Pavla Jirošová se v Greenpeace věnuje péči o významné dárce. S Greenpeace se poprvé seznámila v roce 1989, kdy rakouští aktivisté vyvěsili transparent „STOP ČERNOBYL“ na balkón Národního muzea.
Před získáním práce v Greenpeace Pavla pracovala pro reklamní společnosti. Po dvaceti letech, kdy měla kde bydlet a hypotéku splacenou se rozhodla dát své práci větší smysl. „Pro mě byla ochrana životního prostředí vždycky téma, už od mládí. Dneska už si ten, kdo to nezažil, stěží dokáže představit, jak Československo tehdy vypadalo. Obrovské plochy mrtvých lesů v Jizerkách. Řeka pod textilkou, která každý den měnila barvu podle toho, co se zrovna vyrábělo,“ vzpomíná. Uvědomění si, že její generace mohla udělat více pro ochranu životního prostředí a budoucnost světa ji motivovalo stát se součástí řešení a začít pracovat pro Greenpeace.
Pavla má v Greenpeace na starost péči o největší dárce organizace. Její práce spočívá v komunikaci a budování vztahů s těmito významnými podporovateli. Jejími slovy jsou tito dárci často úžasní lidé, a to z několika důvodů. Jsou vzdělaní a úspěšní, což jim umožňuje mít hlubší porozumění ekologickým otázkám a také finanční prostředky k jejich podpoře. „Štve mě, že z ochrany přírody se stává téma, které společnost rozděluje a že nemá zastání ukonzervativních stran. Nechápu proč. Ochrana planety a prostředí, ve kterém žijeme, je přece vrcholně konzervativní věc, vždyť první národní park založil Abraham Lincoln,“ vysvětluje.
Jednou z jejích oblíbených kampaní byla ta proti hlubokomořské těžbě. Líbí se jí, jak Greenpeace na této kampani pracovalo simultánně s kancelářemi po celém světě. Na Greenpeace se jí líbí aktivistický přístup. Místo pasivní kritiky aktivně hledat řešení a upozorňovat na problémy. „Když nejsi s něčím spokojený, máš na to upozornit a žádat nápravu. Snažit se hledat řešení, ne jenom frflat v hospodě,“ dodává. Mimo práci pro organizaci Pavla ráda tráví čas se svými dětmi a cestuje. Miluje hory, poušť a samotu.
