V posledních měsících jsme měli na evropské půdě možnost sledovat  drama, které spustila Francie po jednáních o finálním kompromisním znění Směrnice o obnovitelných zdrojích (RED). Ta se táhne již od začátku dubna. Francie s podporou nově vzniklého jaderného klubu tlačila na to, aby se do směrnice dosta i tzv. nefosilní zdroje, tedy primárně jaderná energie. 

Současná podoba směrnice, na které se po více jak třech měsících shodli zástupci evropských států a minulý týden také i Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského Parlamentu není dostatečná. Každé podrývání principů této směrnice může vážně ohrozit zavádění obnovitelných zdrojů energie, zpozdit rychlou dekarbonizaci a tím i dosažení klimatických cílů.

Celkový evropský cíl pro obnovitelné zdroje

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie je jedním ze základních pilířů legislativního balíčku Fit for 55, jehož cílem je dekarbonizovat evropskou ekonomiku a dosáhnout snížení produkce skleníkových plynů v EU o 55% do roku 2030. Navýšení celoevropského cíle pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jejich rychlý rozvoj jsou nevyhnutelné pro zajištění energetické bezpečnosti a dosažení klimatické neutrality.

Navzdory výzvám  soukromého sektoru, občanské společnosti i průmyslu, politici nedosáhli ambiciózního cílu a už v dubnu odhlasovali závazný cíl EU pro energii z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 ve výši 42,5 %, přičemž dobrovolný cíl činí 45 %. Tímto rozhodnutím se přesunula zodpovědnost do rukou členských států, aby zvýšili své ambice a nejen usilovali o dosažení dobrovolného cíle 45 %, ale aby jej překročily. Tím mohou prokázat svůj závazek chránit lidi před kolísáním cen energie, svou zemi před energetickou nejistotou a pomohli Evropě dosáhnout klimatické neutrality.

Ambice národních států jsou důležité také proto, že směrnice RED po roku 2020 neobsahuje závazné národní cíle pro OZE ale Evropská komise stanovuje “jen” referenční hodnoty (benchmarks) a návod jak si stanovit národní cíle pro OZE pro jednotlivé členské štáty. Proto se může velmi snadno stát, a stáva se, že pokud některé ambicióznější země přispějí do celoevropského cíle větším procentem OZE tak méně ambiciózní krajiny, mezi které patří i ČR, nemají motivaci své národní příspěvky plnit, protože stanovený celoevropský cíl bude dosažen. Už nyní ale víme, že ČR bude muset s velkou pravděpodobností téměř dvojnásobně zvýšit svůj současný podíl OZE na konečné spotřebě energie ze 17% na 31-34%.

Zahrnutí ne-fosilních zdrojů? 

Největší boj při vyjednávání o podobě RED proběhl mezi členskými státyi o to, co je jako onovitelný zdroj možné definovat. Francie s podporou vícero středoevropských zemí včetně Česka se snažila do článku směrnice o obnovitelných zdrojoch energie v průmyslu dostat nízkouhlíkové nefosilní zdroje energie, teda jadernou energiu. To v březnových jednáních vyústilo v ústupek a doplnění směrnice o nový článek, který dává členským státům možnost snížit podíl obnovitelných paliv nebiologického původu pro průmyslové využití o 20 %, pokud příspěvek členských státu odpovídá závaznému cíly EU a podíl vodíku z fosilních paliv spotřebovaného v členském státě nepřesáhne 23 % v roce 2030 a 20 % v roce 2035. Už při dosažení kompromisu bylo jasné, že tyto podmínky jsou příliš striktní a proto se Francie rozhodla zablokovat proces přijímání tohto kompromisního textu na dalších jednáních v květnu. 

Výsledkem dalších jednání bylo přijetí tzv. prohlášení Evropské komise doplňující RED, které bude brát v potaz při posuzování podcíle pro obnovitelný vodík v průmyslu. Fungování tohoto prohlášení Evropské komise není zatím uplně jasné, stejně jako  jeho následky. Jasné ale je, že jaderná energie se v něm srovnává s obnovitelnými zdrojmi při dosahování cíle klimatické neutrality do roku 2050, tak jak bylo vyžadováno Francii v posledních měsících.  

Zahrnutím nízkouhlíkových zdrojů do Směrnice RED hrozí odvedení investic a zdrojů od levné, decentralizované energie z obnovitelných zdrojů do nákladných centralizovaných projektů, což také naruší důvěru veřejnosti v klimatickou politiku EU. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie by měla proto být jasně zaměřena na podporu a propagaci obnovitelných zdrojů.Posledním krokem pro přijetí finálního textu Směrnice RED bude hlasování na plenárním zasedání Evropského Parlamentu v září. 

Čekání na přijetí finálního znění Směrnice RED má také vliv na probíhající aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NECP) členskými státmi, které v nich mají reflektovat evropské závazky z balíčku Fit for 55 na národní úrovni. Zásadní je to, že dosud nejsou zveřejněny národní referenční hodnoty pro cíl OZE. Deadline pro odevzdání draftů NECP byl v pátek 30. červn, přičemž většina zemí EU včetně ČR tento termín nedodržela. 

A co klimatické závazky EU?

Obnovitelné zdroje energie jsou jednoznačně jedním z pilířů evropské dekarbonizace. V této debatě ale nemůžeme opomenout také energetickou efektivitu a snižování naší spotřeby a poptávky po energiích. Vzhledem na současné trilema, které dopadá na všechny v Evropě – zejména na ty nejzranitelnější – rostoucí náklady na energie, energetickou nejistotu a hrozící klimatickou krizi, by mělo být primárním řešením snižování poptávky po energiích (energy sufficiency), doplněné o energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje energie. EU dlouhodobě zaostává za svými dekarbonizačnými cilmi a proto je nevyhnutelné mít ambiciózní cíle, ať už na evropské, anebo národní úrovni