Jednání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (International Seabed Authority – ISA) dnes končí a společnostem zabývajícím se hlubinnou těžbou se nepodařilo získat okamžitou zelenou k zahájení drancování oceánů. Odpor proti hlubinné těžbě v rámci ISA sílí a více než 20 vlád požaduje moratorium na těžbu. Ani omezení těžby se však nepodařilo na jednání prosadit. Český zástupce na jednání nedorazil.
Jan Freidinger, vedoucí projektu Oceány bez těžby, říká:
“Těžební společnosti doufaly, že dostanou zelenou k drancování mořského dna bez vědeckého posouzení možných negativních dopadů a bez jasných pravidel pro omezení těžby. Silný odpor stovek tisíc lidí po celém světě a stále silnější hlasy vědců kritizujících rizikovou těžbu alespoň pro tentokrát plán na těžbu zastavily, ale riziko stále přetrvává. Další jednání orgánu, jehož členem je i Česko, bude v listopadu a my doufáme, že tentokrát Česi dorazí a i český hlas pomůže ochránit oceány před destrukcí.”
Rozhodnutí přijatá Radou ISA 21. července fakticky znamenají, že většina zemí – včetně Brazílie, Kostariky, Chile, Vanuatu, Německa a Švýcarska – nepodlehla tlaku průmyslu, který podporovaly státy jako Norsko, Nauru a Mexiko, na urychlené zavedení pravidel pro hlubinnou těžbu. V reakci na tuto zprávu se cena akcií společnosti The Metals Company, která v tomto odvětví zaujímá přední místo, prudce propadla. Zástupcům členských států se však stále nepodařilo odstranit právní kličku, která společnostem umožňuje zahájit těžbu v nejbližší budoucnosti.
Louisa Cassonová, vedoucí oceánské kampaně Greenpeace International, říká:
„Investoři při pohledu na to, co se stalo v uplynulém týdnu, uvidí jen zoufalý průmysl, který se snaží udržet iluzi, že má nějakou budoucnost. Během uplynulých týdnů se jasně ukázalo, že nezodpovědné prosazování hlubinné těžby uprostřed klimatické krize je nejen bezohledné, ale i politicky toxické.“
Odpor proti hlubokomořské těžbě mezitím roste. K výzvám původních obyvatel se připojují stále další země, k zastavení těžby vyzvalo také 37 finančních institucí, přes 750 vědců a dokonce i rybářský průmysl.
Výsledkem jednání mimo jiné je nezávazná dohoda, že státy do roku 2025 připraví pravidla pro těžbu (mining code), ale stále existuje možnost, že těžební společnosti se pokusí využít právní vakuum a požádají o licenci k těžbě dříve. A to v situaci, kdy stále více států žádá moratorium na těžbu, minimálně do doby, než věda potvrdí, že je možné těžit bez nezvratných dopadů na mořské ekosystémy. Podobnou pozici zastává podle dřívějšího vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu i Česko, nicméně oficiálně se ke státům požadujícím moratorium zatím nepřidalo.
Jan Freidinger, vedoucí projektu Oceány bez těžby, říká:
“Už v listopadu na dalším jednání Mezinárodního úřadu pro mořské dno se ukáže, zda Česko zcela rezignovalo na svou globální odpovědnost, která vyplývá z jeho pozice zakládajícího člena úřadu a jednoho z 36 členů Rady této instituce, nebo se aktivně zapojí do ochrany mořských ekosystémů. Petici za ochranu oceánů adresovanou ministerstvu průmyslu a obchodu podpořilo přes 50 tisíc lidí z Česka a jejich hlas by neměl být ignorován.”