Spousta z nás si delfíny spojuje s krásou oceánu a přírody. Delfíni patří mezi savce, přesněji do řádu kytovců. Na světě jich je přes 40 druhů a většina žije v mělkých částech oceánu kolem pobřeží. Pouze pět druhů je ohrožených, to ale neznamená, že ostatním druhům nic nehrozí. Populace všech delfínů se zmenšují každý den.
Přestože se delfíni se podobají spíše rybám a evolučně jsou blíže krávám, tak jsou nám v několika ohledech velmi podobní. Jsou vysoce inteligentní, mají skvělou paměť, rychle se učí a mají velmi komplikované sociální vazby. Žijí ve skupinách, kde se jedinci dobře znají, pomáhají si a dokonce se chovají empaticky. Každý delfín má svojí osobnost a dokáže cítit i „lidské” emoce. Delfíni mezi sebou dokáží komunikovat pískáním, ale i řečí těla. Každý jedinec má svoje jméno, díky tomu se delfíni dokážou najít a držet se spolu.
Delfíni jsou roztomilí, ale existuje mnohem víc důvodů, proč je chránit, než jen jejich vzhled. Delfíni jsou takzvaný „keystone” organismus, což znamená, že jsou zásadní pro správné fungování ekosystému. Jelikož to jsou vrcholový predátoři, kontrolují populace ryb a tím udržují v ekosystému rovnováhu. Jakožto predátoři absorbují delfíni vysoké množství odpadů a znečišťujících látek, a proto pomáhají vědcům měřit úroveň znečištění pobřežních oblastí. Když se úmrtnost delfínů zvýší, je jasné, že je potřeba rázně zakročit proti místnímu znečištění a dát ekosystému možnost se zotavit.
Mimo znečištění je mnoho dalších hrozeb, které snižují delfíní populace a kterým delfíni čelí. Ale všechny mají něco společného – nás. My lidé vytváříme všechny problémy, s nimiž se delfíni musí potýkat každý den. Ano, i my, kteří jsme třeba moře, a natož delfíny nikdy naživo neviděli.
Lidská spotřeba ryb je tak ohromná, že s námi musí i vrcholoví predátoři soutěžit o každou rybu. Delfíni také často umírají na zranění způsobené rybářským vybavením, topí se, když se zamotají do rybářských sítí a nemohou vyplavat nad hladinu, nebo když jsou ulovení s rybami jako nechtěný, vedlejší úlovek.
Delfíny lidé nezabíjejí jen přímo, ale také ničí a znečišťují prostředí, která tato zvířata potřebují k životu. Věděli jste, že plasty zabíjí až 100 tisíc mořských savců – včetně dělfínů – ročně? Dalším důvodem pro snižující se populace delfínů je ilegální lov kvůli zábavě, tradici či medicíně.
Delfíni víc než kdy dřív potřebují naši pomoc a způsobem, jak jim můžeme pomoci, jsou oceánské přírodní rezervace. Ty mají ve své podstatě jeden hlavní důvod a to chránit zvířata, rostliny a celé ekosystémy před lidskou činností, a tak dát možnost zotavit se. V rezervacích je proto omezen komerční rybaření, platí zde pravidla, které snižují ruch z lodí a potírá se zde účinněji ilegální lov. Proto je vytváření rezervací nezbytné pro ochranu delfíních populací, abychom my i budoucí generace mohli obdivovat genialitu a krásu svobodně žijících delfínů.
Vytvoření oceánských rezervací samozřejmě nechrání pouze delfíny a velryby, ale všechny mořské organismy, které extrémně potřebují naši pomoc.
Oceány zabírají 71 % povrchu země a na jejich zdraví závisí miliony druhů, my i celá naše planeta. Pojďme proto každý z nás udělat krok k ochraně oceánu a podepište výzvu k vytvoření největší sítě oceánských rezervací na světě na ploše 30 % volných moří.
Johana Šimonová je dobrovolnice Greenpeace.
Diskuse
David