Organizace Greenpeace zjistila od několika obcí v Ústeckém kraji, že jim přišel dopis od Lesů České republiky, v němž firma vyhrožuje zákazem vstupu do bukových lesů v Krušných horách, pokud se bude postupovat podle rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje o zákazu kácení lesů starších 120 let. Lesy ČR vysvětlují svůj záměr zamezit lidem ve vstupu do lesa, do něhož běžně chodí, obavou o jejich zdraví.
Greenpeace to považuje za nemístný a nehorázný nátlak, který přichází ve chvíli, kdy chce státní firma kácet vzácné bučiny v Evropsky významné lokalitě kvůli zisku. Omezení možnosti kácení ze strany úřadu navíc předcházelo problematické chování Lesů ČR, které u Litvínova v loňském roce vykácely porosty se stromy staršími 200 let, aniž by si počkaly na to, zda ke kácení dostanou od úřadu povolení. Zvláštní nutnost povolovat jednotlivá kácení přitom vychází ze schvalování lesního hospodářského plánu, při němž si kraj vymínil tuto výjimku kvůli přílišnému kácení vzácných bukových lesů, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality. Organizace Greenpeace proto před několika týdny na Lesy ČR podala kvůli poškození lesa trestní oznámení.
Nikol Krejčová, vedoucí kampaně za záchranu starých lesů Nekácejte, říká:
“Argument, že je potřeba kácet lesy, aby stromy v nich nespadly lidem na hlavu, je falešný. Není možné vykácet preventivně všechny stromy, které potenciálně mohou v lese spadnout, protože to by se v takovém případě musely vykácet úplně všechny stromy a následně pak celý někdejší les zalít betonem, aby zde další stromy nemohly vyrůst a nemohl je náhodou vyvrátit vítr. Zákon o ochraně přírody přímo říká, že vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob. Aby se předešlo sporům a nehodám, měly by Lesy ČR také označit lesy, ve kterých bude omezené hospodaření, upozorněním na riziko pádu stromů s poznámkou, že není vhodné sem chodit za bouřky nebo větrného počasí. Místní lesy jsou unikátní staré bučiny s významnou biodiverzitou a potenciálem se dále rozvíjet, a proto mají vysokou hodnotu. Intenzivní kácení, které plánují Lesy ČR, by tyto lesy zásadně poškodilo.”
O zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa navíc spor vůbec není. Pokud je ohroženo zdraví lidí či majetku – například kvůli stromům u značených cest – může se kácet i podle pravidel, která pro omezení těžby ve starých porostech stanovuje ve svém rozhodnutí Krajský úřad Ústeckého kraje.
Dopis podle informací Greenpeace přišel do měst Dubí, Hrob, Chlumec, Jirkov, Košťany, Krupka, Litvínov, Lom, Meziboří a Osek a do menších obcí Blatno, Boleboř, Háj u Duchcova, Klíny, Libouchec, Mikulov, Moldava, Petrovice, Proboštov, Přestanov, Telnice, Tisá a Vysoká Pec.
Firma v celém textu dopisu vyjadřuje hlavně obavy lesníků z rozpadu a zastavení obnovy lesa, pokud v něm nebude zasahovat člověk. To však zcela odporuje základní obecné znalosti, že lesy se velmi dobře obnovují samy a dělaly to tisíce let i bez přispění lesníků. Díky tomu lesy jako ekosystémy přežily do chvíle, kdy v nich zhruba před 200 lety začal člověk intenzivně hospodařit.
Organizace Greenpeace doufá, že se obce nenechají firmou Lesy ČR zastrašit a naopak podpoří snahu krajského úřadu ochránit vzácné místní lesy, které kvůli kácení stále rychleji mizí, i v dalších řízeních. Krajský úřad chce totiž nyní ochranu lesů zajistit alespoň dočasně prostřednictvím zákazu kácení nejstarších porostů, který by platil v různých oblastech Krušných hor v následujících letech, ve většině porostů až do roku 2030. Krajský úřad v současnosti vede 13 řízení, které mají kácení omezit. Organizace Greenpeace, která již několik let upozorňuje na ničení bukových lesů v Krušných horách, tuto aktivitu vítá. Upozorňuje, že spolu s občany situaci v lesích nyní monitoruje a snaží se zabránit, aby byly dotčené lesy vykáceny ještě před finálním rozhodnutím v těchto řízeních. Po majitelích lesů požaduje, aby ochranu unikátních lesů podpořili, v řízeních ji nerozporovali a v dotčených oblastech již nekáceli.
Nikol Krejčová, vedoucí kampaně za záchranu starých lesů Nekácejte, říká:
“Považujeme kroky Lesů ČR za účelové šíření strachu v regionu. Obáváme se, že silnou motivací Lesů ČR kácet zdejší lesy je zisk, nikoli strach o zdraví obyvatel. To vyplývá z žádostí o kácení i z místních šetření. Doufáme, že zvítězí zdravý rozum a že kácení nejstarších porostů bude zastaveno. Věříme, že krajský úřad rozhodne o zákazu kácení lesů starších 120 let, aby byly zachráněny pro budoucí generace. Buky se u nás dožívají až 400 let. Doufáme, že majitelé a správci bučin jejich ochranu podpoří.
I v případě, že Ústecký kraj skutečně výrazně zlepší ochranu starých lesů v Krušných horách, pořád jde jen o dočasné opatření, které platí jen do konce lesních hospodářských plánů v dotčených oblastech. Kácí se navíc i jiné staré lesy než ty v Krušných horách, například Ždánický les na jižní Moravě. Organizace Greenpeace proto vede kampaň za omezení kácení ve všech lesích starších 120 let. Po Ministerstvu zemědělství a po státní firmě Lesy ČR požaduje, aby přestaly s kácením a nešetrným managementem ve starých lesích ve vlastnictví státu. Zároveň by vláda podle Greenpeace měla připravit opatření, která zamezí ničení lesů i dalším vlastníkům. Pro své požadavky ve výzvě Nekácejte.cz nyní sbírá podpisy lidí.
Staré lesy jsou unikátní a jsou důležité pro zachování biodiverzity. V Česku pokrývají zhruba 9 % rozlohy lesů, z toho polovina je ve vlastnictví státu. Žijí zde vzácné druhy jako lejsek malý, strakapoud prostřední, sokol stěhovavý a netopýr rezavý a brouci jako páchník hnědý, kovařík fialový, ale také různé druhy tesaříků, nosorožíků nebo roháčů. V dutinách starých stromů se pak ukrývají plši i další savci.
Biodiverzita je podle vědců zásadní pro přežití lidstva na Zemi, a proto se k ochraně biologické pestrosti zavázaly i světové státy včetně Česka na konferenci v Montrealu loni na podzim. Státy se dohodly, že do roku 2030 budou chránit 30 % rozlohy moří a souší, přičemž 10 % bude chráněno pořádně. Greenpeace požaduje, aby v Česku mezi chráněnými oblastmi byly i unikátní staré lesy.