Dnes začalo 28. zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA – International Seabed Authority) a světoví delegáti se scházejí v Kingstonu na Jamajce necelé dva týdny poté, co byla v OSN schválena Globální smlouva o oceánech. Zasedání je kritickým okamžikem pro budoucnost ochrany oceánů, protože společnosti zabývající se hlubinnou těžbou se snaží protlačit zahájení tohoto riskantního odvětví na komerční bázi. Organizace Greenpeace naopak před negativními dopady komerční hlubokomořské těžby varuje a snaží se získat podporu pro její zastavení.
Důležitou úlohu v jednání, zda začne nebo nezačne destrukce mořského dna kvůli hlubokomořské těžbě, hraje i Česko, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho zástupce v Radě ISA. Proto česká pobočka Greenpeace dnes spustila kampaň Oceány bez těžby. Jejím cílem je přimět ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu a jeho podřízené, aby se Česko při hlasování v Radě ISA přidalo ke státům, které nepodporují komerční hlubokomořskou těžbu a místo toho prosazují rychlý přechod k oběhovému hospodářství prostřednictvím udržitelného designu výrobků, práva na opravu a účinné recyklace tak, aby se pokryla poptávka po nerostech, které se mají těžit ze dna moře.
Proti těžbě v mořských hlubinách se postavila i celé řada velkých technologických a průmyslových korporací včetně automobilek jako Volvo, Renault, BMW nebo Volkswagen group, kam spadá i česká firma Škoda Auto. Ve společném prohlášení odmítají používání kovů, které by se vytěžily z mořského dna.
“Se současnými technologiemi není možné komerčně těžit nerosty z mořského dna šetrně. Přesto hrozí, že by firmy, které se hlubokomořskou těžbou zabývají a testují ji, už letos dostaly zelenou, aby těžbu v budoucnu zahájily prakticky bez jakéhokoliv omezení. Byl by to pro ně bianco šek na budoucí destrukci oceánů. To se nesmí stát,” říká Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR.
Mandátem ISA je ochrana mezinárodního mořského dna a kontrola všech činností souvisejících s nerostnými surovinami. Stát Nauru však nedávno využil kličku v právním statutu ISA, aby protlačil urychlené schválení hlubokomořské těžby. Pokud totiž některá členská země oznámí ISA, že chce zahájit hlubinnou těžbu, má organizace dva roky na přijetí úplných předpisů omezujících tuto těžbu, po jejichž uplynutí musí ISA žádost o těžbu posoudit. Toto dvouleté pravidlo aktivoval v roce 2021 prezident Nauru Lionel Aingimea spolu se společností The Metals Company Nauru Ocean Resources. Lhůta, kterou má ISA na přijetí pravidel pro hlubinnou těžbu na dně moří, končí letos v červenci.
Mnohé země včetně Německa, Francie, Španělska, Nového Zélandu, Chile, Ekvádoru, Kostariky, Panamy či některých tichomořských států odmítají časově omezené ultimátum, kterým na ně tlačí rozhodnutí Nauru zažádat si o povolení k těžbě a místo toho volají po dočasném zastavení či úplném zákazu hlubokomořské těžby.
Do Kingstonu, kde nyní probíhá jednání ISA, dorazila dnes brzy ráno i loď Greenpeace Arctic Sunrise. K posádce a delegaci Greenpeace se připojili tichomořští aktivisté, kteří vedou kampaň proti hlubinné těžbě a kteří dosud nedostali na zasedání ISA prostor k vyjádření svých názorů, přestože se jedná o rozhodnutí, které může ovlivnit jejich budoucnost. Tito aktivisté se zasedání ISA zúčastní jako pozorovatelé a budou se obracet přímo na jednající vlády.
„Jsme přesvědčeni, že naše půda a mořské zdroje nám nepatří, ale půjčujeme si je od našich budoucích generací. Doma na Cookových ostrovech zvyšujeme povědomí o nutnosti zastavit hlubinnou těžbu. Být zde a vyjádřit naše obavy jako kolektivní domorodá delegace z Tichomoří je pro nás opožděná příležitost, jak oslovit úřad pro mořské dno přímo na jeho zasedání,“ uvedla Alanna Smith z organizace Te Ipukarea Society.
Greenpeace a tichomořští aktivisté požadují, aby vlády na svém zasedání v příštích dvou týdnech posunuly časový harmonogram stanovený kontroverzním ultimátem a na dalším shromáždění ISA složeném ze 167 států a Evropské unie, které se uskuteční v Kingstonu na Jamajce v červenci, přijaly moratorium na hlubokomořskou težbu.