Fond spravedlivé transformace má pomoci uhelným regionům s odklonem od uhlí a s přechodem na bezemisní ekonomiku. Za účelem čerpání těchto prostředků má Česko připravit Plán územní spravedlivé transformace, který stanoví, na jaké projekty chce Česká republika evropské peníze čerpat.
Vláda za tím účelem zřídila tzv. Transformační platformu, která má být klíčovým orgánem pro přípravu zmíněných plánů. V přímém rozporu s tím ale také posvětila seznam nahodile a narychlo vybraných projektů, z nichž velká část ani zdaleka neplní účel, za kterým byl Fond spravedlivé transformace zřízen.
Nejvíce problematické jsou plánované dotace pro velké firmy, mezi které patří i polostátní firma ČEZ, Vršanská uhelná Pavla Tykače či Agrofertem vlastněná Lovochemie a EPH Daniela Křetínského.
Investice do přechodu z uhlí na zemní plyn by měly velké firmy platit samy, nikoli na ně čerpat dotace z EU. V minulosti měly právě tyto firmy ohromné zisky z využívání státního hnědého uhlí. Velmi kontroverzní jsou i rekultivace a dekontaminace krajiny, které dle zákona mají těžební společnosti platit z vlastních a nikoli veřejných zdrojů. Zejména v situaci, kdy těžební firmy lobbují u poslanců, aby odložili povinnost složit zákonné rezervy na rekultivace na vázané účty. S transformací na klimaticky neutrální energetiku České republice nepomůže ani další plánovaná spalovna odpadu.
Fond pro spravedlivou transformaci byl navržen tak, aby podpořil především malé a střední firmy, vzdělávání, zaměstnanost, a rekvalifikaci pracovníků uhelného průmyslu, diverzifikaci hospodářství a rozvoj obnovitelných zdrojů energie včetně komunitní energetiky. Podkladový materiál, který ale vláda od MMR a MŽP dostala, se tímto směrem ani zdaleka neubírá.
Plány územní spravedlivé transformace, které jsou nutnou podmínkou pro čerpání z Fondu, by tedy měly vznikat za aktivní účasti místních obyvatel a regionálních aktérů, transparentním způsobem a podle jasně daných kritérií. To se o českém plánu ovšem říci nedá, protože byl vytvořen prakticky za zavřenými dveřmi. Plán by měl také vyčíslit, nakolik přispívají jím vybrané projekty k naplňování klimatické neutrality a udržitelnému rozvoji regionu a země.
Konečný termín pro odevzdání tohoto zásadního dokumentu je první čtvrtletí roku 2021. Poté bude jeho obsah hodnotit Evropská komise.
Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku říká: “Achillovou patou energetické transformace je neochota politické garnitury postupovat transparentně a inkluzivně. Nyní je ta pravá chvíle apelovat na politiky a požadovat rozumné využití evropských peněz a udržitelné řešení konce uhlí. Vyslyšení potřeb dotčených regionů by mohlo být alespoň částečným vyrovnáním za měsíční krajinu, zdravotní potíže obyvatel způsobené znečištěným ovzduší a sociální nejistoty života v regionu, který je závislý na uhelném průmyslu.”
Jan Freidinger z Greenpeace říká: “Fond spravedlivé transformace tu není jako kasička pro fosilní průmysl ani jako kapesné pro miliardáře. Žádosti o proplacení rekultivací z evropských peněz jsou dokonce v rozporu se zákonem, protože ten ukládá uhelným společnostem, aby nápravu krajiny po těžbě hradily ze svých zisků. Peníze musí jít lidem, ne korporacím či dokonce fosilnímu průmyslu, který je za změny klimatu zodpovědný. ”
Jiří Koželouh z hnutí DUHA říká: “V názvu nového evropského fondu nejsou slova ‘transformace’ a ‘spravedlivá’ pro srandu uhlobaronům. Smyslem peněz je podporovat skutečnou transformaci od fosilního průmyslu k čisté ekonomice a zároveň pomoci lidem, kteří roky trpí biologickými a sociálními problémy a nyní jim hrozí ztráta zaměstnání. Tyto cíle spojují investice do obnovitelných zdrojů, zejména ve vlastnictví obcí, místních farmářů či podnikatelů, energetických komunit či jednotlivých domácností.”