Ekologické organizace představily hlavní úkoly, které bude muset zvládnout nový ministr životního prostředí Petr Hladík, jmenovaný dnes do funkce prezidentem republiky Petrem Pavlem. Ministr na to přitom má jen dva a půl roku do příštích voleb.
Ochrana přírody a krajiny
- Ministerstvo životního prostředí by za nového ministra Hladíka mělo aktivně pracovat na tom, aby do roku 2030 bylo 30 % české přírody chráněno, přičemž 10 % by mělo mít přísnou ochranu. K tomu se již Česko zavázalo loni na konferenci o biodiverzitě v Montrealu a vláda si to dala jako prioritu do programového prohlášení.
- Na konci září byl zahájen proces vyhlášení NP Křivoklátsko (závazek v programovém prohlášení vlády). Snahy ministerstva dohodnout se s obcemi selhávají. V obcích koluje spousta dezinformací a mýtů spojených s vyhlášením národního parku, které přicházejí od lesnických a mysliveckých skupin. MŽP by mělo aktivně komunikovat a vysvětlovat co znamená vyhlášení NP s místními lidmi. A to i na úrovni ministra.
- Ministerstvo pod vedením ministra Hladíka musí urychleně dokončit vyhlášení maloplošných chráněných území v oblasti Soutoku Moravy s Dyjí na jižní Moravě a pokračovat ve vyhlášení CHKO Soutok. Jinak České republice hrozí sankce Evropské komise, která již v té věci zahájila pilotní řízení.
- MŽP by se také mělo rychle prosadit vyhlášení CHKO v Krušný horách – v jediném velkém českém pohoří, které nemá žádný typ plošné ochrany, přestože se na něm nachází řada unikátních přírodních oblastí včetně rozsáhlých porostů cenných bukových lesů.
- Ministerstvo by se mělo zabývat způsobem, jakým Agentura ochrany přírody a krajiny vyplácí tzv. újmy za omezení hospodaření s.p. Lesy ČR při naplňování cílů ochrany ve zvláště chráněných území (ZCHÚ). Nedostatek financí na újmy vede AOPK k vydávání výjimek ze zákona o ochraně přírody k použití intenzivních technologií v chráněných územích. V ZCHÚ se tak objevují velkoplošné holiny, poškození lesní půdy a k zamezení šíření kůrovce to nevede. MŽP by mělo upravit metodické doporučení k asanaci kůrovcem napadených porostů v ZCHÚ tak, aby nebyly ohroženy cíle ochrany, ničena lesní půda a došlo k podpoře biodiverzity.
- MŽP bude hrát významnou roli v tématu obnovy krajiny díky Nature Restoration Law. Tento evropský zákon výrazně ovlivní jak lesní, tak i zemědělskou krajinu, kde navrátí rozmanitost stanovišť i druhů. MŽP by mělo prosazovat ambiciózní podobu, zvlášť ve chvíli, kdy Ministerstvo zemědělství sabotuje vyčlenění míst pro opylovače a ptáky v krajině či oddaluje přijetí nařízení o udržitelném užívání pesticidů.
- Ministerstvo životního prostředí musí zajistit důslednou ochranu biologické rozmanitosti, jak ji vyžaduje i financování z Národního plánu obnovy. Mělo by proto žádat o dodatečné prostředky cíleně na její ochranu. Dosavadní programy, které ji měly v rámci Národního plánu obnovy zajistit, jsou nefunkční či dokonce pro biologickou rozmanitost škodlivé.
- Ministerstvo životního prostředí pod vedením ministra Hladíka musí zajistit odpovídající ochranu posledního přirozeného úseku velké řeky na území ČR. Úsek dolního Labe v CHKO Labské pískovce a NPR Kaňon Labe má unikátní charakter biotopů, jež jsou cenné svými přírodními procesy. Dolní Labe je posledním útočištěm na území České republiky pro řadu ohrožených druhů organismů, a je tak zapotřebí řeku zachovat přirozenou i pro další generace. MŽP je povinno zabránit výstavbě plavebního stupně Děčín a být i nadále konzistentní v negativním stanovisku ve věci kompenzovatelnosti opatření výstavby jezu.
- Ministerstvo životního prostředí musí přímo v zákoně o ochraně přírody a krajiny výslovně zakotvit význam dřevin rostoucích mimo les ve vztahu ke změně klimatu a provést navazující legislativní změny. Je třeba prosadit ustanovení zákona, které umožní uložit finanční odvody za kácení dřevin z důvodu stavebních záměrů. Dále ministerstvo musí spolupracovat s dotčenými resorty a připravit právní úpravy pro ochranu dřevin na stejné úrovni, jako má technická infrastruktura (ochranná pásma) s ohledem na potřeby adaptace městského prostředí na změnu klimatu. Ministerstvo musí také zintenzivnit svou práci v meziresortních pracovních skupinách, která má vytvořit podmínky pro systematickou výsadbu dřevin ve vhodné vzdálenosti podél silnic a železnic.
- MŽP se musí snažit zabránit snahám o změnu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která má za cíl rozvolnit stávají regulaci množení a obchodování s vybranými druhy šelem.
Jan Freidinger z Greenpeace dodává:
“Ministr Hladík má před sebou jasný úkol. Zajistit, aby Česko splnilo to, na čem se v ochraně biodiverzity již zavázalo na globální a evropské úrovni a k čemu se přihlásila i vláda ve svém programovém prohlášení. Chránit minimálně 30 % české přírody, z toho 10 % v nejpřísnějším režimu, zajistit, aby ochrany biodiverzity byla prostoupena napříč všemi politikami, včetně odstranění dotací, které biodiverzitu ničí a jejich přesměrování na ochranu přírody. Kromě ochrany cenné přírody je klíčové i obnovovat zničenné ekodystémy, včetně renaturace a revitalizace vodních toků a zajištění jejich prostupnosti. Proto je důležité, aby se MŽP zasadilo během aktuálních jednání o evropské legislativě o obnově přírody, aby nebyla oslabena a následně řádně a včas implementována a to i s pomocí nevládních organizací.”
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, říká:
“Ministerstvo začalo splácet svůj dluh vůči komunikaci s obcemi a ochraně přírody a krajiny. Věřím, že směr osobní komunikace s lidmi na místě, který bude doplněný srozumitelnou komunikací i navenek, přispěje k pochopení důležitost ochrany nových chráněných území jako je NP Křivoklátsko či CHKO Soutok. Stejně tak je potřeba zajistit ochranu stávajících CHKO. Ve kterých se objevují v důsledku likvidace kůrovce napadených stromů velkoplošné holiny, které šíření kůrovce nezabrání. Pouze oddálí možnou přirozenou obnovu v těchto územích. I kvůli vyhlašování nových a ochraně stávajících chráněných území musí ministr Hladík zajistit rovnocenné postavení MŽP vůči MZe, které svými kroky k ochraně přírody a krajiny mnohdy nepřispívá.”
Lucie Hemrová ze Svobody zvířat říká:
“Svoboda zvířat uvítala změnu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která přišla se zásadní regulaci množení a obchodování s vybranými druhý šelem. Momentálně vnímáme opět snahy tuto regulaci rozvolnit. Česká republika nesmí být opět proslulá jako stát, kde probíhají tygří jatka. Jsme rádi, že MŽP stojí na straně zvířat a aktuální podoby zákona. Doufáme však, že se bude aktivně snažit snahám o rozvolnění regulace zabránit a zaměří se na efektivní vymáhání daného zákona.”
Ochrana klimatu a spravedlivá transformace energetiky
- Do konce června 2023 musí MŽP a MPO zpracovat aktualizaci Národního klimaticko-energetického plánu a následně do konce roku Politiku ochrany klimatu a Státní energetickou koncepci. Role ministra Hladíka je prosazovat do těchto strategických dokumentů co nejvyšší cíl pro rozvoj OZE, zrychlení úspor energie či konkrétní plán postupného odklonu od uhlí do roku 2033 dle programového prohlášení vlády. MŽP musí být v tomto procesu rovnocenným partnerem MPO.
- MŽP v lednu spustilo program NZÚ Light (na dílčí úsporné zásahy na domech realizované od poloviny září 2022), který je krok správným směrem. Aby však stát opravdu pomohl nízkopříjmovým rodinám ohroženým energetickou chudobou, je nutné podmínky NZÚ (vysoký podíl dotace na investici) roztáhnout i na program komplexních renovací domů (zateplování, fotovoltaika) a to včetně bytových. Je také potřeba programy pro nízkopříjmové domácnosti doprovodit proaktivním, terénním a státem placeným a garantovaným poradenstvím propojeným se sociální prací. MŽP také musí spustit program na podporu zakládání energetických společenství určených pro sdílení energie v rámci komunitní energetiky.
- Ministr Hladík musí naplnit slib z programového “Omezíme udělování výjimek z limitů pro emise znečišťujících látek” a vyřešit nezákonnou emisní výjimku, kterou dostala uhelná elektrárna Chvaletice od MŽP pod vedením Richarda Brabce (ANO) a nedávno ji zrušil soud. Nejlepší řešení je, aby MŽP o výjimce znovu přímo rozhodlo a nevracelo rozhodování na krajský úřad. Může udělit kratší výjimku do srpna 2023, což je v mezích zákona a dává elektrárně prostor pro snížení emisí na úroveň zákonných limitů. Stejně tak by mělo MŽP přehodnotit rozsáhlou výjimku na vypouštění rtuti z uhelné elektrárny Počerady, kterou se rovněž zabývá soud.
Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Ministerstvo životního prostředí by se pod vedením Petra Hladíka mělo stát významným hráčem, který se v otázkách ochrany klimatu a životního prostředí nenechá přetlačit ostatními resorty. A protože jde o problematiku, které se úzce dotýká energetika, intenzivně se zapojí i do této oblasti. V letošním roce je to o to aktuálnější, že se připravují strategické dokumenty určující energetickou a klimatickou politiku státu pro následující roky a desetiletí. Ministerstvo životního prostředí by při jejich přípravě mělo hrát klíčovou roli a mělo by být zárukou toho, že naše cíle v ochraně klimatu budou co nejambicióznější a naplňování energetických potřeb nepůjde na úkor životního prostředí.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Nový ministr Hladík má před sebou velký úkol prosadit, aby nová energetická politika státu -na jejíž tvorbě se bude jeho úřad podílet – byla silně zaměřena na ochranu klimatu, odklon od uhlí do roku 2033 a celkovou modernizaci energetiky a zajištění energetických potřeb pro všechny. Jeho ministerstvo má dost peněz z EU či emisních povolenek na to, aby mohlo zajistit i nízkopříjmovým domácnostem snižování spotřeby energií, instalaci čistých obnovitelných zdrojů či zapojení do jejího sdílení. Resort musí také dotáhnou nápravu pochybení vzniklých za minulé vlády, například nezákonné výjimky z emisních limitů pro uhelné elektrárny.”
Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku říká:
“Česká republika má pro následující roky k dispozici bezprecedentní obnos peněz na zelenou transformaci. Pan ministr Hladík by měl zajistit, aby byly prostředky cíleně a efektivně využité. Opatření, která snížují emise skleníkových plynů, mají často celou řadu vedlejších pozitivních dopadů: zbavují nás závislosti na dovozu fosilních paliv, pomáhají řešit energetickou chudobu i ozdravují ovzduší ve městech. A právě na taková win-win řešení se potřebujeme soustředit především.”
Produkce odpadů a jejich recyklace
- Zásadní výzvou v této oblasti je zavedení systému zálohování nápojových plastových obalů, který by výrazně podpořil jejich recyklaci. Na jeho nutnosti se shodli i přední producenti nápojů v Česku jako Kofola, Mattoni 1873, Coca Cola HBC, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, kteří zároveň dodávají, že by k tomu mělo dojít už do roku 2025. V listopadu minulého roku MŽP deklarovalo, že brzy představí návrh zákona, který zálohovací systém zavede, Plán legislativních prací vlády na rok 2023 nicméně takový zákon neobsahuje. Klíčovým úkolem ministra Hladíka bude deklaraci z listopadu dovést do konce a včas veřejnost seznámit s tím, kdy bude návrh zákona představen a do kdy bude zálohový systém zaveden.
- Závazné recyklační cíle evropské i české odpadové legislativy stanovují, že do roku 2035 by mělo být dosaženo 65% míry recyklace komunálních odpadů. Zároveň bude možné skládkovat pouze 10 % komunálního odpadu. Pro spalování, respektive energetické využívání tedy bude zbývat 25, potažmo 35 % komunálního odpadu – v případě, kdy by byl veškerý nyní skládkovaný odpad také energeticky využíván (což není zcela realistické). Již nyní stojící či schválená zařízení přitom tyto kapacity převyšují. Na schválení přitom čeká dalších pět záměrů na stavbu spaloven. Hrozí riziko, že to povede k zásadním problémům s plněním recyklačních cílů EU, cílů Plánu odpadového hospodářství ČR nebo k nutnosti dovozu velkého množství odpadů ze zahraničí. MŽP by mělo konečně začít zohledňovat závazky plynoucí z evropské i české odpadové legislativy a aktivně se v této otázce angažovat, například tak, že zajistí dostatečnou konkretizaci POH jednotlivých krajů tak, aby byly po stránce kapacit pro energetické využívání odpadů v souladu s příslušnou legislativou. K dosažení recyklačních cílů povede spíše než zvyšování kapacity pro spalování podpora předcházení vzniku odpadů a recyklace, podpora obcí a měst v těchto ohledech, podpora poptávky po výrobcích z recyklovaných materiálů na trhu nebo zavádění zálohových systémů.
Sarah Ožanová, vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj! Arniky, říká:
„V oblasti odpadů a nakládání s nimi by se MŽP mělo i nadále zaměřovat především na podporu předcházení vzniku odpadů a recyklace, na podporu obcí a měst v těchto ohledech nebo na podporu poptávky po výrobcích z recyklovaných materiálů na trhu. Je tu vidět jistý posun, ale některé klíčové body stále čekají na dotažení. Především jde o zavedení zálohového systému na plastové nápojové obaly, které MŽP avizovalo na konci minulého roku. Pokud má jeho zavedení skutečně pomoct ve zvýšení míry recyklace a plnění našich recyklačních cílů, k jeho zavedení by mělo dojít do konce roku 2025. Ministerstvo by mělo začít zohledňovat závazky plynoucí z evropské i české odpadové legislativy také v otázce povolování dalších zařízení pro spalování, respektive energetické využívání odpadů v ČR, při současném tempu a množství povolených zařízení totiž v budoucnu hrozí jejich nadkapacita.”