Severočeské doly už neusilují o rozšíření a prodloužení těžby na uhelném velkolomu Bílina za horizont roku 2033. Vyplývá to z vyjádření, které letos v dubnu zaslaly Českému báňskému úřadu (ČBÚ) a daly na vědomí Ministerstvu životního prostředí a ministrovi Petru Hladíkovi. Ve vyjádření, jehož kopii organizace Greenpeace nyní získala z příslušného spisu na ČBÚ, firma píše, že nemá žádné námitky proti tomu, aby ministr životního prostředí Petr Hladík výslovně omezil platnost závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí o posouzení vlivu těžby na životní prostředí právě na konec roku 2033. Původně firma usilovala o časově neohraničenou těžbu, která by mohla pokračovat i výrazně za rok 2035.
Českými médii před časem dokonce prošla zpráva, že ačkoli státní plán předpokládá ukončení těžby uhlí nejpozději v roce 2033, ČEZ plánuje ukončení využívání uhlí do roku 2030. V prezentaci pro investory na webových stránkách ČEZ se pak uvádí: “Aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu všech uhelných zdrojů již v roce 2030.” V takovém případě by však těžba na dole Bílina neskončila do roku 2033, nýbrž už o tři roky dříve.
Aktivisté Greenpeace před rokem na valné hromadě skupiny ČEZ vyzvali její akcionáře a management, aby zastavili prodloužení těžby na velkolomu Bílina. V pondělí 24. června se opět koná valná hromada společnosti ČEZ. Podle Greenpeace jde o skvělou příležitost, kdy by vedení firmy mohlo veřejně oznámit, zda na Bílině hodlá těžit do roku 2033, nebo zda těžba skončí již před rokem 2030.
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
„Ještě před několika měsíci hrozilo, že těžba na velkolomu Bílina bude pokračovat i po roce 2035. Vyjádření Severočeských dolů, že nemají žádné námitky proti tomu, aby Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím přezkumu závazného stanoviska EIA ukončilo těžbu uhlí rokem 2033, považujeme za významné vítězství. Ještě větším vítězstvím by bylo, kdyby skupina ČEZ na své nadcházející valné hromadě oznámila to, že těžba na Bílině skončí už do roku 2030, k čemuž vše směřuje a co indikují rovněž aktuální tržní podmínky, jak se můžeme dočíst i z oficiálních materiálů společnosti ČEZ.“
Rudolf Drien, obyvatel Mariánských Radčic, které se nacházejí v blízkosti dolu Bílina:
„Už teď nás hluk z velkolomu Bílina obtěžuje a snižuje kvalitu našeho života. Hlavně v noci v letních měsících je to nepříjemné. Velkým problémem je i prach, který obtěžuje stejně jako hluk. Nestačí mi, že stále častěji se mluví o tom, že těžba na Bílině skončí z ekonomických důvodů už před rokem 2030. Dokud se k tomu Severočeské doly a společnost ČEZ jasně nezavážou, neuvěřím tomu. Dřív nám politici tvrdili, že těžba na Bílině se zastaví kvůli územním limitům, pak je ale Sobotkova vláda prolomila a Severočeské doly si zažádaly o povolení těžit uhlí minimálně do roku 2035. Chtěl bych společnost ČEZ vyzvat k tomu, aby se jednoznačně vyjádřila, že po roce 2030 se uhlí na Bílině těžit nebude. A zároveň, aby již teď řešila problém nadměrného hluku, především během letních nocí.”
Severočeské doly získaly nepravomocné povolení k rozšíření dolu Bílina od Obvodního báňského úřadu v Mostě loni v březnu a česká kancelář Greenpeace se proti tomuto rozhodnutí odvolala. Organizace během loňského roku opakovaně upozorňovala na negativní dopady těžebního záměru a snažila se skupinu ČEZ přimět k tomu, aby od prodloužení těžby upustila. Dobrovolníci a dobrovolnice Greenpeace tak například před konáním loňské valné hromady ČEZ obsadili rypadlo v lomu Bílina na protest proti jeho plánovanému rozšíření. A následně se zúčastnili i samotné valné hromady, na které předali vzkaz ohledně negativních dopadů těžby i akcionářům společnosti.
Severočeské doly chtěly těžbu na dole Bílina rozšířit i za hranici územních ekologických limitů těžby, které chrání životní prostředí a obce v uhelných krajích a které schválila vláda Petra Pitharta na začátku 90. let minulého století. Těžební společnosti desítky let usilovaly o prolomení limitů na dolech ČSA a Bílina. Vláda Bohuslava Sobotky na podzim 2015 rozhodla o zachování limitů na velkolomu ČSA, kde by se kvůli rozšíření dolu muselo zbourat město Horní Jiřetín. Na dole Bílina však limity posunula způsobem, který umožnil rozšiřování dolu až do roku 2050.
Organizace Greenpeace ve svém odvolání proti nepravomocnému rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Mostě kromě samotného povolení k těžbě napadla také kladné stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA) v době, kdy ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizovalo především to, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na klima. Ekologická organizace tvrdila, že v době klimatické krize není možné povolit projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů.
Organizace Greenpeace také upozorňovala na to, že platnost nepravomocně vydaného povolení k hornické činnosti na Bílině nebyla nijak závazně časově ohraničena. Těžba byla limitována pouze vymezením plochy, na které může probíhat. V případě snížení objemu těžby a jejího pomalejšího postupu tak hornická činnost mohla pokračovat i mnoho let po roce 2035.
Schválený plán rekultivací navíc počítal s tím, že se bude těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055, tedy dvacet let po předpokládaném skončení těžby. Původně totiž Severočeské doly plánovaly, že budou těžit do roku 2050. Schválený plán tak nijak neřešil rekultivaci území, které by poškodila těžba do roku 2035, ani zda je tento prostor vůbec technicky možné rekultivovat.