Dobré zprávy roku 2022

Další obtížný rok se blíží ke konci a my si vážíme toho, že jsme zaznamenali několik významných úspěchů v oblasti ochrany přírody. Tato vítězství jsou důležitá pro udržení naděje a pro pokračování naší snahy za lepší, zelenější a spravedlivější svět pro všechny. Bez zapojení lidí, kteří dlouhodobě podporují naši práci, by nic z toho nebylo možné…

K výzvám zákazu hlubinné těžby se připojuje více a více zemí.

Greenpeace naléhá na vlády, aby přijaly opatření k zákazu zahájení hlubinné těžby, ničivého těžebního průmyslu, který ohrožuje oceány i životy a živobytí těch, kteří jsou na něm závislí. 

Po kampani Greenpeace a jeho spojenců se pro úplný zákaz vyslovila pobočka organizace Aotearoa na Novém Zélandu, Německo vyzvalo k preventivnímu zastavení těžby, na konferenci COP27 francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zákaz hlubinné těžby podporuje. Na listopadovém zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA) v Kingstonu na Jamajce vyzvaly další země z Tichomoří, Latinské Ameriky a Evropy k preventivnímu zastavení těžby nebo jeho úplnému zákazu.

Globální smlouva o plastech

Shromáždění OSN pro životní prostředí v březnu oznámilo přijetí historické rezoluce o ukončení znečištění plasty a zahájilo jednání o právně závazné celosvětové smlouvě o plastech, která by měla být uzavřena do roku 2024 nebo 2025. Rezoluce se zabývá celým životním cyklem plastů, včetně jejich výroby, konstrukce a likvidace. 

Globální smlouva o plastech je považována za jednu z nejvýznamnějších environmentálních dohod v historii. Greenpeace spolu se svými spojenci požaduje ambiciózní globální dohodu, která sníží výrobu a používání plastů, požene k odpovědnosti velké znečišťovatele, vybuduje systémy opětovného použití již vyrobených plastů a posílí postavení těch, kterých se krize znečištění plasty nejvíce dotýká.

Zastavení těžby ropy na moři 

Ekologické a sociální organizace spolu s pobřežními komunitami obyvatel  přivítaly rozhodnutí argentinského Federálního soudu v Mar del Plata proti problematickým průzkumům nerostných surovin v Argentinském moři. Rozhodnutí soudu o zastavení průzkumu na moři představuje uznání práv komunit i přiznání destruktivní povahy této činnosti pro životní prostředí. Greenpeace Argentina bude i nadále bojovat za definitivní zákaz těchto průzkumů a za zastavení projektů ropných společností v Argentinském moři.

Dne 1. září 2022 jihoafrické soudy zrušily společnosti Shell práva na průzkum u východního pobřeží Jihoafrické republiky a rozhodly, že byla udělena nezákonně. Soudce také uznal klíčovou roli oceánu v obživě a duchovním a kulturním životě pobřežních komunit.

Říkáme ne znečištění ovzduší 

V březnu 2022 uznal Nejvyšší soud v JAR v přelomovém rozsudku špatnou kvalitu ovzduší v jihoafrickém regionu Mpumalanga Highveld a konstatoval porušení ústavního práva obyvatel na životní prostředí.

V roce 2019 podala skupina obyvatel Jakarty, jejímiž členy byli naši kolegové a kolegyně z indonéské pobočky, žalobu na prezidenta Joko Widoda, guvernéra Jakarty a další vysoké vládní úředníky za účelem zlepšení kvality ovzduší v Jakartě.  V roce 2021 rozhodl Centrální okresní soud v Jakartě, že indonéská vláda se provinila tím, že nedodržela právo občanů na čistý vzduch. Prezident a další obžalovaní podali odvolání, ale v říjnu letošního roku nejvyšší soudní rada původní rozhodnutí potvrdila, čímž zaznamenala druhé vítězství občanů a jejich práva na čistý vzduch.

Změna klimatu je otázkou lidských práv

Dne 6. května 2022 vydala filipínská Komise pro lidská práva (CHR) po letech odkladů závěrečnou zprávu o prvním světovém vyšetřování odpovědnosti podniků za klimatickou krizi a prohlásila, že změna klimatu je otázkou lidských práv.  Přelomové vyšetřování probíhalo od roku 2015, kdy byla na Filipínách podána vůbec první stížnost na dodržování lidských práv proti největším světovým producentům uhlí, ropy, plynu a cementu.

Zpráva je sice nezávazná, ale vytváří právní základ, který bude hnát korporace k odpovědnosti za jejich prohřešky proti klimatu, a vysílá jasný signál, že tyto korporace nemohou pokračovat v běžném podnikání, které upřednostňuje zisk před lidskými právy a ochranou planety.

Zákon, který má zabránit právnímu šikanování ekologických aktivistů

Evropská komise zveřejnila 27. dubna 2022 návrh nového zákona EU, který má pomoci zabránit právnímu šikanování ekologických aktivistů a ochránců přírody ze strany korporací a veřejných činitelů. Směrnice EU zasahuje proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (SLAPP) a ztíží tak mocným zájmovým skupinám iniciovat nákladné, často nepodložené žaloby s cílem zastrašit a umlčet ekologické aktivity a tak odvrátit pozornost veřejnosti od zveřejněných informací.

Ekologičtí aktivisté a organizace, které vedou kampaně proti ničení přírody v rámci EU tak budou v brzké době chráněni. Jedná se o důležitý milník, o němž si mnozí ještě před několika lety mysleli, že není možný.

OSN prohlašuje zdravé životní prostředí za lidské právo.

Valné shromáždění OSN 28. července 2022 prohlásilo, že každý člověk na planetě má právo na zdravé životní prostředí. 

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí patří k nejnaléhavějším hrozbám pro budoucnost lidstva, a shromáždění OSN vyzvalo státy, aby zvýšily úsilí o zajištění přístupu svých obyvatel k „čistému, zdravému a udržitelnému životnímu prostředí“.

Ačkoli se jedná o působivý milník, rezoluce není pro 193 členských států OSN právně závazná, ale spíše je pobídkou pro státy, aby zavedly zákony na ochranu lidí a přírody. Zároveň otevírá cestu k soudním sporům, které vedou lidé a organizace po celém světě proti politikám a projektům ničícím životní prostředí.

Ochranné pásmo pro nové ropné a plynové vrty.

V září byl v Kalifornii schválen senátní zákon 1137, který zakazuje budování nových ropných a plynových vrtů ve vzdálenosti cca 972 metrů (3200 stop) od domů, škol nebo nemocnic. Výzkumy ukazují, že život v blízkosti vrtů může představovat zdravotní rizika, jako jsou předčasné porody, astma, respirační onemocnění a rakovina.

EU schválila zákon o odlesňování

V EU jako prvním regionu na světě budou muset firmy prokázat, že jejich výrobky nepřispívají k odlesňování, pokud je chtějí prodávat na společném trhu. V praxi to znamená, že si při nákupu budete moci být jistí, že nekupujete výrobky spojené s kácením pralesů. A co víc zákon bude vymahatelný a za jeho porušení budou firmám hrozit pokuty.

Podle zprávy WWF jsou země EU zodpovědné za 16 % odlesňování tropických lesů v souvislosti s mezinárodně obchodovanými komoditami, jako je maso, kaučuk, palmový olej nebo sója. 

Boj za ochranu pralesů ještě není u konce, ale jsme o velký krok blíž!

Zamítnutí rozšíření železného dolu Baffinland

Kanada zamítla rozšíření železného dolu v kanadské Arktidě po několika letech protestů inuitských ochránců půdy a jejich příznivců, včetně Greenpeace Kanada a Greenpeace Lucembursko. Plánované rozšíření dolů Baffinland by znamenalo zdvojnásobení těžby železné rudy a vyžadovalo by vybudování 110 km dlouhé železnice do přístavu poblíž obce Pond Inlet. Rozšíření dolu představovalo velkou hrozbu pro arktické životní prostředí, divokou přírodu a živobytí Inuitů. 

Jedná se o velké vítězství obránců inuitské půdy a arktického ekosystému. „Éra, kdy Ottawa nadřazovala rozvoj těžby na severu nad domorodé národy skončila,“ řekl kanadský ministr pro severní záležitosti Dan Vandal. „Pozemek, na kterém se důl nachází, není státní půdou, je to půda ve vlastnictví Inuitů.“ 

Máme za sebou mnoho úspěchů, ale k tomu abychom zajistili udržitelnou budocnost pro nás i naše děti, ochranu klimatu, přírody a života v ní máme ještě dlouhou cestu před sebou. Děkujeme všem, kteří přispívají k ochraně naši planety.

Autorem přeloženo z anglického originálu.