Austrálie je stále v plamenech – klimatická krize v přímém přenosu, díl II.

Navazujeme na předchozí článek o požárech v Austrálii, který vyšel 28. 12. 2019

Austrálské požáry dosahují bezprecedentních měřítek.

Vzpomínáte na požáry Amazonie během letošního léta? Tak v Austrálii plamenům podlehl již pětinásobek plochy, a to léto teprve začíná. Aktuální informace mluví o sežehnutých takřka 60 000 km2. Tedy zhruba stejná plocha jako je Česká republika bez Jihomoravského a Jihočeského kraje. Pokud bychom počítali domy, které již podlehly plamenům, je to ekvivalent města se zhruba 400 000 obyvateli. Taková zkáza se neděje náhodou. Můžeme sledovat doslova v přímém přenosu, jak vypadá klimatická krize.

Co znamená klimatická změna pro Austrálii?

Jak uvádí zpráva o klimatické změně Australské meteorologické kanceláře (ekvivalentu ČHMI) z roku 2018, klimatická změna se projevuje na nejmenším kontinentu krom jiného následujícími dopady:

1. od roku 1910 se průměrná teplota v Austrálii zvýšila o více jak 1 °C, což má za následek zvýšení pravděpodobnosti vln veder a extrémního horka.
2. Pokles srážek během australského podzimu a zimy (duben – říjen) v jihovýchodní Austrálii. Srážky na tomto území v období května – června klesly od roku 1970 o celých 20 %!
3. Srážky se v oblasti severní Austrálie od 70. let minulého století zvyšují.
4. Průtoky řek se v jižní části Austrálie snižují, naopak v oblasti severní Austrálie zvyšují.

Aktuální situace přesně takovým předpovědím odpovídá. Včera dosáhla teplota v hlavním městě Austrálie 44 °C a v Penrithu padl absolutní australský teplotní rekord, neuvěřitelných 48,9 °C. Stejně tak srážky. Pokud srovnáme desetiletí od roku 1910, poznáme jasný trend úbytku srážek a růstu teploty. A letošní rok je nejteplejší a nejsušší od roku 1900. Ohňům „pomáhá“ i vítr, který v sobotu a neděli proudil ke břehům Nového jižního Walesu a státu Viktorie ze západu rychlostí 10 – 15 uzlů (zhruba 20–28 km/h – Vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi.) Nejvyšší náraz větru v oblasti Sydney měl v noci na 4. ledna sílu celých 81 km hodinu, tedy sílu vichřice. Smrtelnou kombinaci završují samotné požáry, které vytváří vlastní oblačnost, ze které vznikají bouřky, jejichž blesky jsou schopny zažehnout nové požáry. Klimatická změna sama o sobě za požáry nemůže. Zásadním způsobem však zhoršuje jejich dopad, prodlužuje dobu požárů a připravuje podmínky pro jejich vznik. Vždyť sezóna požárů je pravidelně v Austrálii v lednu a únoru. A už hoří druhý měsíc.

Rozsah a intenzitu požárů přikládá klimatické změně za vinu i australský vědec David Bowman, geograf a ekolog požárů. Jak zmiňuje, hoří i vlhké lesy (nejčastěji eukalyptové), které zaprvé nejsou na takové požáry evolučně vůbec připraveny, zadruhé nikdo nečekal, že by vůbec mohly být ohroženy.

Svědectví z jiného světa

Podle klimatických modelů bude Austrálie (a hlavně již je) jedním z kontinentů nejvíce postižených klimatickou změnou. Australané jsou tak první, kdo vstoupil do nového světa. Sociální sítě přinášejí svědectví o lidech uvězněných na pláži, o úniku před požáry na člunu přes jezero a nespočet svědectví o utrpení zvířat. Jsou to příběhy, které doslova vhánějí slzy do očí. (Najdete například zde.)

Podle ekologů z univerzity v Sydney požáry zabily již 500 milionů zvířat – savců, ptáků a plazů. Zvířata, která požáry přežijí, ale nebudou mít rozhodně na růžích ustláno. V mnoha ekosystémech zasažených požáry hrozí rozvrat. A to bude pro zvířata znamenat nedostatek potravy. Pro některé populace byly požáry poslední kapkou. Například severní populace Klokánka krysího je považována za ztracenou. Po utišení požárů na místě jejich výskytu nenašli hasiči po klokáncích ani stopu. Je opravdu málo pravděpodobné, že se na stejném místě ještě nějaká populace Klokánka krysího někdy vrátí. Stejné zprávy jsou i z „Klokaního ostrova“, který byl považován za Galapágy Austrálie. Shořel za dva a půl dne.

O rozměrech požárů svědčí i skutečnost, že dým zahalil i Nový Zéland vzdálený takřka 2000 kilometrů. (To je zhruba stejná vzdálenost jako z Prahy do Madridu nebo do Moskvy.) Dým zbarvil ledovce Nového Zélandu do hněda, což může zrychlit jejich tání.

Co můžeme udělat my?

Ačkoli se může zdát, že Austrálie je daleko, není to tak. Hoří i náš domov a naše lesy, umírají naše zvířata, na plážích se před požáry ukrývají naši sousedé. Klimatická změna nezná hranice. Můžeme pomoci Australanům přímo, například darem, nebo podporou na sociálních sítích. Účinnější ale bude, když začneme společně pracovat na tom, abychom zabránili nejhorším dopadům klimatické krize. U nás to znamená co nejrychleji začít nahrazovat výrobu energie z fosilních paliv. K růstu koncentrace CO2 v atmosféře, tedy i k růstu průměrné globální teploty totiž naše republika přispívá nejvíce právě spalováním málo energeticky účinného hnědého uhlí.

První krok, který můžeš pro ochranu klimatu udělat ty, je podpis výzvy #SpoluProKlima!

Neodpovědní politici

Jak 20. prosince 2019 zveřejnili vědci univerzity ze Stanfordu, je možné globálně přejít na obnovitelné zdroje do roku 2050. Plány australských politiků jsou ale jiné. Ačkoli hrají nejrůznější marketingové hry jak klima chrání, emise Austrálie se nesnižují, ani nesměřují k cílům stanovených mezinárodními dohodami. Spíše naopak. Chování australských politiků dobře ilustruje obrázek z knihy (hlubší vysvětlění v angličtině), která vyšla již v roce 2008 a velmi přesně předpovídá, jak bude dnes situace v roce 2020 vypadat. Politici měli celou dekádu na to, aby se připravili. Ignorovali ale vědecké poznání, někteří jej dokonce popírali.

Velmi podobně se chová i česká politická reprezentace. Na jedná straně se Česká republika zavázala podpořit cíle EU stát se CO2 neutrální do roku 2050, na druhé straně si ale naši politici doslova podřezali větev, na kterou takto vylezli, prodejem elektrárny Počerady „kyperské“ firmě Severní energetická a.s., kterou drží uhlobaroni Tykač a Dienstl.

Klimatická krize je globální problém. Potřebujeme začít pracovat na jeho řešení. Připoj se!

Několik dalších zdrojů, ze kterých získáte představu o rozsahu australských požárů.

Skvěle zpracovaná reportáž BBC o požárech.

Pokud chcete sledovat dění v Austrálii v přímém přenosu, dobře zpracované a aktuální zprávy má Guardian.

Skvěle zpracované je i shrnutí České televize.

Některé časové události, které jsou v článku popisovány nemusí vzhledem k časovému posunu být úplně přesné. Pro přesné časy prosím sledujte odkazy.