Mokřady jsou unikátní ekosystémy. Poskytují různorodé prostředí a úkryt pro mnoho druhů, které jinde nemohou přežít. Proto jsou tyto vodní plochy jsou důležité pro zachování biodiverzity. Druhého února si každoročně připomínáme Světový den mokřadů. Dnes jsou ale tyto unikátní oblasti v ohrožení a jejich plocha mizí na světě rychleji než plocha lesů. Mokřady jsou přitom důležitou součástí ekosystémů, filtrují vodní zdroje, fungují jako zásobárny vody, chrání krajinu před lijáky a povodněmi, udržují biologickou rozmanitost a ukládají uhlík.
Biodiverzita mokřadů je významná pro celý ekosystém, neboť udržuje rovnováhu mezi jednotlivými druhy a zajišťuje zdroje potravy pro mnoho živočichů, včetně ryb, ptáků a savců. Mokřady také slouží jako filtr pro čistění vody a regulují klima a vodní toky v oblasti. Mokřady jsou v posledních desetiletích ohroženy kvůli lidským aktivitám, jako je těžba surovin, zemědělská výroba a stavba infrastruktury. Tyto aktivity způsobují znečištění vod, ztrátu půdy a omezení přístupu pro živočichy, což má za následek snížení biodiverzity mokřadů. Od roku 1970 došlo k degradaci nebo zániku více než 35 % mokřadů po celém světě a tento úbytek se stále zrychluje. V Česku se celková délka říční sítě zkrátila o 30 %, plocha niv a mokřadů se v tuzemsku pak snížila o závrtaných 80 %. O více jak dvě třetiny také klesla od 17. století rozloha rybníků.
Cílem Světového dne mokřadů je zvýšit povědomí veřejnosti o tom, jak moc mokřady prospívají lidstvu a planetě, a podpořit opatření, která povedou k jejich ochraně, rozumnému využívání a obnově. Letošní téma zdůrazňuje naléhavou potřebu upřednostnit obnovu mokřadů a vyzývá k tomu, aby lidstvo podniklo kroky k oživení a obnově degradovaných mokřadů. Téma ochrany mokřadů navazuje na úsilí o ozdravení planety, které prosazuje Dekáda obnovy ekosystémů OSN. Tato celosvětová iniciativa, která probíhá v letech 2021-2030, poskytuje inspiraci pro obnovu ekosystémů po celém světě.
Mokřady mají zásadní význam pro život na Zemi, protože v nich žije více než 125 500 druhů závislých na sladké vodě. Zároveň patří mezi ekosystémy, které jsou vůči změně klimatu nejzranitelnější. Některé mokřady, včetně korálových útesů, mangrovových porostů, bažin a mokřadů ve vysokých zeměpisných šířkách a vysokohorských oblastech, jsou obzvláště ohroženy. Vnitrozemské sladkovodní mokřady budou pravděpodobně ovlivněny vyššími teplotami a změnami srážek a častějšími nebo intenzivnějšími suchy, přívalovými dešti a povodněmi. Mokřady, které jsou silně pozměněné nebo degradované, mohou být vůči změně klimatu ještě citlivější a méně odolné.
Adaptace na změnu klimatu a zásobárna uhlíku
Mokřady mohou hrát důležitou roli v našem přístupu k adaptaci na změnu klimatu, protože zachycují a ukládají uhlík a snížují množství skleníkových plynů v atmosféře. Zároveň chrání před negativními dopady změny klimatu, jako jsou povodně, bouřkové vlny a zaplavování mořského pobřeží.
Jednou z úloh, kterou mokřady plní, je zachycování a ukládání uhlíku. Mokřady jsou jedny z největších zásobníků uhlíku na Zemi. Odhaduje se, že více než třetina světového suchozemského uhlíku je obsažená právě v mokřadech. Jejich ničení má často za následek velké uvolňování skleníkových plynů do atmosféry. Valné shromáždění OSN a Ramsarská úmluva zaznamenaly potenciál pobřežních ekosystémů s „modrým uhlíkem“ (mangrovy, mořská tráva a slaniska), které mohou hrát klíčovou roli při zmírňování změny klimatu.
Biologická rozmanitost a ochrana před extrémním počasím
Vnitrozemské mokřady v záplavových oblastech či v blízkosti řek, jezer a bažin, fungují jako houby – absorbují a zadržují přebytečné srážky a snižují povodňové vlny. V období sucha v suchých oblastech poskytují mokřady útočiště volně žijícím živočichům a zásobují vodou obce a dobytek. Když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. Podílejí se tak na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem.Zachování mokřadních sítí a koridorů umožňuje rostlinám a živočichům závislým na mokřadech přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám a přesunout se do nových oblastí.
Pobřežní mokřady, jako jsou mangrovy, slané bažiny, porosty mořské trávy a korálové útesy, fungují jako tlumiče dopadů extrémního počasí. Snižují intenzitu vln a bouřkových přívalů, chrání pobřeží před záplavami a snižují škody na majetku a ztrátu životního prostředí pro ptáky, ryby, korýše a mořské živočichy, jako jsou želvy či dugongové. Kořeny mokřadních rostlin také stabilizují břehy a břehy vodních toků a snižují erozi.
Dopady poškození mokřadů
Pokud jsou mokřady odvodněny, vypáleny nebo vykáceny, uvolňují do atmosféry po staletí uložený uhlík, a tím ještě prohlubují současnou klimatickou krizi. Emise oxidu uhličitého z odvodněných a vypálených rašelinišť se přitom rovnají přibližně 10 % celosvětových ročních emisí z fosilních paliv.
Článek vyšel na platformě Seznam Médium.