Katastrofické požáry v Austrálii jsou ukázkou dopadů klimatické krize
Apokalyptické scény z Austrálie ukazují, jak ničivou sílu mají zuřivé požáry. Vedou k úmrtím, vyhánějí tisíce lidí z jejich domovů a zachvátily už území o ploše milionů hektarů. V plamenech hyne i divočina. Jak požáry zhoršila změna klimatu? A jak se jim dá zabránit? Austrálie čelí nebývale silným požárům, které si už vyžádaly nejméně 23 lidských životů. Prudké požáry berou rodinám domovy a decimují i populace jednoho z nejslavnějších australských zvířat – koaly – i dalších druhů. Každým dnem se objevují další důkazy o tom, jak klimatická krize umocňuje katastrofické požáry, způsobuje nesmírné utrpení a ničí životní prostředí. Podívejme se na dosavadní fakta.
Které části Austrálie požáry postihly?
V podstatě celý kontinent. Obzvlášť krutě se projevují v Novém Jižním Walesu, a to zejména kvůli hustému osídlení ve velkoměstech jako Sydney nebo Canberra a jejich okolí. Silně ale byla zasažena i Viktorie, jižní stát, kde se nachází Melbourne. Z východního výběžku tohoto státu pocházejí snímky lidí čekajících na záchranu z moře na pláži, která je ze všech stran obklopená ohněm. Mnoho požárů zuří i v Queenslandu (na severovýchodě Austrálie, kde se nacházejí města Brisbane a Cairns) nebo ve státech Západní Austrálie a Jižní Austrálie.
Jaké škody požáry napáchaly?
Narůstá počet obětí (dosud minimálně 23 mrtvých osob) a desítky dalších se stále pohřešují. Jen v Novém Jižním Walesu vyhořelo přes 1500 domovů. Podle aktuálních zpráv se již oheň zmocnil území o ploše 10,7 milionu hektarů, což odpovídá téměř rozloze Anglie. Pro srovnání: při masivních požárech v Amazonii lehlo popelem na 900 000 hektarů a v Kalifornii téměř 800 000 hektarů. Ekologové z Univerzity v Sydney odhadují, že oheň zabil téměř půl miliardy zvířat včetně tisíců koal, které plamenům nedovedou utíkat dostatečně rychle. Znečištění ovzduší v Sydney a Brisbane dlouhodobě patří k nejnebezpečnějším na světě a nyní se dýchací potíže ještě umocňují, především u dětí, starších osob nebo těch, kdo trpí astmatem a dalšími onemocněními. Znečištění ale doléhá i na sousední Nový Zéland, přestože je od požárů vzdálený přes tisíc kilometrů. Zasněžené ledovce se zbarvily do špinavé žluté následkem prachu a částic přivátých z hořící australské buše.
Čím jsou požáry způsobené? Copak v Austrálii nehoří pořád?
Na vině je silné dlouhodobé sucho a rekordní vlny veder. Na severovýchodě Austrálie, kde se požáry projevují nejmocněji, byla zachvácena nejhoršími suchy v historii. V roce 2019 bylo rekordní sucho za období od ledna do srpna zaznamenáno v mnoha dnes hořících oblastech. V listopadu australští meteorologové zdokumentovali vůbec první den, kdy v celé Austrálii vůbec nezapršelo. Teploty závratně narůstají. Rekordy padly v polovině prosince a na začátku roku 2020 vyšplhaly opět výš. V mnoha postižených oblastech teploty vystřelily do výše okolo 45 stupňů Celsia. Nejrozpálenějším místem se začátkem ledna stalo předměstí Sydney s 48,9 stupně. V tomto ročním období k požárům v Austrálii obvykle dochází, ale tentokrát kvůli změně klimatu začaly dříve, trvají déle a jsou vážnější a nepředvídatelnější. Kvůli problematickému počasí je také mnohem těžší si s požáry poradit běžnými metodami.
Jak na krizi reaguje vláda?
Na pomoc s evakuací a hašením požárů byla nasazena armáda v takovém rozsahu, který Austrálie nepamatuje od druhé světové války. Premiér Scott Morrison nicméně čelí kritice za nedostatečnou angažovanost a nepřítomnost v místě požárů, a rovněž za zlehčování role klimatické změny. Vyčítáno mu bylo mimo jiné to, že v době, kdy prosincové požáry vypukly obzvlášť silně, trávil zrovna dovolenou na Havaji. Lidé po celé Austrálii se ale aktivizují, nabízejí ubytování, léky a potraviny těm, které požáry postihly. Hasiči a hasičky, mezi nimiž je řada neplacených dobrovolníků, neúnavně bojují s ohněm a zahraňují životy a domovy.
Co vláda dělá s klimatickou krizí?
Rozhodně mnohem méně, než by mohla. V roce 2019 byla Austrálie druhým největším vývozcem uhlí na světě. Uhlí patří k hlavním příčinám klimatické krize, která sezonu požárů zhoršuje. Australské emise v posledních čtyřech letech stoupají a vláda nemá žádný přesvědčivý plán, jak tento trend zvrátit. Morrison dokonce dlouho zpochybňoval spojení mezi podmínkami umocňujícími požáry a změnou klimatu, protože to podle něj nebylo dostatečně „věrohodné“.
Australská vláda se musí vyrovnat nejen s bezprostředními následky katastrofy, ale také rázně zakročit a snížit emise, aby se omezil dopad klimatické krize jak na obyvatelstvo Austrálie, tak na další lidi jinde na světě.
Vlády celého světa také mají odpovědnost v tom, že musí jasně spojit australské katastrofické požáry se stavem globální klimatické pohotovosti. Katastrofickým dopadům ohřívání planety lze zabránit jen tehdy, začne-li se výrazně snižovat spalování fosilních paliv.