s těžbou surovin nikdy předtím nezapojilo. A to samozřejmě nemáme přehled o lidech, kteří posílali připomínky poštou či datovou schránkou, kterých by podle našich odhadů mohly být desítky. Je vidět, že s prolomením územních ekologických limitů a rozšířením velkolomu Bílina se spousta lidí nesmířila.”

Lom Bílina

Vrácení dokumentace EIA k přepracování požaduje na základě jednohlasně přijatého usnesení zastupitelstva i nedaleké město Litvínov.

Proces hodnocení vlivů rozšiřování dolu na životní prostředí bude pokračovat již zítra – ve středu 12. prosince – veřejným projednáním v kulturním centru Repre v Mostě. Lidé se zde mohou od 15:00 hodin k případnému rozšíření dolu Bílina vyjádřit osobně. V rámci celého povolovacího procesu, který zahrnuje desítky správních řízení a podle odhadů Greenpeace bude trvat několik let, je to vedle zasílání připomínek jediná příležitost, kdy se může do projednávání věci zapojit širší veřejnost.

Obsáhlé připomínky o délce 33 stran podala v zákonné lhůtě i organizace Greenpeace. Na jejich přípravě se podíleli čtyři externí experti na hodnocení zdravotních dopadů, ovzduší, ochranu přírody a klima.  Podle jejich zjištění trpí dokumentace vážnými nedostatky zejména v oblasti hodnocení dopadů na klima, na ovzduší a na floru. Chybí v ní také hodnocení tzv. externích nákladů těžby, variantní řešení, imisní bilance polétavého prachu a další důležité náležitosti.

Organizace Greenpeace již dříve upozornila na fakt, že zpracovatel nezahrnul do analýzy vliv spalování vytěženého uhlí na klima. Jde přitom o nejvýznamnější negativní dopad, který by těžba za limity na Bílině měla.

Jan Rovenský, vedoucí energetické  kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Rozšíření velkolomu Bílina by vedlo k emisím oxidu uhličitého ve výši více než čtvrt miliardy tun. Z hlediska dopadů na klima jde o zdaleka největší nově projednávaný záměr v ČR v tomto století. Považujeme za nepředstavitelné, že by ministerstvo životního prostředí dovolilo těžařům se posouzení tohoto vlivu vyhnout.”

Zpracovatel dokumentace tvrdí, že počítat vliv spalování uhlí na klima při rozšiřování dolu je zbytečné, protože již tento vliv byl posuzován u zdrojů, které bílinské uhlí spalují. (1) Toto tvrzení je ovšem prokazatelně nepravdivé: většina uhlí z velkolomu Bílina je spalována v elektrárně Ledvice, v teplárnách a v lokálních topeništích, přičemž žádný z těchto zdrojů v rámci procesu EIA nikdy z hlediska vlivů na klima hodnocen nebyl. (2) Zpracovateli by přitom měl být tento fakt známý, protože byl autorem dokumentace EIA na novou elektrárnu Ledvice. Pokud jde o prodlužování provozu stávajících elektráren v budoucnu, ministerstvo životního prostředí u nich hodnocení vlivů na životní prostředí odmítá provádět úplně. (3)

Kontakt:
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, 734 620 844, [email protected]
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, 603 443 140, [email protected]

 

Poznámky pro editory:
(1)
Ve vypořádání připomínek, které je součástí dokumentace, se píše, že “naprostá většina vytěženého uhlí bude spálena ve zdrojích, které prošly (případně projdou) samostatným posouzením vlivu na životní prostředí a vliv spalování uhlí na klimatický systém Země byl předmětem samostatného řízení”.

(2)
Viz oznámení záměru MZP135. O klimatu se má psát a nepíše na straně 120.
https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP135

(3)
Exemplárním příkladem může být prodloužení provozu elektrárny Chvaletice. Krajští úředníci rozhodli, že stavební úpravy za účelem dalšího provozování elektrárny a pálení uhlí vyžadují jen změnu integrovaného povolení v režimu nepodstatné změny. Nejen, že zde neproběhlo posouzení vlivu spalování uhlí na klima v procesu EIA, neproběhl zde totiž ani proces EIA, dokonce ani zjišťovací řízení k procesu EIA. Úředníci ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu tento postup posvětili.
https://pardubice.idnes.cz/zaloba-urednici-budou-hajit-sve-ano-elektrarne-fqq-/pardubice-zpravy.aspx?c=A160727_2262367_pardubice-zpravy_jah