Zástupci organizace Greenpeace dnes ráno předali petici za záchranu unikátních bukových lesů v Krušných horách na podatelnu Ministerstva životního prostředí a na podatelnu Ústeckého kraje. Přes opakovanou snahu se totiž nepodařilo vyjednat předání petice přímo do rukou ministra životního prostředí Richarda Brabce či hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera.
Petice, kterou podepsalo přes 10 tisíc lidí, vyzývá Krajský úřad Ústeckého kraje a Ministerstvo životního prostředí k neprodlenému zastavení intenzivního kácení květnatých bučin zařazených do seznamu nejcennější evropské přírody Natura 2000. Vzácné a chráněné živočišné druhy, které žijí pouze v bukovém lese, jsou ohroženy nejen masivním kácením, ale také výsadbou nepůvodních dřevin. Proto Greenpeace požaduje, aby byla celá oblast od Horního Jiřetína až po Národní přírodní rezervaci Jezerka vyhlášena za jedno chráněné území s bezzásahovým režimem, kde bude moci příroda včetně mnoha chráněných živočichů nerušeně existovat. Pro velkou část těchto druhů jsou životně důležité staré odumírající stromy, které jim poskytují nenahraditelná stanoviště a zdroj potravy. Staré stromy s dutinami se v dostatečném počtu vyskytují jen v chráněných územích, v nichž je vyloučeno či zásadně omezeno lesnické hospodaření.
Společnost I. H. Farm spojená s uhlobaronem Pavlem Tykačem místní bukový les několik let holosečně kácí. Nyní se chystá s krajem uzavřít do konce července smlouvu o ochraně území. Nicméně jednání v tomto směru probíhají už sedm let, a došlo tak k překročení zákonné lhůty pro uzavření dohody takového typu, na což organizace Greenpeace upozornila ministra životního prostředí Richarda Brabce, který tento stav ve své rekci přešel bez vyvození jakýkoliv důsledků. „Návrh dohody o ochraně území, kterou nyní Krajský úřad Ústeckého kraje údajně připravuje, nebyl dosud zveřejněn a není tak jasné, jakým způsobem a v jaké míře by měla být ochrana bukových lesů zajištěna a jestli byl návrh předem konzultován s odborníky na lesnictví a ochranu přírody. Podle vyjádření Česká inspekce životního prostředí to bohužel zatím vypadá tak, že by v bezzásahovém režimu ochrany bylo pouhých 200 hektarů lesa, což je žalostně málo,“ říká Nikol Krejčová z Greenpeace.
K větší ochraně tohoto území nabádá české úřady i výzva vědců, pod níž se podepsalo několik předních českých přírodovědců a dvě odborné vědecké organizace. V důsledku těžby hrozí ztráta biologické rozmanitosti, což je v přímém rozporu se strategií Evropské komise, která se naopak snaží o její zachování. Cílem, který přijala i Česká republika, je poskytnout ochranu nejméně 30 % rozlohy svého území, z čehož by 10 % mělo být v režimu přísné ochrany, který vylučuje jakoukoliv lidskou činnost narušující samovolný vývoj přírody.
„Chceme-li zastavit pokles biologické rozmanitosti evropského kontinentu, musíme vzít vážně výzvu EU k přísné ochraně alespoň 10 % území České republiky a hledat cesty k jejímu naplnění. Ač o přírodě nevíme zdaleka všechno, odborných podkladů zdůrazňujících nutnost podstatného rozšíření rozlohy přísně chráněných území ve střední Evropě pro uchování biologické rozmanitosti je více než dostatek. Nyní je na čase, aby tuto skutečnost vzaly v potaz i orgány státní správy. Bučiny v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří s celkovou rozlohou převyšující 8000 hektarů představují jeden z největších ostrovů bukových lesů u nás. Tyto porosty hostí řadu celoevropsky vzácných druhů organismů a zároveň reprezentují typ vegetace, který by v podmínkách bez tisíciletého vlivu člověka pokrýval větší část krajiny střední Evropy. Z tohoto důvodu představují velmi vhodnou lokalitu pro rozšiřování území s přísnou ochranou v ČR,“ říká Jan Hofmeister z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.