Již brzy se v Evropské unii můžeme zbavit jednoho ostudného a nesmyslného fenoménu – používání palmového oleje jako paliva pro automobilovou dopravu. Kácet pralesy v jihovýchodní Asii kvůli „biopalivům“ používaným v Evropě je naprostý nesmysl. Státy Evropy se nyní mohou rozhodnout, že místo pálení již tak dost omezených přírodních zdrojů v nádržích aut preferují zemědělství, které produkuje potravu.
Přestože největším světovým odbytištěm palmového oleje zůstává i nadále potravinářství, v Evropské unii vzrostlo kvůli povinnému přimíchávání biosložky do pohonných hmot množství palmového oleje používaného pro výrobu biopaliv šestinásobně a podle nejnovějších údajů již tvoří přes 50 procent veškerého palmového oleje používaného v EU. Automobilový průmysl navíc narozdíl od potravinářství nezajímá, zda je palmový olej pěstován udržitelně nebo zda jsou kvůli jeho produkci káceny a vypalovány pralesy.
Protest Greenpeace proti přimíchávání palmového oleje do biopaliv v Německu, rok 2010.
Evropský parlament už zákaz biopaliv z palmového oleje podpořil v minulém roce. Evropskou komisi zaúkoloval, aby v prvním kroce zrušila dotace pro biopaliva s palmovým olejem. Očekává se, že stanovisko Komise by mohlo být k palmoolejnému byznysu vstřícnější, a proto v současné době také zástupci malajských, indonéských či singapurských firem masivně lobují ve prospěch svého kontroverzního produktu. My – lidé – na druhou stranu musíme ukázat, že si biopaliva dovezená z tropů nepřejeme. Proto Koalice proti palmovému oleji připravuje protestní pochod, který bude zastavovat právě před sídlem Evropské komise.
Bylo by příliš naivní si myslet, že zákaz biopaliv vyřeší odlesňování v jihovýchodní Asii jednou provždy. Ale je to důležitý symbolický impuls pro celý palmoolejný průmysl. Dokud jsou na úkor palmového oleje káceny pralesy, jeho používání bude ve vyspělých a progresivních zemích regulováno. Musí se změnit celý systém pěstování olejných palem a jeho kontroly; pokud možno ještě v letošním roce. A rozhodnutí omezit palmový olej v biopalivech může být jedním z impulsů, které k této změně povedou.
I když já osobně ani nemám auto a vlastně auty až na výjimky nejezdím, občas přece jen jedu autobusem či jiným dopravním prostředkem, který používá pohonné hmoty s příměsí „biopaliv“. Takže já mám jasno a říkám hlasité #NotInMyTank