Sargasové moře zahrnuje dva miliony čtverečních námořních mil severního Atlantiku kolem Bermudských ostrovů, z nichž většina leží mimo jurisdikci jakéhokoli státu.Opakovaně je označováno za oblast s vysokou prioritou ochrany kvůli jedinečnému a velmi rozmanitému mořskému životu. Žijí zde obrovské plovoucí kolonie mořských řas Sargassum, které daly tomuto moři nejen své jméno, ale jsou důležitou oblastí pro tření, růst a výživu ryb, želv a mořských ptáků. Je to také důležitá migrační trasa v Atlantském oceánu. V Sargasovém moři bylo zaznamenáno přibližně 30 druhů kytovců, jako jsou keporkaci a velryby, vorvaně a kosatky, kteří tudy migrují z karibských oblastí, kde se rozmnožují do oblastí v severním Atlantiku kde mají dostatek potravy. K dalším místním “cestovatelům” patří několik druhů tuňáků, želvy, žraloci, rejnoci, mečouni a úhoři, kteří putují i do Čech.
Bohužel se Sargasové moře stává obětí stále se zvyšujícího tlaku lidských činností. Znečištění, průmyslový rybolov a lodní doprava jsou pro tuto oblast největší hrozby dostává také pod rostoucí tlak široké škály hrozeb. Nejčastější rybolovnou metodou, kterou flotily průmyslových rybářů v Sargasovém moři používají jsou dlouhé lovné šňůry, velmi destruktivní způsob rybolovu, kdy na háčcích kilometry dlouhých šňůr skončí jako tzv. vedlejší úlovky mořští savci, želvy, ptáci a některé druhů žraloků.
Rybolovnou činnost v Sargasovém moři můžeme sledovat pomocí údajů z Global Fishing Watch – volně přístupné databáze, která sleduje rybářská plavidla téměř v reálném čase. Celkový objem plavidel jakéhokoliv typu (rybářských, nákladních, ropných tankerů atd.) křižujících Sargasové moře se v posledních letech zvýšil. To lze sledovat pomocí informací automatického identifikačního systému (AIS) přenášených z komunikačních systémů lodí a zpracovávaných v systému Lloyd’s List Intelligence
Globálním oceánská dohoda (známá také jako smlouva o volných mořích – BBNJ) z března 2023 poskytuje silný nástroj na ochranu volných moří, tedy plochami za hranicemi nároních států. Tyto mezinárodní vody tvoří více než 60 % světových oceánů, ale jejich správa připomíná „divoký západ“, kde destruktivní lidská činnost je jen velmi málo omezená a kontrolovaná. Dohoda proto počítá s vytvořením oceánských rezervací, kde by chránili nejcennější části volných moří.
Aby Globální oceánská dohoda vstoupila v platnost, musí ji ratifikovat nejméně 60 zemí a Greenpeace požaduje, aby se tak stalo do června 2025. Jakmile bude tohoto cíle dosaženo, bude možné začít vyhlašovat oceánské rezervace na volném moři. Rozsáhlé oceánské rezervace na volném moři budou mít zásadní význam, pokud chceme dosáhnout cíle chránit do roku 2030 alespoň 30 % světové pevniny a oceánu, jak bylo dohodnuto v roce 2022 v Kunmingu a Montrealu v rámci Globálního rámce pro biologickou rozmanitost. Sargasové moře je základním kamenem celého ekosystému severního Atlantiku a je jednou ze tří prioritních lokalit, které Greenpeace chce chránit v rámci Globální oceánské dohody.
Při nedávné plavbě do Sargasového moře na lodi Greenpeace International Arctic Sunrise požádala organizace Greenpeace vládu Spojeného království, aby ve spolupráci s Bermudami a dalšími zeměmi v regionu navrhla jednu z prvních rezervací na volném moři v Sargasovém moři.
Každý dar, bez ohledu na jeho výši, má obrovský význam. Společně můžeme zajistit, aby naše oceány zůstaly zdravé a plné života pro budoucí generace.
Metodika
Zjištění v tomto briefingu vycházejí z údajů Global Fishing Watch (GFW) a Lloyd’sList Intelligence. GFW usiluje o zlepšení správy oceánů prostřednictvím větší transparentnosti lidské činnosti na moři. Vytvořila volně přístupný přehled celosvětové rybolovné činnosti kombinací údajů o sledování z automatických identifikačních systémů plavidel (AIS) a jejich integrací s informacemi získanými prostřednictvím systémů sledování plavidel, které provozují vlády a které jsou zpřístupněny prostřednictvím partnerství s GFW.
Společnost GFW “trénuje” modely strojového učení, aby zjistila, kdy plavidla provádějí rybolovnou činnost. Toho je schopna díky charakteristickým stopám, které plavidla vytvářejí na vodě, když používají různé typy rybářského vybavení. Tyto modely pak aplikuje na miliardy datových bodů z plavidel z celého světa, což uživatelům umožňuje zjistit, kde se rybolov provádí, a poskytnout odhad intenzity rybolovu, kterou představuje počet hodin strávených rybolovem.
Pro účely tohoto briefingu stáhla organizace Greenpeace UK z webových stránek Úmluvy o biologické rozmanitosti shapefile (formát pro pro ukládání vektorových prostorových dat pro geografické informační systémy) EBSA (Ecologically or Biologically Significant Marine Areas) pro Sargasové moře a shromáždila veškerou rybolovnou činnost v této oblasti. Bylo nutné vyloučit oblast, která spadá do výlučné ekonomické zóny (EEZ) Bermud, pomocí shapefile z webových stránek Mořských regionů. Tyto shapefile byly nahrány do GFW a použity ke stažení.
Tyto shapefiles byly nahrány do GFW a použity ke stažení pro rok 2023. Údaje z předchozích let (2018-22) již byly k dispozici ve zprávě Greenpeace 30×30: Od globální smlouvy o oceánech k ochraně na moři za rok 2023.
Lloyd’s List Intelligence shromažďuje údaje AIS pro všechny lodě, nejen pro rybářská plavidla. Greenpeace UK analyzovalo všechny lodě, které Lloyd’s List zaznamenal při vplutí do oblasti Sargasového moře. K tomu byly použity stejné shapefiles jako v případě GFW, opět s vyloučením bermudské výlučné ekonomické zóny. Údaje Lloyd’s List Intelligence umožnily odhadnout počet plavidel, která proplouvala Sargasovým mořem v jednom roce, jejich celkovou tonáž a dobu, kterou strávila plavbou přes Sargasové moře oblasti.To bylo provedeno pro roky 2023 a 2018, aby bylo možné porovnat, jak se lodní doprava za tu dobu změnila.
Hlavní zjištění
● V roce 2023 používalo v Sargasovém moři 33 různých plavidel driftující dlouhé lovné šňůry. Odhaduje se, že použila šňůry o celkové délce 1 980 km (1 230 mil). To předpokládá průměrnou délku dlouhých lovných šňůr 60 kilometrů, i když se značně liší.
● Rybářská plavidla strávila zjevným rybolovem dohromady 22 881 hodin.
činnosti v Sargasovém moři v roce 2023 – oproti 18 150 v roce 2022 a 19 154 v roce 2021.
● Včetně rybářských plavidel strávilo v roce 2023 plavbou přes Sargasové moře více než 9 000 lodí s celkovou nosností 501 milionů tun dohromady 213 let..
● To představuje nárůst počtu plavidel, která překonávají Sargasové moře, o
30,7 % od roku 2018.
● V roce 2023 mělo 7 236 lodí nosnost větší než 10 000 tun, což je většina.
Z nichž většinu tvořily kontejnerové lodě, lodě pro přepravu volně loženého zboží a tankery. Všechny byly dlouhé 100 m nebo více.
Průmyslový rybolov v Sargasovém moři
Sargasové moře je důležitým rybářským revírem pro plavidla z širší karibské oblasti a z různých zemí provozujících rybolov ve vzdálených vodách. Místní rybolov na Bermudách se zaměřuje na pelagické druhy, jako je wahoo a tuňák žlutoploutvý, v jejich výlučné ekonomické zóně zóně (do 200 mil od pobřeží). V ostatních karibských vodách loví komerční rybáři ryby wahoo (Makrela Solandrova), Mahi-mahi (Zlak nachový) a kraňase, které jsou v různých částech svého životního cyklu závislé na Sargasovém moři.
Rybářská plavidla států lovících ve vzdálených vodách používají různá lovná zařízení, především k lovu tuňáků a velkých ryb v části Sargasového moře na volném moři. Většina druhů, které jsou pro tato mezinárodní loďstva zajímavé, je vysoce migrující. Mnoho ryb lovených v širším Atlantickém oceánu je v různých stádiích života závislých na Sargasovém moři, a tedy i na jeho zdraví.
trawlers – trawlery – lode s vlečnými sítěmi
drifting longlines – driftující dlouhé lovné šňůry
unknown types – neznámé typy
different types – ostatní typy
seiners – košelkové nevody
Zdaleka nejrozšířenějším typem lovného zařízení používaného na volném moři v Sargasovém moři jsou unášené dlouhé lovné šňůry, které v roce 2023 představovaly více než 97 % celkové rybolovné činnosti
Driftující dlouhé lovné šňůry se skládají z hlavní šňůry nebo „mateřské šňůry“ udržované u hladiny (povrchová dlouhá lovná šňůra) s pravidelně rozmístěnými plováky a poměrně dlouhými snoopy (přívšěky) s háčky s návnadou, které jsou určeny pro lov velkých pelagických ryb, jako jsou tuňáci, mečouni a žraloci. Zařízení je zavěšeno asi 60-100 metrů pod hladinou vody. Povrchové dlouhé lovné šňůry mohou být velmi dlouhé, od 20 kilometrů až po více než 100 kilometrů. V roce 2022 vyšetřování organizace Greenpeace odhalilo, že během 24 hodin se v celém severním Atlantiku nacházelo odhadem 1280 kilometrů dlouhých dlouhých lovných šňůr, což by stačilo na vzdálenost od Paříže po Madrid. Odhadujeme, že dlouhé lovné šňůry o celkové délce by měly 15 500 až 28 000 kusů háčků.
Dlouhé lovné šňůry jsou ze své podstaty neselektivním rybolovným zařízením, které je zodpovědné za vysokou míru vedlejších úlovků (neúmyslně ulovených druhů) mořských savců, želv, mořských ptáků a některých druhů žraloků. O rozsahu problému svědčí počet mořských ptáků, kteří jsou podle odhadů každoročně celosvětově usmrceni při lovu pomocí dlouhých lovných šňůr – odhaduje se, že jde nejméně o 160 000 mořských ptáků a potenciálně o více než 320 000. Je důležité, že vedlejší úlovky při lovu na dlouhé lovné šňůry jsou největší příčinou celosvětového poklesu populací albatrosů. Podobně kombinace cíleného rybolovu a náhodných vedlejších úlovků přivedla mnoho populací žraloků na pokraj kolapsu. Studie z roku 2021 ukázala, že od roku 1970 se celosvětová početnost žraloků a rejnoků v oceánech snížila o 71 %.
Náš průzkum odhalil, že rybářská plavidla strávila v roce 2023 v Sargasovém moři zjevnou rybolovnou činností na lovné šňůře dohromady 22 129 hodin. Z údajů vyplývá, že tato plavidla plují převážně pod vlajkou Tchaj-wanu (13 021 hodin rybolovu v roce 2023), USA (4 169 hodin), pevninské Číny (2 789 hodin) a Španělska (2 311 hodin). V údajích nebyla přítomna žádná plavidla plující pod vlajkou Bermud.
Lodní doprava v Sargasovém moři
Objem lodní dopravy proplouvající Sargasovým mořem se v letech 2018 až 2023 výrazně zvýšil, a to jak z hlediska počtu lodí, tak jejich celkové tonáže.
Více než 9 000 lodí strávilo v roce 2023 celkem 213 let plavbou přes Sargasové moře s celkovou nosností 501 milionů tun.
To představuje nárůst počtu plavidel, která od roku 2018 překonala Sargasové moře, o 30,7 % a nárůst tonáže o 26 %. Tyto výpočty zahrnují pouze lodě v části Sargasového moře na volném moři a nezahrnují dobu strávenou plavidly ve výlučné ekonomické zóně Bermud, protože tato oblast by nebyla součástí budoucí oceánské rezervace na volném moři.
Vlivy lodí na ekosystémy na volném moři mohou zahrnovat znečištění z odpadních vod.
vypouštění odpadních vod, zavlečení cizích druhů prostřednictvím balastních vod, podmořský hluk, srážky s velrybami, chronické znečištění ropou, fyzické poškození rohoží Sargassum a stále přítomné riziko nehod a úniků. Největší obavy však vzbuzují emise skleníkových plynů;
Údaje Mezinárodní námořní organizace (IMO) uvádějí, že celkové celosvětové emise skleníkových plynů se pohybují v řádu jednotek procent.
(CO2, metan a oxid dusný) z lodní dopravy vzrostly z 977 milionů tun v roce 2006 na 1,5 milionu tun v roce 2006.
2012 na 1 076 milionů tun v roce 2018 (nárůst o 9,6 %).
V roce 2023 mělo 7 236 lodí proplouvajících na volném moři v Sargasovém moři.
nosnost větší než 10 000 tun, z nichž naprostou většinu tvořily kontejnerové lodě, lodě pro přepravu volně loženého zboží a tankery. Tato plavidla hrají velkou roli v mezinárodním obchodě, a přestože Smlouva o volném moři nemá vliv na svobodu plavby podle článku 87 úmluvy UNCLOS, bude třeba zohlednit dopady lodní dopravy na životní prostředí, aby se zajistilo, že neohrozí cíle ochrany oceánských rezervací. V některých případech může být například nutné zavést omezení rychlosti a spotřeby paliva a pro některé zvláště zranitelné oblastí může být nutné změnit trasu lodní dopravy.
Celkový požadavek na ochranu biologické rozmanitosti na volném moři by měl pomoci řídit zlepšení životního prostředí v rámci IMO a v odvětví námořní dopravy. Ta by mohla zahrnovat úsilí o snížení škodlivého hluku nebo vypouštění odpadních vod do oceánu. IMO by měla aktivně přizpůsobit svou agendu požadavkům Smlouvy, například rozšířením zřízení zvláště citlivých mořských oblastí (PSSA) na oblasti mimo národní jurisdikci.
ANO, POMŮŽU