Evropská komise dnes představila strategii RePowerEU, plán odchodu EU od ruských fosilních paliv do roku 2027. Klimatická koalice vítá navýšení ambicí v oblasti podpory obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti a úspor. Ani RePowerEU ale nezajistí nezávislost Evropy na autoritářských režimech či fosilních palivech, ani energetickou politiku v souladu s cílem 1,5°C z Pařížské dohody. V zájmu evropské bezpečnosti a řešení klimatické krize je nutné cíle dále zvyšovat a zajistit jejich plnění.
RePowerEU je balík několika dokumentů. Obsahuje regulatorní i ekonomická opatření včetně navýšení ambicí některých částí aktuálně projednávané klimatické legislativy Fit for 55. Komise chce navýšit kapacitu výroby solární a větrné energie i využití tepelných čerpadel. V této souvislosti plánuje zmírnit administrativní bariéry, které rychlé výstavbě obnovitelných zdrojů brání. Navrhuje také vyšší cíl pro energetické úspory. Plánuje mobilizovat dodatečné finanční prostředky a posílit energetickou spolupráci napříč Evropskou unií. Pozitivně lze vnímat i podporu budování expertízy v oblasti čistých zdrojů energie na území EU.
Ursula von der Leyen avizovala i zdvojnásobení cíle v oblasti využití zeleného vodíku. I zelený vodík ale závisí především na rozvoji obnovitelných zdrojů energie a jeho využití je proto třeba omezit pouze na obtížně dekrabonizovatelné sektory. V souladu s klimatickými cíli může být využití zeleného vodíku pouze v případě, že ve spotřebě nahradí fosilní paliva.
Velký důraz klade plán i na diverzifikaci dodavatelů, především u plynu. Roli mají hrát i vyšší dovozy zkapalněného zemního plynu (LNG). Pro dosažení cílů ochrany klimatu může být ale rizikem dlouhodobé uzamčení ve fosilních zdrojích od nových dodavatelů. Zároveň hrozí finanční riziko uvízlých aktiv v podobě nově vybudované fosilní infrastruktury. Podle některých nevládních organizací se lze ze závislosti na ruském plynu vyvázat i bez dodatečných importů plynu. CAN Europe spatřuje cestu v dostatečně ambiciózních cílech v oblasti navyšování kapacit obnovitelné energie, snižování poptávky po energii a v podpoře flexibility. Analýza expertních společností Ember, E3G, RAP a Bellona již dříve upozornila, že od ruského plynu lze odejít už do 3 let i bez budování dodatečné fosilní infrastruktury.
Miriam Macurová, expertka na evropskou klimatickou politiku z Greenpeace ČR, řekla:
“Hledání alternativních dodavatelů fosilních paliv (např. LNG z Ameriky, Egypta či Izraele) jako cesta nahrazení nestabilních fosilních paliv z Ruska není dlouhodobým řešením naši závislosti na těchto zdrojích. Z dlouhodobého hlediska je proto důležité vydat se místo cestou nadměrného budování nové plynové infrastruktury spíše směrem k odklonu od fosilních paliv a podporovat rychlejší přechod k čisté, obnovitelné energii, snižování spotřeby a spolupráci v rámci energetické politiky na úrovni celé Evropské unie. To přinese nejen zvýšení evropské energetické bezpečnosti a nezávislosti v jejich pravém slova smyslu, ale i podporu lidí v úsporách a produkci vlastní energie a přiblížení se cílům Pařížské dohody.”
Plán také postrádá kritéria pro efektivní využití biomasy z ohledem na ochranu přírody. Je nutné stanovit jasné limity s ohledem na ochranu lesů, půdy i potřebnou produkci potravin a materiálů. Jasnou preferenci pro podporu je potřeba dát využívání odpadní biomasy, jako jsou komunální odpady, kaly z čističek a další, a šetrně pěstovaným energetickým plodinám. Spalování dřeva v elektrárnách a poškozování přírodě blízkých ekosystémů je naopak třeba předejít.
Jiří Koželouh, vedoucí klimatického a energetického programu v Hnutí DUHA, říká: “Zjednodušení a zrychlení povolování výstavby a připojování obnovitelných zdrojů je správný krok. Tváří tvář brutální ruské invazi na Ukrajině nesmíme ztrácet čas dohadováním, musíme stavět a instalovat. Malé zdroje není nutné zatěžovat povolováním. U větších je potřeba dbát na zájmy ochrany přírody a biodiverzity. Pro větrné a velké pozemní fotovoltaické elektrárny je nutné vyčlenit dostatečné území pro výstavbu (kde bude povolování výrazně zjednodušené). Pro efektivní využití biomasy musí být stanoveny jasné limity s ohledem na ochranu lesů, půdy i potřebnou produkci potravin a materiálů.”
Jitka Martínková, koordinátorka komunikace v Klimatické koalici, říká:
“Je třeba si uvědomit, že ani Fit for 55 nepředstavuje zcela férový příspěvek Evropy k úsilí světa o udržení stabilního klimatu. Nehledejme proto pouhou změnu dodavatelů. Potřebujeme skutečně zásadní transformaci systému, jak ukázaly i nedávno vydané zprávy vědeckého panelu IPCC. Zejména poslední zpráva IPCC o mitigacích ale nabízí i celou řadu ověřených řešení a ukazuje, že dekarbonizovaná budoucnost nám zajistí bezpečnější, zdravější a přívětivější místo k životu než dosluhující fosilní civilizace.”