© Bára Sommersová / Greenpeace

Měsíční záře se rozlévá široko daleko, od kopulovitých hor Českého středohoří až po pás Krušných hor. Blížíme se k městu Most, o jehož historických památkách až z doby gotické mi vyprávěla babička, když jsem byla malá. Celé město a spolu s ním více než dalších 80 obcí ustoupilo těžbě uhlí. Byli jsme zde už mnohokrát. Dnes sem přijíždíme proto, abychom začali psát novou kapitolu historie. Doba uhelná končí. Ale kdy to bude? A co bude dál? Nasazujeme helmy bez čelovek, bereme na záda batohy a společně se nocí vydáváme na pětikilometrový pochod k největšímu rypadlu v lomu Vršany, abychom na tyto otázky odpověděli.

Už před rokem a půl se tisíce studentek a studentů v České republice vydaly do ulic stávkovat za klima a svou budoucnost. Politici neodolali sílícímu tlaku občanské společnosti, a tak byla na konci září 2019 jmenována Uhelná komise – poradní orgán vlády, který má stanovit kdy a za jakých okolností přestaneme využívat uhlí, a nenávratně tak ničit křehkou klimatickou rovnováhu planety. Po několika jednáních doprovázených kreativními protesty klimatického hnutí se komise nedávno přestala scházet. Poslední setkání proběhlo na začátku června. Ministři Karel Havlíček a Richard Brabec od té doby měli jiné priority, než je ochrana klimatu, a vedení komise odmítli delegovat na někoho jiného. Nezbylo nám než na danou situaci upozornit nepřehlédnutelným způsobem.

Když jsem byla malá, dívala jsem se z okna našeho paneláku na vzdálená světla rypadel. Teď se dívám opačným směrem, přímo z vrcholu skrývkového velkostroje KU 800. Ve výšce padesáti metrů nad zemí se stal na tři dny a dvě noci naším komunikačním centrem, odkud jsme přinášeli svědectví o tom, jak to vypadá na místě, kde začíná změna klimatu. Na obzoru měsíční krajiny lomu Vršany se tyčí největší uhelná elektrárna u nás, Počerady. Tam se uhlí z lomu mění na jedovatou rtuť, arzén, nikl, kadmium, oxidy síry a dusíku, prach a hlavně CO2, tedy skleníkový plyn, kterého každý rok do atmosféry vypustí tolik jako všechna nákladní auta dohromady. Elektřinu, kterou vyrobí Počerady a další dvě velké české elektrárny (Chvaletice a Dětmarovice), nepotřebujeme, protože jde kompletně na vývoz. V Uhelné komisi proto naši zástupci prosazují, abychom zbytečné uhelné elektrárny zavřeli nejpozději v roce 2025 a ty zbývající do roku 2030.

Abychom zastavili oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia, musíme rychle skončit s těžbou a spalováním uhlí. Chceme-li zabránit rozvratu klimatického systému Země, musí být globální emise nulové již v roce 2050. Společnost Severní energetická, provozovatel lomu Vršany, ale plánuje na místě těžit až do roku 2052, přestože vyhodnocení vlivů na životní prostředí, s kterým souhlasilo MŽP, platí jen do roku 2032.

© Bára Sommersová / Greenpeace

Možná se to o nás moc neví, ale od samého začátku, kdy jsme se rozhodli čelit plánům fosilních korporací a uhlobaronů, nám leží na srdci i budoucnost lidí pracujících v dolech a elektrárnách. Můj otec pracoval jako zámečník na rypadle v přilehlé části lomu Vršany, a když ho spolu s patnácti tisíci horníky po privatizaci Mostecké uhelné společnosti propustili, stali jsme se regionem s jednou z největších nezaměstnaností. Nikdo tehdy neřešil, jaký bude osud propuštěných lidí, kde budou pracovat, bydlet, a jak zajistí svoje rodiny. To je chyba, která se nesmí opakovat. Evropská unie se chystá vyčlenit miliardy eur na transformaci uhelných regionů a vznik nových pracovních pozic, a my musíme dohlédnout na to, aby se tyto finance nestaly zlatým padákem pro uhlobarony nebo nesponzorovaly masivní nástup fosilního plynu, který je také velkým zdrojem skleníkových plynů. Musíme zajistit, aby tyto peníze pomohly lidem, na které konec uhlí dopadne.

Jednou z možností, jak donutit uhelné korporace podílet se finančně na proměně regionu a na tvorbě nových pracovních míst, je zvýšení poplatků z těžby. U uhlí se dlouhodobě pohybovaly na 1,5 % ze zisku, nyní se pohybují kolem 3 %. To je žalostně málo, když víme, že uhlobaroni se sídlem na Kypru si v minulosti vypláceli desetimiliardové dividendy.

© Ibra Ibrahimoviç / Greenpeace

V Evropě si již čtrnáct zemí naplánovalo, kdy vyhasnou poslední kotle uhelných elektráren. Dokonce i Velká Británie, kolébka uhelného průmyslu, už mnohé měsíce elektřinu z uhlí nevyrábí. A naši sousedé ze Slovenska od uhlí odejdou v roce 2023. Zamrznout v uhelném skanzenu je jako dál svítit svíčkami, zatímco ostatní už používají zářivky, nebo jako žít v jeskyni, zatímco ostatní staví několikapatrové domy. Technologie obnovitelných zdrojů jde rychle dopředu a nechává nemotorná rezavá rypadla i čoudící komíny elektráren daleko za sebou, v prachu historie, do kterého před tři čtvrtě stoletím sama pohřbila desítky severočeských měst a obcí, které byly zbourány kvůli těžbě. 

Naše akce na vršanském rypadle byla v září první, ale rozhodně ne jediná. Již následující den totiž začaly Akční dny proti uhlí (v předchozích letech známé jako Klimakemp), které uspořádalo hnutí Limity jsme my. Hned druhý den poté, co jsme z rypadla sestoupili dolů a naši akci ukončili, začaly tři další. Brzy ráno se na jiné rypadlo v lomu Vršany vydala skupina lidí, kteří se vtipně pojmenovali jako Vzpoura koťátek. A pár hodin poté došly na dno lomu společně stovky dalších lidí, aby zde nenásilně protestovali za co nejrychlejší konec uhlí. Dalších tři sta lidí z regionu i celé republiky se shromáždilo na demonstraci Za budoucnost bez uhlí přímo před elektrárnou Počerady.

Jen díky nezlomnému úsilí, vytrvalosti a odvaze tisíců lidí, kteří již od devadesátých let čelí tlaku fosilního průmyslu, můžu dnes psát tyto řádky. Jen díky nim se už nikdy nebudou muset lidé se slzami v očích dívat na to, jak se rypadla zakusují do jejich rodných domů, jak se z jezer stávají odkaliště popílku, nebo žít ve stínu nově stavěných elektrárenských věží. Ačkoliv konec uhlí je jistý, ještě nejsme úplně ve finále. Těsně před cílem nesmíme polevit. Pomůžete nám?

Co můžete udělat pro brzký konec uhlí vy?

  • Informujte se a buďte v obraze. Sledujte naše stránky a sociální sítě, kde najdete nejčerstvější zprávy, a pomozte nám je šířit dál.
  • Přidejte se k výzvě vládě na www.spoluproklima.cz.
  • Napište článek do názorové rubriky v novinách.
  • Napište ministrům Brabcovi a Havlíčkovi e-mail nebo dopis.
  • Napište premiéru Babišovi, aby podpořil evropské cíle pro snižování emisí a spravedlivé rozdělení peněz na transformaci uhelných regionů.
  • Darujte pravidelnou měsíční částku, abychom mohli práci úspěšně dokončit.

Co požadujeme a navrhujeme?

  • Přestat vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2030, do roku 2035 přistoupit ke kompletnímu konci uhlí v ČR.
  • Zajistit sociálně ohleduplný a spravedlivý přechod k obnovitelným zdrojům energie pro uhelné regiony a všechny jejich obyvatele.
  • Odstavit co nejdříve staré a špinavé uhelné elektrárny, které jedou na vývoz – například Chvaletice a Počerady.
  • ČR by měla podpořit navýšení cílů snižování emisí skleníkových plynů v rámci Evropské unie do roku 2030.

Články z aktuálního vydání