Dotazník k připomínkám 15. května ministerstvo uzavřelo!
Zapojte se do veřejné konzultace k aktualizaci Politiky ochrany klimatu. Čas máte do 15. května. Připravili jsme pro vás všechny odpovědi!
Chcete nejdříve vysvětlit, o co se jedná a proč je váš hlas důležitý? Připravili jsme pro vás shrnutí všeho důležitého i návod, jak postupovat.
Nejdříve si představme to základní:
- Co je to Politika ochrany klimatu? Politika ochrany klimatu (neboli také POK) je strategický dokument ČR, který řeší širokou paletu nástrojů v řešení klimatické krize. Od snižování emisí, až po ochranu krajiny. Dokument existuje již od roku 2017, ale protože se svět rychle mění (prohlubující se klimatická krize, nové cíle EU, ruská agrese na Ukrajině atd.) Ministerstvo životního prostředí připravuje aktualizaci. A součástí je i veřejná konzultace, do které se nyní můžete zapojit.
- Do kdy můžete své připomínky poslat? Formulář je k dispozici do 15. května 2023 na této adrese.
- Jak postupovat? Po vyplnění osobních údajů se ve formuláři potkáte s pěti otázkami. Pro každou otázku jsme navrhli odpovědi, které můžete využít. Najdete je níže v článku.
- Jak dlouho to trvá? Doslova pár minut – stačí vlastně jen okopírovat naše odpovědi. Ale bude lepší, když strávíte přípravou odpovědí čas navíc a připojíte i vlastní zkušenosti.
Jdeme na to?
Po vyplnění identifikačních údajů se dostanete k pěti otázkám.
Otázka 1: Jaké cíle by podle Vašeho názoru měla aktualizace Politiky obsahovat, včetně cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, 2040 a 2050?
Navrhované odpovědi:
- ČR by se měla zavázat k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050
- vzhledem k tomu, že některé sektory nejspíše nedosáhnou nulových emisí, je nutné počítat i se zvyšováním schopnosti krajiny pohlcovat uhlík a zároveň snižovat emise CO2 v sektoru využívání krajiny půdy a lesa
- je zásadní také zohlednit celkové množství emisí vypuštěných do doby, než dosáhneme klimatické neutrality – je potrebné stanovit i uhlíkový rozpočet ČR, který by se měl co nejvíce blížit spravedlivému podílu ČR na naplňování cílů Pařížské dohody
- ČR by si měla stanovit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 minimálně o 65 % oproti roku 1990 (bez LULUCF)
Otázka 2: Jaké sektory jsou podle Vašeho názoru nejvýznamnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů a aktualizace Politiky by se na ně měla nejvíce soustředit?
Máte vybrat tři odpovědi. V rozhodování vám mohou pomoci naše doporučení (vyznačeno boldem) nebo graf níže.
Navrhované odpovědi:
- Výroba a distribuce energie
- Spotřeba energie
- Průmysl a průmyslové procesy
- Doprava
- Zemědělství
- Využívání krajiny a lesnictví
- Odpadové hospodářství
Prostor pro komentáře k odpovědi: Sektory s nejvyšším podílem emisí skleníkových plynů v ČR
Otázka 3: Jaký je Váš názor na roli pohlcování oxidu uhličitého v plnění cílů Politiky, a to jak přirozeného ukládání uhlíku v půdě a biomase, tak i průmyslového zachytávání a ukládání nebo využití uhlíku (CCUS – zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého, BECCS – energetické využití biomasy se zachytáváním a ukládáním, DACCS – přímé zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší s jeho následným uložením)?
Navrhované odpovědi:
- na prvním místě musí být rychlé a důkladné snížení emisí skleníkových plynů – čím méně emisí do atmosféry vypustíme, tím menšímu tlaku na pohlcování emisí budeme v budoucnu čelit
- dle většiny současných scénářů však bude zapotřebí přistoupit k odčerpání uhlíku z atmosféry během tohoto století tak, abychom globální oteplení udrželi co nejblíže cíli 1,5 °C
- pohlcování uhlíku musí být doplňkem, nikoliv náhradou za snižování emisí
- důležité je také dbát na opatření prospěšná pro klima i biodiverzitu jako především schopnost půdy a krajiny přirozeně pohlcovat uhlík
Otázka 4: Jaká specifická témata, opatření a nástroje podle Vás v aktuálně platné Politice ochrany klimatu v ČR nejvíce chybí?
Navrhované odpovědi:
- klimatický zákon, který jasně stanoví závazky ČR vyplývající z Pařížské dohody a cílů EU, včetně ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033 a ostatních fosilních paliv do roku 2050, stejně jako dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050
- výnosy z aukcí povolenek alokované ze 100% na klimatická opatření jak v ČR, tak ve třetích zemích
- stanovení cíle ČR pro podíl OZE do roku 2030 na úrovni minimálně 34 %
- stanovení ambiciózního národního příspěvku k cíli pro energetickou efektivitu EU do roku 2030 v souladu s Pařížskou dohodou
- podpora nových modelů energetiky a sdílení energie
- podpora rozvoje infrastruktury pro zapojování OZE do sítě a posílení přeshraničního propojení pro možnost dovozu elektřiny z OZE v dobách přebytku v okolních zemích
- vytvoření a implementaci národních pravidel pro započítávání uhlíkových propadů v krajině, které zohledňují zásadní nefunkčnost stávajících mechanismů uhlíkových offsetů
- nastavení cílů státní podpory výkupů pozemků za účelem ekonomicky efektivního ukládaní uhlíku v krajině formou vyhlášení dodatečných bezzásahových území a zvýšení mitigačního potenciálu otevřené krajiny
- stanovení zadání pro státní podnik LČR, aby bylo jeho primárním posláním zajistit ve vzájemném souladu ochranu biodivezity a mitigaci změny klimatu
- nastavit intenzivní opatření pro šetrné revitalizační a renaturační zásahy vedoucí k zadržení vody v krajině
Otázka 5: Máte nějaké specifické podněty k problematice financování opatření na ochranu klimatu a přechodu k udržitelné ekonomice, včetně priorit pro využití stávajících a případných nových zdrojů prostředků nebo příspěvku ČR k financování klimatických opatření ve třetích zemích?
Navrhované odpovědi:
- vzhledem k množství evropských prostředků, které nyní Česko má k dispozici, a jejich roztříštěnosti mezi větší počet finančních mechanismů a fondů, by bylo vhodné zpracovat a zveřejnit analýzu, která by přehledně ukázala, na jaké oblasti byla a bude finanční podpora čerpaná
- měla by být posílena přítomnost finančních instrumentů, které cílí na podporu nízkopříjmových domácností, přičemž je potřeba rozšířit pomoc i na komplexní projekty energetických renovací pro nízkopříjmové domácnosti se zaměření na bytové domy a nájemní bydlení
- jednoznačně vyloučit financování fosilních projektů
A to je vše, děkujeme!