Svět se pomalu probouzí a začíná si uvědomovat, jak významná je hrozba, kterou představuje hlubinná těžba na mořském dně. Světové vlády ale na právě skončeném zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (International Seabed Authority – ISA) promarnily svou příležitost a nepřijaly žádná potřebná opatření, která by ničivou hlubokomořskou těžbu omezovala. Ani po dvou týdnech jednání se jim nepodařilo dosáhnout dohody, která novou hrozbu pro světové oceány zastavila. 

Bez dohodnutého plánu na zastavení hlubinné těžby je možné, že by komerční těžba začala už v letošním roce. A to je nepřijatelné! 

Protest Greenpeace u lodi, která provádí výzkumné operace pro budoucí hlubokomřskou těžbu. (c) Greenpeace – Marten van Dijl

V uplynulých dvou týdnech se proti hlubinné těžbě vyjádřily domorodí obyvatelé z oblastí, kterých se těžba týká. Vědecká varování před riziky jsou stále silnější. A nejdéle působící a největší korporace podporující odvětví hlubinné těžby se rozhodla své plány v tomto odvětví ukončit. Zároveň se ke skupině států, které hlubinnou těžbu odmítají, přidávají další. Navzdory těmto jasným vzkazům nepřinesla jednání v Radě ISA konkrétní výsledky, zejména pokud jde o nejnaléhavější téma: jak zajistit, aby hlubinná těžba nemohla být povolována už od července 2023.

Během jednání v jamajském Kingstonu se stále více zemí vyslovovalo pro moratorium nebo preventivní pozastavení hlubinné těžby, ale členové Rady se nedokázali dohodnout na žádném smysluplném způsobu, jak zabránit hlubinnému těžebnímu průmyslu, aby využil právních mezer k brzkému zahájení těžby v mezinárodní oblasti mořského dna. Spíše se pouze dohodli, že budou o tomto tématu dále jednat v rámci příprav na příští zasedání Rady ISA v červenci. Ke stávajícím obavám z nedostatku transparentnosti v ISA se přidává i to, že diskuse o dalším postupu probíhala na zasedáních uzavřených pro pozorovatele, jako je Greenpeace.

Pokud se vlády do příštího červencového zasedání Rady nedají dohromady, hrozí reálné nebezpečí, že společnost The Metals Company prostřednictvím své dceřiné firmy Nauru Ocean Resources Incorporation požádá o licenci na zahájení hlubinné těžby v Tichém oceánu, která by mohla zničit neocenitelné mořské ekosystémy, a to bez jakéhokoli dohledu.

Přiznejme si to: výsledky právě skončeného zasedání ISA jsou nepřijatelné. Vlády nechaly otevřené dveře těžbě, která může začít už v letošním roce. Po nedávném přijetí Globální smlouvy o oceánech je to nepříjemné probuzení do ošklivé reality. Co to dělají? Co ještě vlády potřebují, aby přijaly pevné a jasné rozhodnutí, které zabrání hlubinným těžebním monstrózním strojům ničit křehké ekosystémy? Těžební průmysl nečeká a neměly by čekat ani vlády.

Hnutí proti hlubinné těžbě roste

Od Austrálie a Nového Zélandu přes Spojené státy až po Belgii, Francii nebo jamajský Kingston roste celosvětové povědomí o hlubinné těžbě. Během zasedání ISA se lidé proti těžbě vyjadřovali jak v digitálním světě, tak na protestech v ulicích.

Protest proti hlubinné mořské těžbě v Kingstonu na Jamajce. (c) Greenpeace – Martin Katz

V Kingstonu to odstartovala fantastická uvítací akce, kterou uspořádala jamajská mládežnická organizace, aby na Jamajce přivítala loď Arctic Sunrise  a její posádku – delegaci Greenpeace a domorodých obyvatel z Tichomoří, kteří vedou kampaň proti hlubinné těžbě. Zasedání ISA bylo příležitostí pro aktivisty z Tichomoří, aby mohli vyjádřit své názory jako zástupci komunit ohrožených hlubokomořskou těžbou. Dopady těžby by mohly mimo jiné vážně ovlivnit populace ryb, které poskytují potravu a obživu mnoha tichomořským komunitám.

Vlády zemí globálního Severu a korporátní zájmy často odpíraly tichomořským národům právo utvářet svůj vlastní osud. Hlubokomořská těžba je jen nejnovější formou neokolonialismu, který využívá domorodou půdu a moře, aniž by bral dostatečný ohled na způsob života místních lidí, jejich zdroje potravy a duchovní spojení, které mají s oceánem. Nyní se však lidé z tichomořských komunit v Kingstonu postavili na odpor a dali najevo svůj názor přímo rozhodujícím činitelům, aby zabránili opakování historie.

Mezitím v Curychu aktivisté a aktivistky z Greenpeace Švýcarsko přerušili setkání investorů hlubinné těžby, na kterém měl projev Gerard Barron, generální ředitel společnosti The Metals Company, aby upozornili na rizika hlubinné těžby. 

Přerušení setkání, na němž se řešila hlubokomořská těžba. (c) Greenpeace

The Metals Company je kanadská těžební společnost, která je jednou z nejbezohlednějších, pokud jde o drancování mořského dna. Ve snaze, jejímž cílem je vyvinout tlak na delegáty ISA a uspíšit zahájení hlubinné těžby, spolupracovala společnost TMC se státem Nauru a spustila kontroverzní proces známý jako „pravidlo dvou let“. Pokud totiž někerý stát zažádá o zahájení hlubokomořské těžby, začne se vládám zastoupeným v ISA odpočítávat ultimátum dvou let, do kterých mají přijít s pravidly pro hlubokomořskou těžbu. Tento proces spustil prezident Nauru v roce 2021, dvouletá lhůta tak uplyne 9. července a po tomto datu si mohou společnosti u OSN žádat o povolení k hlubinné těžbě.

Musíme pokračovat v naší kampani

V současné době žádná komerční těžba na dně moří neprobíhá, ale výzkumné expedice již připravují půdu pro rozvoj těžebního průmyslu. Proti jedné takové expedici protestovali aktivisté a aktivistky Greenpeace spolu s lidmi z Tichomoří.

Ještě není pozdě. Společně můžeme zvítězit a Ty se k nám můžeš přidat.

Maud Oyonarte je vedoucí globální digitální kampaně proti hlubokomořské těžbě v Greenpeace International.

Sebastian Losada je odborník na problematiku oceánů v Greenpeace International a byl členem delegace Greenpeace na 28. zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno v Kingstonu na Jamajce.