Kácení zhruba 400 stromů ve starých bukových lesích, které provedl státní podnik Lesy ČR bez povolení blízko Litvínova v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří v lesnické sezóně 2021/2022, bylo v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Za kácení už Lesy ČR dostaly pokutu, ale odvolaly se proti ní. Vyplývá to z dokumentu z března letošního roku, který nyní zaslalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) organizaci Greenpeace po několika žádostech o informace.
Podle informací v dokumentu se jednalo o lesy staré 250 let, které byly v roce 2017 zařazeny do návrhu přírodní památky Pekelské údolí, vyhlášené několik měsíců po proběhlém kácení. O povolení kácet si přitom Lesy ČR zažádaly až po vykácení stromů, úřad žádost později zamítl. Podle dokumentu již Lesy ČR od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 300 tisíc korun za nešetrné lesnické zásahy v Krušných horách a v Jeseníkách. Lesy ČR se proti tomuto rozhodnutí odvolaly a ministerstvo inspekci rozhodnutí vrátilo, protože má výhrady k části týkající se kácení v Jeseníkách. Z dokumentu ovšem vyplývá, že nezákonnost kácení bučin v Krušných horách MŽP v plném rozsahu potvrzuje.
Organizace Greenpeace dlouhodobě hospodaření Lesů ČR v Evropsky významné lokalitě kritizuje a zmíněné kácení od samého začátku označuje za ilegální, protože ho Lesy ČR provedly bez povolení. Lesy ČR své pochybení nejprve přiznaly, nyní ho ale popírají a tvrdí, že povolení k těžbě nepotřebovaly. To však inspekce i ministerstvo jasně vyvrátily.
V obdobném případě, kdy bez povolení kácela soukromá firma Royal Pine, již inspekce v prosinci loňského roku potvrdila, že dotčené kácení bylo v rozporu se zákonem. Oficiální potvrzení, že i v případě Lesů ČR šlo o nelegální kácení, se snažila organizace Greenpeace získat velmi dlouho. ČIŽP ale spojila řízení o kácení v Krušných horách s dalším kácením v Jeseníkách. Se spojením těchto dvou prohřešků Lesů ČR Greenpeace nesouhlasí, protože kvůli němu došlo zbytečně k prodloužení a zkomplikování řízení. Činy navíc spáchaly různé lesní správy Lesů ČR a státní firma dostane pokutu pouze za jedno z provinění. Přitom jen za kácení bez povolení v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří Lesům ČR hrozí pokuta až 2 miliony korun.
Inspekce také zamítla žádost Greenpeace být účastníkem řízení, takže organizace neměla o jeho průběhu dosud žádné zprávy, ani se v něm nemůže vyjadřovat. Greenpeace nesouhlasí s výkladem zákona, podle něhož jsou nevládní organizace vyloučené z řízení České inspekce životního prostředí, a podalo kvůli tomu žalobu, kterou nyní řeší Nejvyšší správní soud.
Nikol Krejčová, expertka kampaně Greenpeace za záchranu starých lesů v Krušných horách, říká:
“Od začátku tvrdíme, že Lesy ČR vykácely bučiny staré 250 let nelegálně, a proto jsme také podali před více než dvěma lety podnět na Českou inspekci životního prostředí. Je neuvěřitelné, že zástupci Lesů ČR se doteď tváří, jako by při svém hospodaření v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří neudělali nic špatného, přitom už od března museli vědět, že nejen podle České inspekce životního prostředí, ale i podle ministerstva porušili zákon. Lesy ČR navíc v kácení vzácných krušnohorských bučin chtějí pokračovat i navzdory vyhlašování Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Doufáme, že Lesy ČR budou brzy potrestány za ničení unikátních krušnohorských bučin a že jim úřady nepovolí další zbytečné kácení v lesních porostech starších 120 let.”
Lesy ČR v současné době usilují o pokácení více než 15 tisíc stromů v místech kolem Litvínova a Telnice, kde má vzniknout Chráněná krajinná oblast (CHKO) Krušné hory. Zhruba 7000 těchto stromů již přitom podle vyjádření firmy povolil pokácet Krajský úřad Ústeckého kraje.
Podle Greenpeace by měly být ideálně všechny cenné staré lesy kolem Litvínova zařazeny do I. zóny vznikající CHKO, aby vznikl propojený komplex se starými lesy kolem Horního Jiřetína a Oseka, kde se s I. zónami již nyní počítá. Větší ochranu místních porostů si ostatně přeje i město Litvínov, které společně s Horním Jiřetínem požádalo MŽP o zápis místních lesů na jeho katastru na seznam přírodního dědictví UNESCO.