Na evropské uhelné firmy jako RWE, EPH, PGE a ČEZ doplácejí evropské státy a společnosti výrazným způsobem kvůli znečištění ovzduší, a to jak zhoršeným zdravím svých obyvatel, tak miliardami eur (desítkami miliard korun) v externích nákladech na zdravotní péči za hospitalizace či za nemocenské. Vyplývá to z rozsáhlé studie “Poslední nádech: Jak energetické firmy otravují v Evropě vzduch”, jejíž českou verzi dnes organizace Greenpeace představila. Podle dat jsou hned dvě z pěti firem, které nejvíce otravují vzduch nad Evropou, české – na druhé příčce skončil Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského a na čtvrté český polostátní gigant ČEZ. Jejich podnikatelské aktivity tak mají přímou souvislost s nemocemi a předčasnými úmrtími obyvatel spádových oblastí, zasažených zplodinami, které tyto firmy vypouští.

Studii zveřejnila česká pobočka Greenpeace před dnešní valnou hromadou firmy ČEZ. Před budovou v Praze na Pankráci, kde se dnes sešli akcionáři, rozdávala organizace Greenpeace letáky, které upozorňovaly na negativní aspekty podnikání firmy ČEZ a na zdravotní dopady, které za ně česká společnost doplácí.

Protest Greenpeace před valnou hromadou ČEZ

Po firmě ČEZ Greenpeace žádá, aby zveřejnila, co plánuje udělat se svými uhelnými elektrárnami. Zároveň ekologická organizace požaduje, aby ČEZ neprodával své uhelné elektrárny privátním firmám, místo toho aby je v zájmu české společnosti a zdraví obyvatel postupně odstavoval. To se týká především elektrárny Počerady, která je podle studie “Poslední nádech” úplně nejhorší elektrárnou ČEZ z hlediska znečištění a zdravotních nákladů. ČEZ se již jednou v roce 2017 pokusil prodat Počerady společnosti patřící kontroverznímu podnikateli Pavlu Tykačovi, v příštím roce se o to pravděpodobně pokusí znovu, protože Tykač má na nákup elektrárny opci.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“O nesouhlasu s prodejem Počerad chtěli na dnešní valné hromadě mluvit minoritní akcionáři, ČEZ ovšem tento bod z agendy vyškrtnul. Je pravděpodobné, že i přes nesouhlas státu jako majoritního vlastníka a přes zamítnutí prodeje dozorčí radou v roce 2017, se vedení ČEZ právě teď potají s Tykačem domlouvá na prodeji elektrárny. A nechce, aby mu do toho kdokoli – a nedejbože nějaký akcionář – mluvil.“

Akcionář ČEZ dostává informační leták.

Prodej uhelných elektráren jiným firmám není jediná kontroverzní aktivita firmy ČEZ, kterou zpráva “Poslední nádech” zmiňuje. Kritizuje také účast uhelných firem na žalobě proti novým emisním stropům pro znečištění ovzduší, stavbu nové uhelné elektrárny v Mělníku či rozšíření dolu Bílina.

Studie “Poslední nádech” ukazuje skryté náklady na těžbu a spalování uhlí díky pokročilé analýze dat týkajících se emisí elektráren a povětrnostních podmínek při jejich vypouštění. [1] Z ní jasně vyplývá, že pouhých deset společností je zodpovědných za dvě třetiny zdravotních dopadů v roce 2016. Jejich 91 elektráren způsobilo 7600 předčasných úmrtí, 3320 nových nových případů bronchitidy, 137 tisíc astmatických záchvatů a až 22 miliard eur v nákladech na zdravotní péči. [2]

Dave Jones, analytik organizace Sandbag a hlavní autor studie “Poslední nádech”, říká:
“Nejhorší dvě společnosti jsou RWE a EPH. Pálí víc uhlí než ostatní společnosti, pálí ho v hustě obydlených oblastech a pálí nekvalitní hnědé uhlí, tedy to úplně nejšpinavější palivo. Výsledky studie jasně ukazují, že evropské vlády a především ta německá musí tento problém řešit a naplánovat ukončení výroby elektřiny z uhlí co nejdříve. Evropská unie má obrovský problém se znečištěným ovzduším a zdraví lidí musí být prioritou.”

Uhelné společnosti jsou také zodpovědné za významné náklady na zdravotní péči pro evropské státy a firmy – jejich emise způsobily podle vědeckých odhadů 5 820 hospitalizací a přes dva miliony ztracených pracovních dnů. Náklady na zdravotní péči tak dosahují v průměru zhruba stejné výše jako samotná cena elektřiny. Například firma RWE způsobuje externí zdravotní náklady ve výši 48 eur/MWh, zatímco elektřinu prodává v Německu za 50 eur/MWh. [3]

 

Kontakty:

  • Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, [email protected],
    tel.: 603 443 140

  • Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, [email protected], tel.: 734 620 844

  • Dave Jones, analytik Sandbag, hlavní autor studie,  [email protected],
    tel.: +44 (0) 7586 94 7111 (komunikuje anglicky)

 

Poznámky pro editory:

Celou studii najdete zde: last-gasp

  1. Metodologie zjišťování zdravotních dopadů, jež byla použita v této zprávě se řídí doporučením, která byla vytvořena v rámci projektu „Zdravotní rizika znečištění ovzduší v Evropě“ (Health Risks of Air Pollution in Europe – HRAPIE) Světové zdravotnické organizace, který je zaměřený na vyhodnocování zdravotních dopadů znečištěného ovzduší. Jeho součástí je modelování atmosféry prostřednictvím počítačového modelu Programu meteorologických syntéz – Západ Evropského centra pro monitorování a vyhodnocování (EMEP MSC-W), který používá také Evropská agentura pro životní prostředí při vyhodnocování zdravotních dopadů znečištění ovzduší v Evropě pro Evropskou komisi.

  2. Čtyři nejškodlivějších společností mají své hlavní uhelné elektrárny v Německu: RWE, EPH, Uniper a Steag. Tři z této „špinavé desítky“ jsou v Polsku: PGE, ENEA a ZE PAK. Poslední tři jsou: ČEZ v České republice, Endesa ve Španělsku a Bulgarian Energy Holding v Bulharsku. Firmy spalující uhlí v Německu dominují žebříčku, protože Německo je zodpovědné za 36 % veškeré vyrobené elektřiny z uhlí.

  3. Podle odhadů způsobovalo RWE v roce 2016 zdravotní náklady ve výši přes 5.4 miliard eur. Každá z dalších 8 firem (EPH, PGE, ČEZ, Uniper, Endesa, ENEA, Steag a ZE PAK) je zodpovědná za zdravotní náklady přes miliardu eur.