V pondělí 1. února bude vláda ČR jednat o dlouho očekávaném bodě: stanovení termínu konce spalování uhlí v České republice. Ať už jednání proběhne, nebo bude znovu posunuto, na stole bude doporučení Uhelné komise, která prověřovala scénáře odklonu uhlí do roku 2033 a 2038. Přestože komise doporučila rok 2038, nebude jednání jednoznačné a může skončit rokem 2033. Několik ministrů – zejména ministr životního prostředí Richard Brabec, ale také členové vlády za ČSSD Jan Hamáček, Jana Maláčová, Tomáš Petříček a Lubomír Zaorálek – totiž nesouhlasí s rokem 2038. Brabec, Petříček, Zaorálek a Hamáček dokonce veřejně deklarovali podporu dřívějšího roku – 2033. Ministr zdravotnictví Jan Blatný se v médiích vyjádřil, že osobně je za ukončení těžby uhlí co nejdříve.
Naopak ministr průmyslu Karel Havlíček trvá na roku 2038 a neváhá jej hájit nepravdivým tvrzením. ČTK včera řekl, že “Nejdůležitější je tam mezidobí let 2025 až 2030, kdy jdeme na 50 procent“. Přitom návrh usnesení vlády nic takového neobsahuje.
Rok 2033 je zodpovědnější z hlediska ochrany klimatu a zdraví lidí, energetické bezpečnosti a modernizace energetiky, transformace uhelných regionů i náhrady pracovních míst. A také čerpání EU fondů na tyto účely. Hnutí DUHA a Greenpeace shrnují, proč je zodpovědnější a pro Česko výhodnější naplánovat konec uhlí na rok 2033 a ne až 2038:
- Změna klimatu vyžaduje rychlejší odklon od uhlí. Konec spalování uhlí v roce 2033 se blíží propočtům, které ukazují že by vyspělé země měly s uhlím končit v roce 2031, aby bylo bylo možné splnit globální klimatické cíle.
- Spoléhání se na uhlí ohrožuje energetickou bezpečnost. Aktuální prognózy zvyšování ceny emisní povolenky dávají uhlí šanci přibližně do roku 2030, největší ekonomický propad uhlí můžeme čekat do roku 2025. Uhelná komise počítala s cenou povolenky 30 EUR/tCO2 v roce 2030. Přitom už týden po jednání komise byla dosažena cena 31,30 EUR a v lednu se přiblížila ceně 35 Eur. Pokud vláda naplánuje konec uhlí až za 18 let (a podle toho budeme počítat s rušením pracovních míst či náhradou uhlí novými zdroji) a uhlí skončí za 10 či 13 let, tak nastane problém se skokovým nárůstem nezaměstnanosti a poklesem výroby energie.
- Uhelné regiony potřebují plán na příštích 10 let. Pro kraje, kde se těží a převážně spaluje uhlí, je jistější volit rychlejší scénář transformace a neriskovat, že uhlí skončí dříve, než bude naplánováno transformace. Pro zaměstnance a zaměstnankyně v uhelném průmyslu je lepší a ohleduplnější počítat se zánikem pracovních míst dříve a směřovat opatření pro vznik nových pracovních míst, zajištění rekvalifikací či důstojného přechodu do důchodu k roku 2033. Bylo by nezodpovědné počítat s pracovními místy v době, kdy zmizí vlivem trhu.
- Evropské fondy budou do roku 2030. Peníze z EU na transformaci energetiky a uhelných regionů budou k dispozici nyní, do roku 2030. Co bude potom se neví, peněz bude buď méně nebo žádné (skoro jistě už ne na řešení uhlí). Pokud vláda vyšle signál, že uhlí bude do roku 2038, tak se sníží motivace řešit transformaci nyní a v období dostupnosti fondů.
- Naše energetika to zvládne. Jak dosáhnout konce uhlí do roku 2033 namodelovala pro Uhelnou komisi společnost ČEPS, která zodpovídá za provoz naší elektroenergetické soustavy. Další propočty prokázaly možnost konce uhlí dokonce v roce 2030.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a bývalý člen Uhelné komise, řekl:
“Teprve nyní se opravdu rozhoduje o konci uhlí v ČR. Doporučení Uhelné komise velmi rychle zastaralo, zejména kvůli nárůstu ceny emisní povolenky, s nímž vůbec nepočítá. Ale naštěstí modely ukazují, že se česká energetika bez uhlí může obejít již za deset let. Proto by vláda měla – z možností které má – zvolit rok 2033. Bude to zodpovědnější vůči lidskému zdraví, klimatu, zajištění energetické bezpečnosti i transformaci uhelných regionů a budoucnosti lidí pracujících v uhelném průmyslu. Rok 2038 by naopak znamenal plánovat spalování uhlí v době, kdy to firmy nebudou chtít dělat a čerpání EU fondů v době, kdy už nebudou k dispozici.”
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Důvodů, proč skončit s uhlím je mnoho – bude to mít pozitivní dopad na naše zdraví, na ochranu klimatu i na českou ekonomiku. Nejen podle ekologických organizací, ale i podle řady odborníků na ekonomii je jasné, že uhlí v Evropské unii končí už nyní, a ne až za 17 let. Příkladem může být situace v OKD či Sokolovské uhelné, kde k útlumu uhelného sektoru a k propouštění zaměstnanců již nyní dochází. Zodpovědná vláda by měla rozhodnout, že chce být ambiciózní a že chce naplánovat konec uhlí a spravedlivou transformaci uhelných regionů s předstihem, a ne jen hasit problémy způsobené úprkem energetických firem k jiným formám podnikání. I proto nám chce Evropská unie dát peníze na konec uhlí teď, a ne až ve třicátých letech.”