Bez zdravých a odolných oceánů nemá lidstvo šanci. Mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije. Pro miliardy lidí jsou hlavním zdrojem potravy a stovkám milionů dávají práci.
Přidej se k hnutí miliónů lidí z celého světa. Jen společně můžeme prosadit skutečnou změnu a zachránit to, co z přírody ještě zbývá.
Oceány jsou naším nejlepším spojencem v boji se změnou klimatu. Pohlcují většinu přebytečného tepla, regulují klima a pohlcují a ukládají více než třetinu emisí skleníkových plynů. Jsou místem odpočinku, inspirace i dobrodružství. Oceány jsou plíce planety a produkují polovinu kyslíku v atmosféře.
Vděčíme jim za mnohé. Přitom se k nim chováme macešsky a dovedli jsme je na pokraj kolapsu. Vydrancovali jsme populace ryb ve všech mořích, ničíme mořské dno a pobřežní ekosystémy, celé oceány jsou pro nás bezedným odpadkovým košem. Dusíme je plastový odpadem, splachujeme do nich živiny z polí a nebezpečné chemikálie. Rostoucí emise uhlíku způsobují okyselování oceánů a snižují tak jejich schopnost udržet život pod vodou i na souši. Pokud bude zachován současný trend, více než polovina mořských druhů může do roku 2100 stát na pokraji vyhynutí. Ale řešení jak můžeme ničení oceánů zastavit a začít obnovovat jejich zdraví, existuje a je na dosah.
V roce 2006 představila organizace Greenpeace ve své studii Roadmap to Recovery, jak by mohla vypadat síť mořských rezervací na volných mořích. Právě mořské rezervace jsou podle vědců řešením, jak se dá nejen chránit, ale i obnovovat zdraví oceánů.
Po mnoha letech jednání byla letos schválena historická Globální úmluva o oceánech, jejímž cílem je založit síť mořských rezervací, které budou chránit 30 % volných moří do roku 2030. Volná moře začínají tam, kde končí pravomoci pobřežních států, obvykle je to ve vzdálenosti 200 námořních mil od břehu a patří nám všem. My všichni jsme také zodpovědní za jejich správu. Pokrývají 43 % povrchu naší planety a ukrývá se v nich komplexní a složitý mořský život. Velryby, želvy, tuňáci, albatrosi, žraloci, ale i čeští úhoři, kteří putují tisíce kilometrů, aby zde našli klid pro rozmnožování a potravu. Ten však narušuje destruktivní rybolov, těžba, lodní doprava, znečištění a další lidské aktivity. Jejich regulace a ochrana nejcennějších míst oceánů je právě předmětem nedávno schválené úmluvy.
Ale schválení na půdě OSN ještě neznamená, že smlouva platí. Smlouvu musí ratifikovat alespoň 60 států, aby mohla vstoupit v platnost. A čas není na naší straně. Pokud chceme cíle smlouvy naplnit a chránit 30 % volných moří do roku 2030, musíme začít jednat okamžitě a zároveň přimět co nejvíce států, aby smlouvu neprodleně ratifikovaly.
Proto jsme se rozhodli pokračovat v naší kampani na záchranu oceánů s cílem přimět Česko k ratifikaci nejpozději do konce roku 2024. První krok je na Ministerstvu životního prostředí, které smlouvy musí předložit k ratifikaci oběma komorám Parlamentu ČR a následně ji musí podepsat prezident.
Zároveň potřebujeme, aby Česko spolupracovalo s dalšími státy EU na návrzích prvních rezervací ještě předtím, než smlouva bude ratifikována, abychom zbytečně neztráceli čas. Greenpeace proto publikovalo spolu s vědci novou studii, která navrhuje místa – například Sargasové moře – vhodná pro založení prvních rezervací.
Naše kampaň na ochranu oceánů nezapomíná ani na další aktuální hrozby – možný začátek hlubokomořské těžby. Po moratoriu na těžbu už volá přes dvacet států a my budeme usilovat, aby se k nim přidalo i Česko.
Chceme-li zastavit zhoršování stavu oceánů, nesmíme promarnit jedinečnou příležitost, kterou nám nabízí schválení Globální oceánské dohody. Je na nás všech – na státech, soukromém sektoru i na občanech, abychom našemu vztahu k přírodě dali nový formát. Musíme žít s přírodou, ne proti ní. My jsme příroda, její ochranou chráníme i sami sebe a budoucnost našich dětí. Pojďte do toho s námi. Sami jsme jen kapky v moři, ale spolu tvoříme oceán, jehož síla může naši planetu a život na ní ve vší své rozmanitosti zachránit. Přidejte se.