Minulý týden Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výsledek veřejné konzultace k aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který určí, jakým způsobem chce Česko do roku 2030 dosáhnout cílů v oblasti energetiky a klimatu. Její průběh a podoba ale nejsou dobrým příkladem toho, jak má tento proces vypadat. Transformace bude mít přímé dopady na životy lidí a proto je nevyhnutné, aby byli do tvorby takto zásadního dokumentu zahrnuti. Jaké jsou možnosti zapojení veřejnosti do procesu přijímání strategických dokumentů a proč je to důležité?
Obecné principy participace
Zapojení veřejnosti do tvorby strategických dokumentů je důležité proto, abychom měli kvalitnější strategické dokumenty, které respektují vědecké poznatky, klimatické cíle a závazky do roku 2030. Zapojení veřejnosti a neziskového sektoru do procesu je také protiváhou korporátním zájmům fosilního průmyslu a velkých znečišťovatelů, kteří mají také zájem na určité podobě dokumentů. Účast veřejnosti je v celém procesu zásadní také proto, aby v dokumentech byly dostatečně pokryté oblasti zásadní pro zlepšení života občanů, konkrétní principy spravedlivé transformace a aby se udržala demokratická legitimita procesu. Zapojení veřejnosti je rovněž pro zabezpečení transparentnosti procesu přípravy samotného dokumentu a veřejné podpory pro navrhovaná opatření.
V prvním řadě je ale účast veřejnosti na procesu přípravy strategických dokumentů právem každého z nás. Tím hlavním mezinárodním dokumentem, který tuto účast upravuje je Aarhuská úmluva, které je Česko členem. Ta upravuje povinnost pro všechny strany úmluvy, aby zapojily veřejnost do přípravy Plánů, Programů a Politik týkajících se životního prostředí. V případě konkrétních politik potom účast veřejnosti upravují i konkrétní evropské směrnice, jako právě v případě Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu zmíněného výše.
Jak by měla veřejná konzultace probíhat, aby byla smysluplná a efektivní?
Důležité je v prvním řadě načasování konzultace, ta by měla proběhnout, když jsou ještě otevřené všechny možnosti, aby veřejnost mohla obsah dokumentu fakticky ovlivnit. Aby bylo zapojení veřejnosti smysluplné a informované, musí mít veřejnost k dispozici všechny relevantní dokumenty a analytické podklady (analýzy, modelování apod.) v přehledné, srozumitelné a jednoduše dostupné podobě. Zásadní je také délka a transparentnost konzultačního procesu, proto by minimální časový rámec mezi veřejným oznámením a začátkem veřejné konzultace měl být podle Aarhuské úmluvy 30 dní. Oznámení o zahájení veřejné konzultace by mělo být aktivně komunikováno různými kanálmi (např. přes internetovou stránku, úřední desku, sociální sítě či média, která jsou z hlediska účasti veřejnosti nevyhnutné), aby se informace dostala k co nejširší veřejnosti.
Každá veřejná konzultace by měla mít jasně daný cíl. Musí být srozumitelné, jakým způsobem budou vstupy veřejnosti při přípravě dokumentu zohledněny. Konkrétní způsob zapojení veřejnosti by měl pak být adekvátní k míře dopadu připravovaného dokumentu, záměru a cílové skupině. Široká veřejnost může být zapojena např. vyplněním dotazníků, kdy je cílem získání konkrétních informací, možností návrh připomínkovat či se účastnit veřejného projednání s cílem veřejné diskuze návrhů. Základem efektivní participace je obousměrná výměna informací mezi veřejností a veřejnou správou.
Důležité je uplatnění principů v praxi
Podmínky pro zapojení veřejnosti do procesu formulace a přijímání strategických dokumentů týkajících se životního prostředí existují a proto je také důležité, abychom ji jako občané od veřejné správy vyžadovali a následně se do ní zapojili. Je to důležité, protože se rozhoduje o konkrétních politikách, které budou mít dopad na naše životy a stav životního prostředí.
Momentálně probíhá aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která má řadu nedostatků a popírá výše popsané principy ohledně zapojení veřejnosti. Aktuálně se mnoho otazníků vznáší nad vyhodnocením prvního kola veřejné konzultace proběhlého na konci května a implementací jeho výsledků, a také nad druhým kolem konzultací, kde v souvislosti s časovým tlakem pro odevzdání draftu dokumentu Evropské komisi existuje reálné riziko ještě méně inkluzivního přístupu zapojení veřejnosti. Hrozí tak, že převáží zájmy průmyslu a ne veřejnosti a životního prostředí.
