Dona Jô je svobodná matka, biofarmářka a významná místní osobnost v oblasti Bujari ve státě Acre. Při nedávných požárech přišla o všechno kromě domu. Přesto Doně Jo zůstává odhodlání a chce, aby její domovině znova ožila. Nejprve vysadí zeleninu, poté další plodiny a stromy.
Dona Jô nebyla vždycky biofarmářkou. Podobně jako mnoho místních neprovozovala ze začátku udržitelné zemědělství a spoléhala na chemické prostředky. Její pěstitelský příběh začal před pětadvaceti lety, kdy měla kávovníkovou plantáž. Jako mnoho farmářů v Jižní Americe ale neměla přístup k informacím o negativních dopadech průmyslových hnojiv a dalších přípravků a používala je ve velké míře, aniž by tušila, jaké to bude mít následky.
Nic netušíc tak způsobila, že se její kávou přiotrávilo několik osob z místní komunity, včetně jejího syna, který kvůli závažným zdravotním komplikacím skončil na dlouhou dobu v nemocnici. To byl pro Donu Jô šokující zážitek, po kterém okamžitě přešla na biozemědělství, přestože v místních podmínkách je náročnější především na práci. Amazonská půda totiž překvapivě není příliš úrodná. Navzdory bohaté vegetaci v deštném pralese půda obsahuje méně organických složek než ta v lesích mírnějšího pásma. Příliš teplé a vlhké podmínky totiž vedou k rychlejšímu rozkladu a živiny se rychleji navrací do živého pralesa.
Dnes patří Dona Jô k významným osobnostem a organizuje místní trh s boplodinami. Svým příkladem – a příběhem o tom, jak jí málem zemřel syn – přesvědčuje ostatní farmáře, aby přešli k udržitelnějšímu zemědělství. Když jsme z jejího domu odcházeli, požádala nás, abychom jí z Evropy poslala semena plodin v bio kvalitě. Sama sebe totiž nazývá “strážkyní semen. V Brazílii, kde je naprostá většina zemědělské produkce geneticky modifikovaná a silně chemicky hnojená, jde Dona Jô proti proudu.