Všechna tvrzení, že klimatické změny neexistují či že je nezpůsobuje človek, již byla mnohokrát vyvrácena. Ve spolupráci s vědcem Janem Hollanem z Ústavu výzkumu globální změny jsme připravili přehled nejčastějších mýtů, které se týkají klimatu a klimatických změn.

„Co nám historické změny klimatu říkají o globálním oteplování?“
Přirozené změny v minulosti dokazují, že zemské klima je vůči nerovnováze v tocích energie citlivé. Pokud planeta absorbuje energii, teploty se zvýší. V současnosti vyvolává oxid uhličitý energetickou nerovnováhu tím, že posiluje skleníkový efekt. Historické výkyvy vlastně poskytují důkazy pro to, že klima na změny v hladině oxidu uhličitého silně reaguje.
„Sluneční aktivita a klima: Je globální oteplování způsobeno Sluncem?“
Během posledních 35 let globálního oteplování vykazuje sluneční aktivita trend mírného ochlazování. Globální klima a působení Slunce jdou po opačných drahách.
„Mohou se živočichové a rostliny přizpůsobit globálnímu oteplování?“
Velké množství případů hromadného vyhynutí v minulosti je pevně spjato s globálními změnami klimatu. Protože současná změna klimatu je tak prudká, typický způsob adaptace druhu (např. migrace) ve většině případů jednoduše není možný. Globální změna je prostě příliš všudypřítomná a nastává příliš rychle.
„Jak citlivé je naše klima?“
Někteří „skeptici“ popírající globální oteplování tvrdí, že citlivost zemského klimatu je tak nízká, že zdvojnásobení atmosférického CO 2 bude mít za následek změnu povrchové teploty jen v řádu 1 °C nebo méně, a že tedy globální oteplování není nic, čeho bychom se museli bát. Nicméně, tak nízké hodnoty jsou v rozporu s mnoha studiemi založenými na široké škále metod, včetně paleoklimatických údajů, současných empirických dat a všeobecně uznávaných klimatických modelů.
„Míříme do nové doby ledové?“
Starejme se o dopady globálního oteplování v příštích 100 letech, ne o dobu ledovou někdy za víc než 10 000 let.
„500 vědců vyvrací konsenzus.“
Bližší průzkum studií, údajně vyvracejících lidskou vinu na globálním oteplování, ukazuje, že většina z nich nic takového nedělá. Hrstka prací, které skutečně tvrdí, že antropogenní globální oteplení vyvrátily, jen opakuje již dobře odhalené mýty.
„Ledovce rostou a neustupují“ (speciálně zařazeno pro čtenáře Reflexu)
I když existují ojedinělé výskyty rostoucích ledovců, naprosto převažující celosvětový trend je ústup ledovců. Ve skutečnosti se globálně rychlost tání zvyšuje od poloviny sedmdesátých let 20. století.
„Tání ledu je přirozený cyklus.“
Arktický mořský led ubýval během posledních třiceti let. Tempo úbytku roste a opravdu přesahuje většinu předpovědí, jak vyplynuly z modelů.
„Je věda jednotná?“
Věda není nikdy stoprocentně jednotná – úkol vědy spočívá ve snižování nejistot. Míra pochopení určité problematiky se obor od oboru liší. Nemáme například takovou znalost účinku aerosolů, zatímco o oteplovacích účincích oxidu uhličitého máme jasnou představu. To, že úplně nerozumíme některým jevům změny klimatu, neznamená, že nepřevažují aspekty dobře prozkoumané.
„Produkují sopky více CO2 než lidé?“
Vulkány produkují kolem 0,3 miliardy tun CO 2 ročně. To je kolem 1 % lidských emisí CO 2, které dosud stoupají, v roce 2018 dosáhly 40 miliard tun za rok.
„Je to střídání klimatických režimů.“
Vnitřní proměnlivost klimatu vede jen k dočasnému zpomalení nebo zrychlení dlouhodobého oteplování. Pokud tuto interní proměnlivost ze záznamu teplot odfiltrujeme, objevíme téměř trvalé, zrychlující se oteplování během celého 20. století.
„Lidský vliv není tak významný, aby ovlivnil světové klima.“
Množství atmosférického CO2 roste o dvacet gigatun ročně. Lidé vypouštějí ročně do atmosféry na čtyřicet gigatun. Dramaticky tak mění složení našeho klimatického systému.
„Během průmyslové revoluce nedošlo k oteplení.“
Světové emise CO 2 uvolněné v období průmyslové revoluce byly jen zlomkem toho, co vypouštíme nyní.
A znáte nejoblíbenější mýty o fotovoltaice?
EDIT 10. 9.: doplněno video, životopis pana doktora a odkaz na mýty o fotovoltaice.
EDIT 22. 4. 2020: doplněno video s přednáškou doktora Radima Tolasze
Diskuse
Může mě někdo prosím odkázat na studii, která prokazatelně ukazuje jak velkou roli hraje v globálním oteplování lidská činnost? Našel jsem opravdu hodně článků, které to tvrdí, ale jediné na co se odvolávají je "většina vědců se shoduje". O shodě je možná politika, ale věda rozhodně ne. Dokázal by mi někdo vědecky vyvrátit tvrzení v tomto článku, který naprosto popírá vliv CO2 na změnu teplot a stručně a jasně ukazuje, že kauzalita je spíše opačná než se běžně tvrdí - tedy, že změna množství CO2 je až důsledek zvyšování teploty: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evropska-unie-zachranuje-klima-ale-nici-evropu Rád bych se dopátral, kde leží pravda. Tedy zda existují vědecké důkazy lidského vlivu nebo je to jen výsledek miliardového lobby, jehož existence je v této oblasti nepopiratelná.
Jirko, děkujeme za dotaz. Prosím vás, abyste nám poslal nějaký smysluplný odkaz, která popisuje "nepopiratelnou miliardovou lobby". Zatím je taková obrovská lobby prokázána u fosilního průmyslu. Exxon lhal o klimatu kvůli vlastním ziskům Pokud se chcete dozvědět více vlivu člověka na klima, doporučujeme například studii, ze které vychází i výše uvedená grafika. Viz: https://esrl.noaa.gov/csd/assessments/climate/2017/keyfindings.html Napsali jsme k tomu i článek, který shrnuje z jakých zdrojů čerpat. Zde doporučujeme především zprávy klimatické panelu. Odkazy a další zdroje zde: Kde se dozvědět více o klimatické změně?
Jirko, ještě ladíme odkazy na všechny zmiňované články. Ne všechno se nám propsalo, jak jsem chtěl. Díky za strpení.
Ocenila bych "měřitelný" výstup, třeba... dát si /koupit pětkrát steak znamená 0,5 mladého býčka... Motivační kalkulačku: přemluv dva lidi, aby přestali jíst maso, a ubude za týden/měsíc/rok kupní síla x kg uzenin, x kg balíčkového vakuovaného masa apod. Šlo by to?
Dobrý den, uhlíkové kalkulačky najdete například zde: - doprava potravin po světě: http://www.hnutiduha.cz/temata/uhlikova-kalkulacka-0 - relativně dlouhá, ale obsáhlá kalkulačka: http://www.uhlikovastopa.cz/kalkulacka - popis různých přístupů pro počítání uhlíkové stopy: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/uhlikove-kalkulacky-vam-to-spocitaji-ale-kazda-jinak Milan Vítek Greenpeace
Moc se mi nezdá věta: "Množství atmosférického CO2 roste o dvacet gigatun ročně. Lidé vypouštějí ročně do atmosféry na čtyřicet gigatun. Dramaticky tak mění složení našeho klimatického systému." To by znamenalo, že za rok vzroste emise o 50%. Pokud tomu tak je bylo by lepší údaj udat v procentech, protože za rok už bude hodnota mnohem větší. Myslím, ale spíš že první údaj má být v megatunách...
Já to chápu tak, že 20 gigatun ročně zpracují např. lesy. Jinak je tu fakt zoufale málo. Kolik CO2 produkují na jednotlivých kontinentech? Jaký je vývoj v čase? Co se např. stane když začneme vozit odpad do spaloven, jak je v plánu? Kolik tun CO2 spotřebovává uhelná elektrárna, kolik solární, kolik větrná (včetně výroby a provozu?). Atd atd.
Data o globálním vývoji emisí skleníkových plynů jsou na stránkách Rámcové úmluvy o změnách klimatu: https://unfccc.int/process-and-meetings/transparency-and-reporting/greenhouse-gas-data/ghg-data-unfccc/ghg-data-from-unfccc nebo např. zde: https://www.c2es.org/content/international-emissions/ Ano, přibližně polovinu emisí CO2 pohltí lesy, ale hlavně oceány. Ročně ten nárůst není o 50%, protože velké množství plynů už v atmosféře je. Vývoj hodnot koncentrací lze také nalézt na různých stránkách, např. zde https://www.co2.earth/ a např. na této stránce je vidět, jak jednotlivé sektory globálně přispívají k emisím skleníkových plynů: https://www.epa.gov/ghgemissions/global-greenhouse-gas-emissions-data a zde je možné vidět se podívat na srovnání, kolik emisí odpovídá produkce, provoz i likvidace (životní cyklus) jednotlivých zdrojů elektřiny - od uhlí, přes jádro po vítr, jsou tam odkazy na více studií, protože každá má trochu jinou metodologii a výstupy: https://en.wikipedia.org/wiki/Life-cycle_greenhouse-gas_emissions_of_energy_sources