Přes sedm desítek lidí protestovalo 1. června před budovou Úřadu vlády, kde v tu samou chvíli probíhala schůzka kabinetu Andreje Babiše. Tématem happeningu Greenpeace bylo tleskání korporacím. Humornou a ironickou formou protestu organizace Greenpeace upozorňovala na vážnou problematiku nově uvažovaných a předkládaných opatření české vlády, ze kterých budou profitovat velké korporace a znečišťovatelé.
V rámci happeningu účastníci ironicky zatleskali nápadům vlády i velkým korporacím za jejich snahu, ale zároveň vzkázali, že peníze musí jít primárně lidem, ne velkému byznysu, který navíc často plánuje ničit životní prostředí stejně jako dříve.
Hlavním příkladem je hojně kritizovaný nápad, aby stát odkoupil česko-čínské aerolinky Smartwings, které operují na pražském letišti. Firma nepředstavuje pro stát žádnou strategickou dopravu a v minulých letech majitelé získávali vysoké zisky (účastníci a účastnice akce byli vyzváni k nošení roušek a k zachování bezpečných rozestupů). Dále vláda plánuje co nejrychleji schválit zákon o podpoře jaderné energie a smlouvy s ČEZ a poskytnout firmě půjčku. Část těchto nákladů má jít ze speciálního poplatku, který mají zaplatit všichni spotřebitelé elektřiny. Jedná se o projekt v řádech stovek miliard korun a závazek doplácet ČEZ cenu elektřiny na minimálně 30 let.
Kontroverzní jsou i plány ministerstva zemědělství, které v reakci na současné sucho oznámilo, že hodlá betonovat nové přehrady na desítkách míst naší republiky, což spíše než se suchem pomůže ekonomicky hlavně velkým stavebním firmám. Dalším z nápadů, který sklidil kritiku od veřejnosti i od ekonomů, byl návrh ministerstva financí spočívající ve zpětném uplatnění daňové ztráty bez jakéhokoli omezení, což mohlo velkým nadnárodním firmám s trochou daňové optimalizace přinést miliardy korun ze státního rozpočtu. Naštěstí v pátek Poslanecká sněmovna omezila tento nástroj a stanovila horní hranici pro příspěvky ze státního rozpočtu na 30 milionů korun.
Média také informovala, že stát jedná o dotacích společnosti OKD, která těží černé uhlí v Moravskoslezském kraji. Hovoří se o částce 5 až 7 miliard korun.
V dubnu Greenpeace zveřejnilo výzvu Zdravá budoucnost, která po vládě požaduje opatření na vybudování bezpečnější, odolnější, spravedlivější a udržitelnější České republiky.
Řešení pandemie koronaviru a zmírňování dopadů pro lidi, kteří přišli o obživu a dostali se do tíživé ekonomické situace, totiž musí být prioritou číslo jedna. Nejen pro politiky, ale i pro celou společnost. Všichni musíme pomoci zmírnit dopady koronavirové krize. Kromě nouzových opatření na zastavení šíření infekce, záchranu lidských životů a bezpečných pracovních míst musí vláda připravit krizové balíčky, opatření a podněty, které zajistí budoucí zdravotní a finanční zabezpečení lidí.
Vzedmutí vlny vzájemné pomoci, solidarity, odhodlání a nasazení těch, kteří v první linii bojují s dopady pandemie, ukazuje, že v těžkých dobách dokážeme věci dříve nepředstavitelné.
Je to jeden z mála světlých momentů dnešních dní, který nám může být inspirací a nadějí i při řešení krizí dlouhodobých, jako jsou dlouhodobě neřešené ekonomické a sociální problémy – exekuce, obchod s chudobou či zaostávání některých regionů na periferii, především těch uhelných, nebo změna klimatu a její dopady –, dlouhá období sucha, rozvrat lesů, neúrody, klimatická migrace. S příchodem koronaviru žádný z těchto problémů nezmizel. Bohužel.
Aktuální krize a její řešení nesmí znamenat odklad řešení krizí dlouhodobých. Nestojíme tedy před otázkou buď–anebo. Řešit musíme krize aktuální i ty dlouhodobé, a pokud možno hledat při jejich řešení synergie. Naše závislost na fosilní energii a velkém množství přírodních zdrojů není udržitelná – ničí samotný základ naší existence. Což zase způsobí více krizí naší civilizace, pokud tento negativní vývoj rychle nezvrátíme.
Čelit tak obrovským výzvám, jakými jsou pandemie nebo změna klimatu, vyžaduje stejné fundamentální systémové změny, které znamenají posun od důrazu na krátkodobý výkon systému k zajištění jeho dlouhodobé odolnosti. Systémy zdravotní péče, ekonomika a průmysl, infrastrukturní služby, dodavatelské řetězce a města, to vše je aktuálně navrženo způsobem, který umožňuje dobře fungovat jen v úzkém pásmu ideálních podmínek.
Stejně jako nyní posloucháme odborníky na ochranu před infekcemi a jednáme podle nich, musíme také naslouchat klimatologům a vědeckým expertům na životní prostředí, kteří nás po celá desetiletí varují před naší vlastní sebezničující činností. Nyní existuje šance zastavit se, přemýšlet a změnit naše neudržitelné modely a chování. Poučme se z minulých krizí a neplýtvejme cennými zdroji na pietní udržování fosilní infrastruktury a zjevně neudržitelného globálního ekonomického systému. Nikdo z nás si tuto krizi nepřál a všechny nás překvapila – ale pokud bychom promarnili příležitost k transformaci, která je s ní spojená, šlo by o selhání dost možná nenapravitelné a neodpustitelné.
Koronavirová pandemie a reakce vlád po celém světě, které pumpují do stávajícího systému biliony, ilustrují, jak nákladné je soustředit se na krátkodobé zisky a opomíjet budování dlouhodobě udržitelného a odolného systému. V případě změny klimatu, stejně jako v případě pandemie, jsou náklady na globální krizi o řády vyšší než náklady na její prevenci. Krizi se musíme snažit předcházet či ji alespoň řešit v počátcích a při jejím řešení se držet poznatků a doporučení vědců a odborníků.
Zelená dohoda pro Evropu
Dobrým vodítkem, jakým směrem se vydat při restartu ekonomiky a vytváření odolnější, zdravější, bezpečnější a udržitelnější budoucnosti, může být Zelená dohoda pro Evropu.
Zelená dohoda vznikla jako odpověď na dlouhodobé problémy, kterým čelíme. Ať už je to změna klimatu a její dopady, nebo další negativní jevy jako bezprecedentní úbytek živočišných i rostlinných druhů, zničení zemědělské a lesní krajiny a její neschopnost zadržovat vodu.
Zelená dohoda je primárně strategie s cílem transformovat EU na spravedlivější, udržitelnější konkurenceschopnější a lépe prosperující společnost. Existuje velký prostor, jak Zelenou dohodu vylepšit, aby skutečně reflektovala aktuální vědecké poznání například v oblasti klimatologie nebo v opatřeních, která jsou založena na iracionální víře v nekonečný růst v systému, který má jasně omezené zdroje. Její základní směr je ale podle našeho přesvědčení dobrým kompromisem pro budoucí směřování Česka i celé Evropy.
Zelená dohoda nejsou jen klimatické cíle vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality. Jde o komplexní návrh, který řeší udržitelnost zemědělské produkce, znečištění ovzduší, půdy i vody, udržitelnou spotřebu a přechod k cirkulární ekonomice a kvalitnějším výrobkům, lesy a přírodu odolnější vůči změnám klimatu. To vše za podmínek spravedlivé transformace, aby nikdo nezůstal opomenut a uvězněn v dluhové pasti při vytváření společnosti, která znamená udržitelnější fungování na naší planetě a zajištění budoucnosti pro naše děti a další generace v dobrých podmínkách.
Finanční zdroje a úsilí, které budou třeba na restart ekonomiky v celé EU, by měly být použity při vědomí toho, že musí pomoci zachovat a vytvářet pracovní místa, pomáhat znevýhodněným a zároveň zajistit zdravější a udržitelnější zemědělství, čistější města, lepší hromadnou dopravu, moderní a konkurenceschopný průmysl či kvalitnější výrobky, co nejdříve omezit spalování fosilních paliv a zajistit přechod k uhlíkové neutralitě.
Vyzýváme proto českou vládu, aby plán na restart ekonomiky v první řadě zajistil, že bude naše společnost spravedlivější, bezpečnější, odolnější a dlouhodobě udržitelná.
Konkrétní body jsou následující:
- Zvýšení podpory a úprava podmínek na zrychlené čerpání evropské či státní podpory a investic do zvyšování energetické účinnosti v průmyslu i v budovách, do rozvoje čistých obnovitelných zdrojů energie a do zajištění cenově dostupné energie. Státní podpora průmyslovým sektorům by měla být nástrojem transformace těchto sektorů k uhlíkové neutralitě a zároveň by mělo být zajištěno, že tyto peníze nezmizí v podobě dividend v daňových rájích na účtech majitelů či v podobě bonusů na účtech vysokých manažerů.
- Účinná ochrana evropského trhu před sociálním, ekologickým a klimatickým dumpingem.
- Podpora vědy a výzkumu, podpora tuzemské výroby a exportu bezuhlíkových energetických technologií.
- Modernizace školství s důrazem na schopnost uplatnění absolventů v podmínkách masové automatizace (konec montoven), podpora kritického myšlení a samostatnosti.
- Podpora oddlužení lidí, kteří jsou v exekucích. Potírání agenturního zaměstnávání, které porušuje zákony. Důsledná kontrola, zda je skutečně vyplácena minimální mzda v oborech, které jsou nejhůře placeny. Řešení nevyhovujícího bydlení lidí na ubytovnách a potírání byznysu s chudobou.
- Prevence vzniku nových dlužníků v souvislosti s ekonomickou krizí spojenou s epidemií koronaviru.
- Podpora železniční dopravy, veřejné dopravy, infrastruktury pro jízdní kola, omezení dotací do dopravy využívající fosilní paliva a nastavení nových férových podmínek pro leteckou a námořní dopravu.
- Podpora a zvyšování odolnosti stávajících lesů, zvyšování jejich rozlohy a rozmanitosti.
- Omezení dovozu komodit (palmový olej, krmná sója), kvůli kterým dochází ke kácení pralesů a ničení dalších cenných ekosystémů.
- Podpora udržitelného zemědělství a ochrany přírody, posilování odolnosti a schopnosti krajiny zadržovat vodu, ukládat uhlík. Omezování pesticidů a zajištění cenově dostupných a udržitelných potravin pro Evropany.
- Podpora potravinové soběstačnosti a lokální domácí produkce obecně.
- Zvýšení kvality výrobků tak, aby měly delší životnost a daly se snadněji opravit, modernizovat, recyklovat či opakovaně použít.
- Zavedení zálohového systému pro PET lahve a hliníkové plechovky.
- Omezení vývozu vytříděného odpadu do zemí mimo EU a podpora vybudování zpracovatelských a recyklačních kapacit v ČR.
- Podpora udržitelného turismu a sektoru služeb, který v současnosti kvůli opatřením souvisejícím s pandemií nejvíce trpí.
- Omezení průmyslového znečištění a toxických látek, omezení používání mikroplastů.
- Doplnění našeho závazku k dosažení uhlíkové neutrality konkrétním plánem s časovým harmonogramem.
- Podpora snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 65 % oproti roku 1990 v celé EU.
- Do roku 2030 konec výroby elektřiny z uhlí, do konce roku 2035 konec spalování uhlí pro výrobu tepla.
- Hájení veřejných zájmů, nikoli zájmů velkých korporací a jejich lobbistů. To by mělo reflektovat i personální složení poradních orgánů vlády.