Dnes po padesáté slavíme Den Země. Připomínání tohoto významného výročí má smysl i v podmínkách pandemie. Ochrana klimatu a životního prostředí je v době, kdy se důsledky změny klimatu stávají stále markantnějšími, stále jednou z největších výzev, kterým jako lidstvo čelíme.
Na začátku roku 1969 explodovala u kalifornské Santa Barbary ropná plošina a uniklá ropa způsobila ekologickou katastrofu do té doby nevídaných rozměrů. Zatímco provozovatel plošiny popíral rozsah katastrofy a stěžoval si, že je šokován, kolik publicity má „pár mrtvých ptáků“, obyvatelé města společně začali likvidovat následky havárie a zachraňovat tisíce kontaminovaných ptáků, delfínů a dalších zvířat. Arogance, se kterou tehdy mocní přistupovali k havárii a jejím důsledkům, přispěla k sílící frustraci, kterou Američané dlouhodobě pociťovali zejména ze znečištění ovzduší ve městech a kvality pitné vody.
O rok a čtvrt později, 22. dubna 1970, vyšlo do ulic 20 milionů Američanů z mnoha různých států s jediným požadavkem – ochranou přírody. Následovalo desetiletí, ve kterém byly ve Spojených státech přijaty vůbec ty nejsilnější zákony na ochranu životního prostředí.
Mezi situací v roce 1970 a dneškem se nabízejí četné paralely. Žijeme ve světě, kde státy navzdory hrozící klimatické krizi upozaďují ochranu životního prostředí, odstupují od Pařížské dohody na ochranu klimatu a neprosazují tolik potřebná klimatická opatření. Na druhou stranu jsme loni byli svědky vzniku studentského klimatického hnutí Fridays for Future, které spojilo 13 milionů stávkujících studentů po celém světě. Den Země nám před padesáti lety ukázal, že pokud chceme dosáhnout skutečné společenské změny, musíme se spojit. Politici nebudou mít vůli konat, pokud jim jako občané nebudeme dostatečně hlasitě říkat o svých potřebách a požadavcích v oblasti ochrany přírody a klimatu.
Dalším odkazem prvního Dne Země je podle jednoho z tehdejších pořadatelů Denise Hayese zásadní restrukturalizace americké ekonomiky. Legislativa na ochranu přírody, která vznikla v sedmdesátých letech, měla obrovský dopad na fungování amerického průmyslu. Podniky, které se vůbec nezajímaly o znečištění a toxické látky vznikající při výrobě, musely najednou začít vyrábět způsobem ohleduplným k životnímu prostředí. V důsledku pandemie koronaviru můžeme očekávat proměnu ekonomiky a velké investice do průmyslu a je důležité, aby česká vláda přijala opatření, která nejen nastartují ekonomiku po pandemii koronaviru, ale zároveň budou šetrná k životnímu prostředí a ochrání nejzranitelnější lidi, kteří již dnes trpí finančními dopady krize.
Letos slavíme toto významné výročí v celostátní karanténě a není možné uspořádat happening, pochod nebo veřejnou přednáškou jako dřív. I tak ale můžeme využít této příležitosti k tomu, abychom udělali něco pro planetu. I v karanténě jde sebrat na procházce pár odpadků, zasadit novou rostlinu, změnit nějaký svůj návyk, nebo se stát dobrovolníkem či dárcem ekologické organizace. Zapojit se můžeš i do kampaní a aktivit Greenpeace. Buď ekologicky aktivní i v době koronavirové.