Dopady klimatických změn trpí nejčastěji ženy. Ale je to právě tato nespravedlnost, která mnoho žen donutila jednat. Některé z nich jsou nyní v čele hnutí za klimatickou spravedlnost. Včetně Joanny Sustento, která na rozdíl od mnoha svých příbuzných přežila tragické řádění tajfunu na Filipínách.
Nejrůznější společenské předsudky, diskriminace a chudoba způsobují to, že důsledky klimatických změn dopadají silněji a specifickým způsobem na ženskou část populace. Podle zprávy OSN z roku 2009 jsou to právě ženy, které nesou největší zátěž způsobenou ničením klimatu. Dokonce i v rozvinutých zemích, mezi které patří například Spojené státy americké, ohrožují klimatické změny v nepřiměřeném rozsahu mnoho žen z etnicky menšinových a nízkopříjmových skupin. V rozvojových zemích je pozice žen samozřejmě ještě náročnější, protože se ve značné míře podílí na zemědělské práci, nemají mnoho příležitostí k výdělku a stojí na nich zodpovědnost za domácnost a rodinné povinnosti.
Joanna Sustento na happeningu, který uctil památku obětí tajfunu Haiyan.
Pro řadu z nich byla ovšem tato prekérní situace překvapivě povzbuzením a impulzem. Některé se staly součástí, nebo dokonce ústředními postavami klimatického hnutí, které prosazuje spravedlnost pro planetu i její obyvatele. Své křehké a zranitelné postavení nyní proměňují v odhodlání a odvahu.
Jednou z těchto žen je Joanna Sustento. 8. listopadu 2013 ztratila Joanna své rodiče, staršího bratra, nevlastní sestru, a dokonce i tříletého
synovce Tarina. Jejich životy vzal smrtící tajfun Haiyan (na Filipínách známý jako tajfun Yolanda), který ve zmíněný den zdevastoval Joannino rodné město Tacloban na Filipínách. Druhý nejničivější filipínský tajfun usmrtil více než šest tisíc lidí, počet zraněných dosáhl několika milionů. Od té doby
Joanna vyzývá největší firmy, které způsobují globální oteplení, k odpovědnosti, neboť tyto společnosti si byly velice dobře vědomy, jaké důsledky a nebezpečí s sebou přináší jejich byznys. Přesto nepodnikly žádné kroky, aby zabránily katastrofám.
Sustento k tomu poznamenává: „Jako člověk, který prožil na vlastní kůži dopady klimatické změny a kvůli jediné bouři ztratil vše, bych se chtěla zeptat těchto firem: Stálo to za to? Mnoho lidí v Taclobanu si neuvědomuje, že si nemůžeme nechat všechno líbit a pořád se jen poslušně přizpůsobovat. Jak může obyčejné dítě chodit do školy a snažit se, aby mělo v budoucnu kvalitní život, když je neustále ohrožováno jedním tajfunem za druhým? Když se přižene bouře, jediné, co uděláme, je evakuace. Pak začneme všechno opravovat a přestavovat. A tak pořád dokola. Život v bezpečném životním prostředí ale není nějaké privilegium, které si člověk musí zasloužit. Je to lidské právo.“ Tragický tajfun byl pro Joannu okamžikem, který zcela proměnil její vidění světa.„Nejzásadnější místo v mém životě zastává rodina, vztahy a hodnoty. Kvůli tajfunu Haiyan jsem se naučila nelpět na majetku.“
Joanna Sustento, klimatická aktivistka z Filipín.
V současné době vede Joanna společně s dalšími ženami skupinu, která usiluje o spravedlivé podmínky tváří v tvář klimatickým hrozbám. Vzhledem k její rodinné ztrátě mají pro ni tyto snahy výrazně osobní rovinu: „Moje činnost vychází z příběhu mé rodiny, a s prací mě proto pojí velmi silné
pouto. Vážím si toho, že mohu být součástí fastinující skupiny žen. Osmdesát procent obětí tajfunu Haiyan byly ženy. Měly bychom být v první linii a vzpouzet se proti příkoří. Jsme zcela v právu, když vyzýváme firmy a vlády k odpovědnosti, protože jsme to my, kdo je pokaždé v ohrožení života.“
Navzdory mnoha bolestným ztrátám a utrpení se neustále vedou debaty o tom, zda klimatické změny vůbec existují. Proto Sustento klade důraz na osobní příběhy lidí: „Když se někdo dozví o mém osobním příběhu, může si uvědomit, že se to samé může bohužel stát i jemu. Co se stalo v
Taclobanu, se může přihodit i v dalších městech. Tak s tím pojďme něco udělat!“