Lesy ČR pokračují v podávání žádostí o povolení těžby vzácných lesů Krušných hor. Nedávno požádaly také o povolení kácení v nejvzácnějších chráněných krušnohorských lesích v přírodní rezervaci Vlčí důl a přírodní památce Lomské údolí. V obou případech se přitom jedná o území chráněná primárně právě kvůli zachovalým lesům a dále vysoké biodiverzitě s výskytem mnoha vzácných a chráněných druhů, které jsou navázané právě na lesní porosty. Ministerstvo životního prostředí přitom právě včera zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory, která by měla v budoucnu zajistit lepší ochranu přírody. Organizace Greenpeace nyní návrh zonace CHKO vyhodnocuje. Nicméně je z něj patrné, že lokality Vlčí důl a Lomské údolí obě spadají do I. zóny, tedy nejpřísněji chráněného území. 

Lesy ČR odůvodňují kácení (tzv. nahodilou těžbu) možným nebezpečím pádu stromů, plánované zásahy ale nijak nespecifikují, není tak zřejmé kolik stromů chtějí vykácet, nebo kde. Podle svých vyjádření v žádostech o kácení se nechtějí soustředit pouze na okolí značených cest, ale také na porost samotný s odkazem na možnost pohybu návštěvníků. Chtějí, aby bylo kácení umožněno až do roku 2030. Lokality má nyní na starosti Krajský úřad Ústeckého kraje, který tak může o kácení rozhodnout ještě před vyhlášením CHKO, které je nyní naplánováno na rok 2026.

U obou maloplošných chráněných území Greenpeace poslalo do řízení, která vede Krajský úřad Ústeckého kraje, vyjádření, v nichž požaduje jasnou specifikaci plánovaného kácení včetně šetření na místě. Greenpeace vyzývá k co největší ochraně území a povolení kácení nebezpečných stromů pouze v těsné blízkosti značených cest a komunikací, naopak se ohrazuje proti povolení kácení bez specifikace, které může být zneužito a je nekontrolovatelné. 

Greenpeace také navrhuje nový zoologický a lesnický průzkum lokalit státní ochranou přírody AOPK a vědeckými odborníky, kteří by měli posoudit, zda a jak mají případné zásahy vypadat. Greenpeace se také ohrazuje proti vytváření skládek z klád a odvážení dřeva z lokalit. Pokud mají být stromy pokácené z důvodu bezpečí návštěvníků, měly by podle Greenpeace zůstat v lese a neměly by být prodávány. 

Nikol Krejčová z Greenpeace ČR říká:
“Vlčí důl a Lomské údolí jsou jedny z mála maloplošně chráněných území Krušných hor, proto je musíme chránit co nejvíce a zajistit, že lokality ani vzácné a chráněné druhy, které zde našly útočiště, nebudou ničeny. Kácení kvůli bezpečnosti návštěvníků musí být co nejšetrnější k lokalitě i vyskytujícím se druhům. Je rozhodně potřeba dřevo nechávat na místě a upozornit návštěvníky, že vstupují na vysoce cenné území, kde mohou sledovat přírodní procesy a cenné druhy, ale musí dávat větší pozor a do lesů nevstupovat, když fouká silný vítr.”

Lesy ČR si kromě kácení v Lomském údolí a Vlčím dole žádají o povolení pokácet v unikátních krušnohorských bučinách přes 15 tisíc stromů, většinou buků. Významná část má být provedena kvůli tzv. obnově lesa, tedy kvůli jeho zmlazení, které však u unikátních starých lesů nedává smysl. Nedávná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny dokonce varuje, že pokud se bude hospodařit podle schválených plánů, zmizely by v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří téměř všechny nejstarší porosty vzácných bučin. Během příštích deseti let by došlo ke snížení zastoupení lesů nad 161 let z 9,5 % až na 0,6 %. Podobné je to u lesů starších 130 let souhrnně, kde by došlo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %.

Krajský úřad část žádostí o kácení Lesům ČR povolil, přestože si je vědom toho, že by daná území měla být v budoucnu lépe chráněna a na některých by měl být bezzásahový režim. Organizace Greenpeace se proti povolením odvolala. Proti kácení 1800 stromů u Litvínova, které Lesům ČR potvrdilo Ministerstvo životního prostředí, podala organizace Greenpeace v červnu žalobu. Podle Greenpeace by měly Lesy ČR až do vyhlášení CHKO těžby v krušnohorských lesích zastavit s výjimkou neodkladného havarijního kácení kvůli bezpečnosti návštěvníků.

Nikol Krejčová z Greenpeace ČR říká:
“Že si Lesy ČR si před vyhlášením CHKO Krušné hory žádají stále o další a další kácení, je obrovský problém, protože úřady kácení povolují kvůli dosud chybějící ochraně. Čím dříve bude CHKO vyhlášena, tím lépe. Ideální by bylo, kdyby Ministerstvo vyhlašování urychlilo a CHKO bychom se dočkali už v příštím roce. Za ochranu místních lesů pak bude zodpovědná Správa CHKO, která by měla mít více kapacit se o ně odborně postarat a problematickému kácení zabránit. Území, které spravují Lesy ČR, by pak podle nás mělo být primárně převáděno do I. zón, kde je ochrana přírody největší. Není možné, aby Lesy ČR v takovém hospodaření pokračovaly i nadále.