Zástupci politických stran, které mají potenciál uspět v letošních volbách v Ústeckém kraji, se sešli včera ve Veřejném sále Hraničář v Ústí nad Labem, kde diskutovali o energetické transformaci, klimatické neutralitě a ochraně přírody v Krušných horách. Pozvání do debaty přijali Lukáš Blažej (Pirátská strana, zastupoval koalici Pir.+STAN), Radovan Gaudyn (z KDU-ČSL, zastupoval koalici SPOLU), Vladimír Vlk (ČSSD) a Vladimír Buřt (Zelení). Představitelé ostatních stran pozvání odmítli (s výjimkou SPD, která pozvána nebyla). Debatu uspořádala organizace Greenpeace a studentské hnutí Fridays For Future.

Blažej a Buřt se shodli na tom, že ČR může skončit s uhlím kolem roku 2030, ale jako problém vnímají to, že současná vláda nevypracovala realistický harmonogram plánu odklonu od uhlí. Odlišné stanovisko zastával Vlk. Skoncovat s těžbou a spalováním uhlí je podle něj možné nejdříve po roce 2038, což je však v rozporu se sliby a s programem ČSSD, kterou Vlk zastupuje. Předseda strany Jan Hamáček se mu podle jeho slov za dřívější podporu roku 2033 zpětně omluvil. Gaudyn uvedl, že přechod musí být postupný, takže nelze stanovit přesný rok (a to přesto, že předseda lidovců Marian Jurečka už v červnu podpořil veřejně konec uhlí v roce 2030), a že je potřeba rozvíjet jadernou energetiku. 

Řečníci se shodli na tom, že necelých 16 miliard korun určených pro Ústecký kraj v rámci Fondu spravedlivé transformace je zcela nedostatečná částka. Rozcházeli se ale v názorech na to, jaké projekty by měly být z Fondu spravedlivé transformace podporovány. Vlk zmiňoval investice do průmyslu, s čímž nesouhlasil Blažej, který vnímá investice velkým průmyslovým firmám jako cestu, jak prodloužit současné strukturální problémy Ústeckého kraje. Podle něj je důležité stanovit si nové priority. Řečníci se pak vesměs shodli na potřebě podpořit komunitní energetiku v majetku lidí a obcí.

Zástupci politických stran se také shodli, že je vhodná nějaká forma podpory horníkům a energetikům, kteří přijdou o práci v důsledku útlumu těžby a spalování uhlí, byť by explicitně nepodpořili nástroj výsluhových příspěvků ve stávající podobě. Zároveň by kompenzaci pro zaměstnance a zaměstnankyně uhelného sektoru prosazovali jen pro přechodné období a neobávají se, že by horníci či energetici měli problémy s uplatněním na trhu práce.

Debata politických kandidátů. (c) Greenpeace – Radim Vaňous

Podobné názory měli řečníci i na těžbu lithia v Krušných horách, kterou s ohledem na historii kraje nepodpořil ani jeden z nich. Někteří z nich vyjádřili názor, že těžba lithia je stále otázkou daleké budoucnosti.

Naopak na vzniku nové chráněné krajinné oblasti v Krušných horách se kandidáti neshodli. Zatímco Buřt zmínil, že Krušné hory jsou jediné pohoří v ČR, které nemá plošnou ochranu, a proto by byl pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti, Zástupci SPOLU a ČSSD s jejím vznikem vyjádřili nesouhlas. Blažej legislativní zvýšení ochrany přírody a krajiny Krušných hor podpořil, ale vedle možnosti vyhlášení CHKO otevřel i alternativu vzniku nového národního parku..

Petr Doubravský z Fridays for Future řekl:
“Upřímně nás překvapilo, že někteří kandidáti se vyjadřovali v rozporu s politickými programy svých vlastních stran či sliby vlastních předsedů. Vyvolává to nevyhnutelně pochyby nad tím, co budou ve sněmovně skutečně prosazovat. Nicméně je tento přístup stále transparentnější, než se veřejné debatě úplně vyhnout, jak bohužel předvedly ANO, KSČM a Přísaha.”

Jan Rovenský z Greenpeace řekl:
“Úplnou tematickou shodu bohužel nemáme ani s jednou ze stran, která se debaty účastnila. Greenpeace podporuje konec uhlí před koncem 2030, zavedení minimálně tříletých výsluhových příspěvků pro horníky, větší podporu malých firem a obcí z evropských miliard na spravedlivou transformaci a vyhlášení CHKO nebo ještě lépe Národního parku Krušné hory. Naopak těžbu a využití lithia vnímáme pro kraj rozhodně spíše jako příležitost než riziko.”