Na půdě OSN se právě jedná o osudu světových oceánů. Na stole je i návrh na uzavření Globální dohody o oceánech, která by zajistila ochranu na 30 % plochy volných moří. Právě toto opatření prosazuje organizace Greenpeace již 15 let. V předvečer jednání proto organizace vydala novou zprávu, která odhaluje rychle rychle rostoucí a z velké části neregulovaný průmyslový lov olihní.

Protest proti nadměrnému rybolovu v jihozápadním Atlantiku.

Lov olihní se od roku 1950 zvětšil více než desetinásobně na téměř 5 milionů tun ročně a nyní ohrožuje mořské ekosystémy po celém světě. Raketový nárůst lovu olihní nemá v historii obdoby. V některých oblastech se na loviště sjíždějí flotily čítající přes 500 plavidel, které čistí oceán od olihní. Osvětlení využívané k lovu olihní je dokonce viditelné z vesmíru. 

Organizace Greenpeace proto i kvůli této devastaci světových oceánů požaduje, aby světové vlády, aby na právě probíhajícím jednání v New Yorku přijaly Globální dohodu o oceánech, která by této situaci mohla zabránit a která bude mít zásadní význam pro regulaci dosud neomezeného rybolovu ve volných vodách. 

Oceánům vděčíme za mnohé. Pohlcují až třetinu oxidu uhličitého z atmosféry, absorbují 90 % přebytečného tepla, produkují polovinu kyslíku na planetě a jsou zdrojem obživy pro miliardy lidí. Přesto je lidstvo dohnalo na pokraj katastrofy, ať už přímo prostřednictvím nekontrolovaného drancování ryb, rizikové těžby ropy či nerostů, nebo skrze postupující změny klimatu, které oceány oteplují a okyselují. Je čas to oceánům vrátit,” říká Jan Freidinger z Greenpeace. 

Volná moře tvoří zhruba 60 % světových oceánů. Jsou to oblasti mimo jurisdikci národních států, které mají zásadní význam pro zajištění potravinové jistoty, biodiverzity a stability mořských ekosystémů a zachycování uhlíku. Navzdory jejich důležitosti dodnes chybí jasně stanovený právní rámec jejich správy, který může zajistit jejich zachování a udržitelné využívání. V roce 1982 byla v Montego Bay na Jamajce podepsána smlouva Organizace spojených národů o mořském právu – UNCLOS. A právě pod hlavičkou této úmluvy se vytváří pravidla pro ochranu a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci.

Organizace Greenpeace již více než 15 let spolu s vědci prosazuje jako nejlepší řešení pro ochranu oceánů vytvoření rozsáhlé sítě oceánských rezervací, která by do roku 2030 pokryla minimálně 30 % volných moří. Rezervace ochrání nejcennější místa volných moří před destruktivními dopady lidské činnosti a umožní také zotavení narušených ekosystémů. Organizace Greenpeace poprvé popsala koncept vytvoření sítě mořských rezervací již v roce 2006 ve studii Roadmap to Recovery.

Společně s univerzitami v Cambridge a Yorku vytvořila organizace Greenpeace v roce 2019 detailní plán, jak by síť rezervací měla vypadat. Jeho součástí jsou i navrhy, jakým způsobem rezervace chránit a monitorovat. Plán Greenpeace získal vědeckou i politickou podporu a dostal se až na půdu OSN, kde se o něm právě rozhoduje  Požadavek na vytvoření sítě oceánských rezervací podpořilo téměř 5 milionů lidí po celém světě, včetně zhruba 60 tisíc lidí z České republiky.