Hodně, ale pořád ne dost. V roce 2019 například představila Zelenou dohodu pro Evropu, ambiciózní plán s cílem udělat Evropu klimaticky neutrální, spravedlivou, sociální a hlavně obyvatelnou. Tento plán je ale stále daleko od naplnění svých slibů. Nadcházející volby do Evropského parlamentu rozhodnou o tom, zda se environmentální politika posune kupředu a zda Zelenou dohodu pro Evropu dotáhneme do konce, nebo naopak ochranu životního prostředí odsuneme na vedlejší kolej. Pokud zvolíme druhou možnost, ohrozíme tím budoucnost nejen naši, ale i budoucích generací. 

Příklad environmentálních zákonů přijímaných na úrovni Evropské unie:

Z Evropských institucí máme například zákon, který zakazuje dovoz produktů, jež přispívají k odlesňování deštných pralesů. To jsou například sója, kakao, káva nebo hovězí maso. Neznamená to ale, že nám někdo zakáže naše oblíbené sójové flat white. Znamená to pouze to, že od konce roku 2024 budou muset dodavatelé dokazovat, že jejich produkty k odlesňování nepřispívají. Své kafe si tedy budeme moci vychutnat navíc s pocitem, že za něj nezaplatila naše příroda. 

Nedávno byl v Evropském parlamentu schválen také zákon na obnovu přírody. Tento zákon nám pomáhá naplňovat cíle mezinárodní dohody o obnově biodiverzity. Obsahuje opatření, která mají zlepšit stav řek, lesů a zemědělské půdy, což jsou ekosystémy klíčové nejen pro svou rozmanitost, ale také pro naši adaptaci na změnu klimatu. Členským státům EU stanovuje jasné cíle pro obnovu degradované krajiny: do roku 2030 obnovit 20 %, do roku 2040 60 % a do roku 2050 až 90 % zničené krajiny. Jinými slovy je to zákon, díky kterému si i za 20 let budeme moct zajít do rozmanité přírody či k čisté vodě.

Evropská unie se stará i o to, abychom mohli dělat informovaná rozhodnutí jako spotřebitelé. Je skutečně těžké vybrat si například oblečení či kosmetiku, které nepřispívají k ničení planety, když až 75 % produktů na evropském trhu obsahuje zelené tvrzení, z nichž více než polovina je nejasná, zavádějící nebo nepodložená. Evropská unie proto schválila pravidla proti zavádějícím praktikám, jako je greenwashing a falešná tvrzení o udržitelnosti. Na evropské úrovni bylo připraveno hned několik legislativních balíčků k přechodu na tzv. cirkulární ekonomiku. Podle nových pravidel by veškeré zboží na trhu EU mělo být v průběhu celého životního cyklu šetrnější k životnímu prostředí. Výrobky by měly být trvanlivější, spolehlivější, opětovně použitelné nebo také opravitelné. Takzvaný ekodesign produktů, tedy způsob navrhování výrobků, které jsou opravitelné, modulární, rozebíratelné a šetrné k životnímu prostředí, předchází tvorbě nadměrného odpadu a navíc šetří peníze spotřebitelům. Jenom za rok 2021 evropští spotřebitelé ušetřili až 120 miliard eur.

Dalším významným opatřením je směrnice o obnovitelných zdrojích, která stanovuje, kolik energie z obnovitelných zdrojů budeme mít v EU do roku 2030 tak, abychom do roku 2050 dosáhli klimatické neutrality. Pro dosažení klimatické neutrality je potřebné ukončit spalování fosilních paliv a nahradit je energií z obnovitelných zdrojů a energetickými úsporami. To se v Evropě urychlilo následkem války na Ukrajině, kdy Evropa zvýšila svůj závazek pro produkci energie z obnovitelných zdrojů na 42,5 % do roku 2030. Rovněž byl schválen závazek pro urychlení povolovacích procesů pro instalaci obnovitelných zdrojů v tzv. akceleračních zónách.

Zelená modernizace Evropy je navíc spojena s velkým objemem finančních prostředků, které mají transformaci pomoci. Na klimatická opatření obdrží jen Česká republika z klimatických fondů EU finance ve výši až 800 miliard korun. Tyto prostředky by měly být použity primárně na rozvoj obnovitelných zdrojů, komunitní energetiky, energetické účinnosti a také na obnovu naší přírody. To, zda tomu tak bude, závisí částečně i na výsledcích voleb.

S blížícím se koncem legislativního cyklu Evropské unie a nadcházejícími volbami je zásadní, aby nový Evropský parlament a Evropská komise pokračovali v naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, což přináší vážná klimatická rizika. Po volbách je klíčové, aby EU nepolevila, urychlila přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšila veřejné investice do klimatu a ochrany životního prostředí a implementovala adaptační opatření. Abychom si i nadále mohli užívat výhody a privilegia života v EU, musíme jednat rychle a rozhodně, a vybudovat bezpečnou a moderní Evropu, odolnou vůči dopadům klimatické krize.