Existují momenty v historii, které představují klíčové body zlomu – a rok 2025 může být jedním z nich v boji proti klimatické krizi. Právě letos Pařížská dohoda slaví 10 let a zároveň nastává termín pro předložení národních klimatických plánů pro rok 2035 Organizaci spojených národů.

Co jsou ale tyto klimatické plány, tzv. vnitrostátně stanovené závazky (Nationally Determined Contributions – NDCs), a proč jsou tak důležité?

Co jsou to Vnitrostátně stanovené závazky (NDCs)?

NDCs tvoří jádro Pařížské dohody – klíčového klimatického paktu uzavřeného v roce 2015. V rámci této dohody se vlády zavázaly omezit globální oteplování na bezpečnou hodnotu pod 2 °C a vyvíjet úsilí k tomu, aby nepřekročila 1,5 °C.

Každá země musí podle pravidel Pařížské dohody pravidelne aktualizovat a zveřejnovatsvůj klimatický plán, ve kterém detailně popíše, jak hodlá snižovat emise skleníkových plynů (mitigační opatření) a jak se přizpůsobí dopadům klimatických změn (adaptační opatření).

Proč je důležité aby měly země svoje klimatické plány? 

To, zda se podaří udržet globální oteplení v mezích stanovených Pařížskou dohodou, závisí do značné míry právě na kvalitě a ambicióznosti klimatických plánů jednotlivých zemí a na tom, jak je vlády implementují.

Každý nový klimatický plán musí být ambicióznější oproti předchozím závazkům země – tento princip se nazývá „ratchet-up mechanismus“ – mechanismus postupného navyšování ambicí.

Jak často musí státy předkládat své klimatické plány?

NDCs se předkládají každých pět let sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), což je organizace odpovědná za koordinaci globální reakce na klimatickou krizi.

Rámcová úmluva má univerzální členství. V současnosti má 198 smluvních stran a je považována za mateřskou úmluvu Pařížské dohody z roku 2015.

Klimatický plán České republiky je předkládán prostřednictvím dohody na úrovni Evropské unie. EU má aktuálně stanovené klimatické plány do roku 2030 v tzv. Balíčku Fit for 55, které počítají se snížením emisí o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Nový cíl pro rok 2035, který musí být předložen Sekretariátu UNFCCC, bude záviset na trajektorii snižování emisí, kterou si EU zvolí pro rok 2040, s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. 

Kdy byly vytvořeny první Národní klimatické plány?

První generace dočasných NDCs do roku 2030 vznikla v roce 2015 jako součást přijetí Pařížské dohody. Poté byly v letech 2020–2021 potvrzeny a aktualizovány.

Znamená to, že termín pro odevzdání Národních klimatických plánů do roku 2035 je letos?

Ano! Uzávěrka pro předložení NDCs do roku 2035 uplynula tento týden, konkrétně 10. února.

Tyto nové závazky, někdy označované jako NDCs 3.0, mají reflektovat výsledky “Globální inventury” (Global Stocktake) z roku 2023, která hodnotila celosvětový pokrok v plnění cílů Pařížské dohody.

Stihli jsme deadline? 

Zatím pouze hrstka států podala své NDCs pro rok 2035 (mezi nimi jsou USA, Brazília, Švýcarsko, UK či Spojené Arabské Emiráty). Většina států, až 95% deadline nestihla, patří tam také někteří z největších světových znečišťovatelů. Je tomu tak i přes to, že letos v listopadu proběhne klíčový klimatický summit COP30 v Brazílii. OSN proto vyzvala všechny země, aby předložily „ambiciózní a kvalitní“ cíle nejpozději do září.

Evropská komise nyní pracuje na legislativním návrhu klimatického plánu pro rok 2040, který by měla představit v nejbližších týdnech. Už loni ale navrhla evropský cíl pro snižování emisí skleníkových plynů o 90% do roku 2040 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl odpovídá nejnižší hodnotě doporučené Evropským vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu. Výbor ve své nejnovější zprávě, která hodnotí klimatickou politiku EU, doporučuje snížení emisí v rozmezí 90 až 95 % do roku 2040, aby byl splněn závazek klimatické neutrality do roku 2050.

Sledovat, které země již podaly své NDCs, můžete v registru UNFCCC.

Co musí nové Národní klimatické plány obsahovat?

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) varuje, že pokud chceme udržet oteplení na 1,5 °C, musí být globální emise do roku 2035 sníženy o 60 % ve srovnání s rokem 2019 (a o 43 % do roku 2030). Připravované klimatické plány tedy musí být dostatečně ambiciózní. 

Fungují Národní klimatické plány?

Ačkoli se úroveň ambicí v NDCs postupně zvyšuje, tempo změn je stále příliš pomalé. Podle loňské analýzy OSN se očekává, že globální emise v roce 2025 budou o 54 % vyšší než v roce 1990 a v roce 2030 o 50 % vyšší než v roce 1990.

Proto je naprosto zásadní, aby NDCs na rok 2035 přinesly mnohem ambicióznější závazky. Rekordní vlny veder, bouře a požáry ukazují, že klimatická krize nepočká, zatímco státy odkládají své plány.

K jakému oteplení momentálně směřujeme?

Podle říjnové zprávy Programu OSN pro životní prostředí je svět v současnosti na cestě k nárůstu globální průměrné teploty o 2,6 až 3,1 °C v porovnání s předindustriální dobou. 

To je ale velký problém! Je stále možné udržet oteplení na 1,5 °C?

Ano, ale vyžaduje to masivní urychlení úsilí o snížení emisí. Dobrou zprávou je, že loňská zpráva UNEP o emisní mezeře (Emissions Gap Report 2024) potvrdila, že cíl 1,5 °C je stále technicky dosažitelný.

UNEP zároveň zdůrazňuje, že obrovský potenciál mají obnovitelné zdroje energie – větrné a solární elektrárny či ochrana lesů. Aby se však tyto možnosti plně využily, vlády musí předložit silné klimatické plány a aktivně se zapojit do boje proti změně klimatu.

Cíl 1,5 °C je světýlkem naděje Pařížské dohody – a každý zlomek stupně hraje roli. Čím déle budeme odkládat konec spalování uhlí, ropy a plynu, tím horší budou dopady. Každá desetina stupně, kterou se podaří udržet, stojí za to!

Kdy se dozvíme výsledky Klimatických plánů jednotlivých zemí na rok 2035?

OSN zveřejní analýzu před letošní klimatickou konferencí COP30, která se bude konat v listopadu v brazilském městě Belém. Tato analýza ukáže, jaká je trajektorie světa podle předložených NDCs.