Česko selhává v ochraně starých lesů. Potřebujeme zastavit jejich kácení

V uplynulých desetiletích lidstvo zaznamenalo obrovský úbytek biologické rozmanitosti kvůli devastaci přírody. A to nejen v odlehlých oblastech rozvojových zemí v Asii a v Africe, ale i u nás v Česku. Zaměřili jsme se na staré bukové lesy, které jsou součástí unikátní přírody v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří, a zjistili jsme, že k devastaci unikátní přírody dochází i tam. Byli jsme svědky holosečného kácení, vysazování nepůvodních dřevin a dokonce i kácení bez patřičných povolení, tedy v rozporu se zákonem. Provinili se přitom nejen soukromí vlastníci lesů, jimž jde hlavně o zisk, ale i státní firma Lesy ČR, která by měla lesy spravovat v zájmu nás všech i v zájmu ochrany přírody.

Lesy ČR přitom operují nešetrně i mimo krušnohorské bučiny. V současné době například kácí i přes nesouhlas místních lidí staré lesy na území Ždánického lesa a Chřibů. Proto jsme spustili kampaň za záchranu všech starých lesů s původní druhovou skladbou v Česku.

Podle vědců je jasné, že je třeba po celém světě urychleně začít chránit současná cenná stanoviště a obnovovat poškozené a zničené přírodní lokality. Světové státy se nyní tímto problémem zabývají a pro EU to je jedna z priorit. Na loňské konferenci COP 15 o biologické rozmanitosti v Montrealu se státy dohodly, že do roku 2030 budou chránit 30 % krajiny, přičemž 10 % území bude pod přísnou ochranou. To jsou cíle, které organizace Greenpeace prosazovala celosvětově a v České republice k tomu vedla úspěšnou kampaň Výzva pro přírodu.

Ochrana a obnova přírody by měla probíhat ve třech krocích:

1. Zmapovat stávající cennou přírodu, která si zasluhuje ochranu, a zastavit její probíhající devastaci. Právě staré lesy jsou natolik unikátní, že by se neměly nijak ničit, ale jejich ochrana zatím selhává, a to i v rámci EU.
2. Obnovit ekosystémy a přírodu, která je poničená a zdevastovaná. V současnosti se na půdě EU diskutuje o zákonu o obnově přírody (Nature Restoration Law), který by měl stanovit 20 % ekosystémů k obnově, včetně obnovy říčních koryt či lesů.
3. Zajistit formální ochranu unikátní přírody v souladu se schválenými globálními cíli – to znamená chránit 30 % krajiny, přičemž 10 % by mělo být chráněno přísně. V praxi by tedy česká vláda měla zřizovat nové národní parky (jako například NP Křivoklátsko), chráněné oblasti (CHKO Krušné Hory či Soutok) i maloplošná chráněná území. Zároveň by měla zpřísnit ochranu cenné přírody ve stávajících chráněných oblastech.

Staré lesy, jako jsou například bučiny v Jizerských horách zapsané na seznam přírodního dědictví UNESCO, rozsáhlé bukové lesy v Krušných horách či porosty v oblasti plánovaného Národního parku Křivoklátsko jsou unikátní ekosystémy bohaté na biodiverzitu, které bychom měli chránit. V současné době však ochrana starých lesů v Česku selhává a v souvislosti se současnou energetickou krizí roste tlak na jejich kácení. Je proto bezpodmínečně potřeba, aby vláda staré lesy začala chránit.

Požadujeme po ministerstvo zemědělství, aby co nejrychleji nařídilo státní firmě Lesy ČR, která spravuje největší část lesů v Česku, urychlené ukončení kácení a nešetrných lesnických praktik ve starých lesích. Dále by měla vláda dohlédnout, aby se konec kácení a destrukce starých lesů dostal i do aktualizace lesního zákona, která je plánovaná během letošního roku, aby staré lesy přestali ničit i všichni ostatní vlastníci lesů.

Staré lesy s původní druhovou skladbou v současnosti pokrývají zhruba 9 % rozlohy Česka, polovinu z nich spravuje stát prostřednictvím firmy Lesy ČR. Právě tyto ekosystémy by měly být později zahrnuty nejen v 30 % rozlohy, která má být v Česku chráněna, ale ideálně i v 10 % plochy, jejíž ochrana má být přísná. Není ale možné staré lesy ochránit, pokud je ještě před zavedením jejich formální ochrany necháme zničit kvůli zisku. Až se nám podaří ochránit staré lesy před destrukcí, která jim nyní hrozí, můžeme se více zaměřit na obnovu poničené české přírody i na prosazování její lepší ochrany v rámci nových i stávajících chráněných území.