Celý svět, vědci i politici se shodují, že čelíme dvojí krizi – změně klimatu a masovému vymírání druhů. Dopady těchto krizí mohou navždy negativně ovlivnit život na naší planetě. Existuje však naděje. Aby se zachoval stabilní stav přírody, biodiverzity a absorpce oxidu uhličitého, je nutné chránit alespoň 30 % území, tvrdí vědci. Pokud tento cíl splníme, mohou lidé a příroda společně prosperovat i v budoucnosti.
Zastavme drastické vymírání rostlin i zvířat. Ochrana a obnova přírody jsou klíčové i pro naše přežití.
Ke splnění tohoto cíle se v roce 2020 na konferenci o biodiverzitě zavázalo 196 zemí včetně Česka. Od slibů však musí vlády přejít k činům. V Česku to konkrétně znamená vyhlásit nová chráněná území. V procesu je vyhlašování CHKO Soutok a NP Křivoklátsko, ale k dosažení tohoto cíle je nutné chránit i další území, především to největší z nich – Krušné hory.
Krušné hory jsou jediným pohořím v Česku, které nemá ucelenou ochranu. Přitom reprezentují v Evropě se řídce vyskytující typ krajiny „vysoko položených plošin“, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem přírodě blízkých ekosystémů, i přes dlouhodobé využívání člověkem a značné plošné změny vegetace způsobené člověkem ve 2. polovině 20. století.
Krušné hory mají za sebou opravdu krušné období. Kdysi o nich mluvil celý svět, ale spíše v nekrologu. Rozsáhlé pohraniční hvozdy na severozápadě Čech patřily do oblasti s největším průmyslovým znečištěním, kde kyselé deště měnily lesy v hřbitovy. Velkorypadla uhlobaronů na dole ČSA se přiblížila ke strmým svahům Krušných hor a měla dokonce zálusk na domovy lidí v Horním Jiřetíně. Těžaře se i s velkou pomocí Greenpeace podařilo zastavit. Teď se o zachráněných Krušných horách více hovoří jako o cenném přírodním území, které přitahuje pozornost milovníků divočiny. Bohužel přitahují i motorové pily lesníků, kteří mají zálusk na cenné bučiny na krušnohorských svazích. I ty se za pomocí Greenpeace podařilo částečně zpacifikovat, ale dokud nebude vyhlášeno CHKO a nejcennější oblasti Krušných hor nebudou podléhat striktní ochraně, krušnohorská příroda nebude mít klid.
Nastal čas vyhlásit Krušné hory chráněnou krajinnou oblastí (CHKO), jež by udržela pro další generace křehký ekosystém a pomohla zastavit vykořenění a vylidňování regionu. V Krušných horách najdeme rozsáhlé bukové lesy, smrčiny a náhorní plošinu s pestrými loukami. Zdejší rašeliniště, která u nás patří k těm nejohroženějším místům, zaujímají více než 5 500 hektarů a řadí tak Krušné hory na druhé místo za Šumavu. Tamní příroda i lidé si to zaslouží, protože vyhlášení CHKO zajistí ochranu cenné krušnohorské přírody a krajiny, aniž by z jejího užívání vyloučilo člověka. K vyhlášení CHKO je velmi blízko, ale plán na ochranu Krušných hor může narazit na zájmy místních podnikatelů, developerů a politiků, kteří ochraně přírody nepřejí. Je proto klíčové zvednout svůj hlas a podpořit ochranu přírody.
Zastavme drastické vymírání rostlin i zvířat. Ochrana a obnova přírody jsou klíčové i pro naše přežití.