Brazílie si v demokratických volbách zvolila příští hlavu státu. Levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu ujme vedení země po současném krajně pravicovém prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který bývá často označován jako brazilský Trump. Bolsonaro dlouhodobě čelí kritice za svůj politický program, který je v rozporu se zásadami právního státu a je katalyzátorem sociálních, ekonomických a ekologických neúspěchů Brazílie.
Dosavadní brazilský prezident Jair Bolsonaro je zodpovědný za řadu sociálně-environmentálních problémů, se kterými se země potýká. Od počátku své vlády útočil nejen na brazilské instituce a tisk, ale i na občanskou společnost a původní obyvatele, jejichž práva jsou zaručena ústavou. V případě znovuzvolení Bolsonara by kontinuita současného vládního programu katastrofálně zhoršila situaci a ohrozila budoucnost nejen Brazilců, ale i celého světa.
Bolsonarova administrativa má na svědomí přes 680 000 obětí kvůli špatnému řízení pandemie Covid-19. V průběhu Bolsonarovy vlády dramaticky vzrostla nelegální těžba dřeva: od roku 2019 bylo takto zničeno 31 000 km² původního lesa, což je ekvivalent území Belgie. Svojí anti-environmentální agendou se ostatně Bolsonaro nijak netajil. Během kampaně například prohlásil, že za svého funkčního období neuzná žádné požadavky autonomie původních obyvatel, a často dával jasně najevo svůj záměr otevřít Amazonii dalšímu ničení.
Od nástupu Bolsonara do úřadu bylo schváleno přibližně 1 500 nových pesticidů. Mnoho pesticidů povolených a používaných v Brazílii obsahuje účinné látky, které nejsou v EU povoleny a jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. Například herbicid atrazin, který je v EU již více než 15 let zakázán kvůli svému toxickému vlivu na podzemní vody, lze v Brazílii stále nalézt ve více než 70 komerčních produktech.
Ničení lesů v Amazonii i mimo ni
Během posledních tří let došlo v amazonském deštném pralese k 52,9% nárůstu odlesňování ve srovnání se třemi předchozími roky. Fotografie požárů šokovaly celý svět a celkový obraz země oslabil kvůli nástupu klimapopíračských diskursů a postupné demontáži sociálně-environmentálních a klimatických politik. Nárůst odlesňování, stejně jako násilí vůči ekologickým aktivistům a domorodým obyvatelům, bylo za Bolsonara bezprecedentní.
Odlesňování v celé Brazílii ale není jen hrozbou pro tuto jihoamerickou zemi. Kvůli kácení a požárům se brazilské emise skleníkových plynů zvýšily o 10 procent. Podle analýzy Carbon Brief je Brazílie aktuálně 5. největším producentem emisí na světě, a to především kvůli špatnému využívání půdy a odlesňování. Lesy jsou ale životně důležité v boji proti klimatické krizi — ztráta těchto životně důležitých ekosystémů znamená více uhlíku v atmosféře a méně nástrojů k zachycení toho, který už byl vypuštěn.
V posledních čtyřech letech byly oslabeny důležité orgány na ochranu původních obyvatel, jako jsou IBAMA, ICMBio a Funai. Tyto instituce měly nejnižší rozpočet za posledních 17 let. Jedním z důsledků je i to, že jsou oceány více ohroženy nehodami ropného průmyslu. S větším ničením životního prostředí přichází také více násilí. Podle zprávy Global Witness byla Brazílie v roce 2021 jednou z nejnebezpečnějších zemí světa pro ekologické aktivisty, bylo zde zaznamenáno 20 vražd.
V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 1 576 konfliktů týkajících se vlastnických práv půdy, což je od roku 1985 nové maximum. Nejvíce ohroženy jsou domorodé kmeny, které se snaží chránit svou půdu a svá práva. Více než 41 procent hlášených konfliktů se týkalo právě domorodých komunit a byla to právě i Bolsonarova vláda, kdo takové násilí umožňoval. Bolsonaro označil nevládní organizace za „rakovinu“ země a prohlásil, že jejich hlas a hlas občanské společnosti, pro něj nemá žádný význam. V roce 2019 dokonce obvinil nevládní organizace, že požáry v Amazonii samy zakládaly.
Naopak během předchozích volebních období, kdy zemi vládl Lula, došlo v Amazonii k výraznému poklesu odlesňování, čemuž napomohla jak účinná vládní opatření, tak aktivní zapojení organizací občanské společnosti, výzkumných ústavů a univerzit. Nová vláda nicméně bude muset zvrátit kroky, za něž je zodpovědný právě Bolsonaro. Ve svém vítězném projevu se Lula zavázal potlačit nelegální těžbu dřeva a zabírání půdy. Slíbil také rozsáhlou revizi politiky životního prostředí, srovnatelnou s navrhovaným Green New Dealem ve Spojených státech. Ambiciózní program bude nicméně těžké protlačit přes Kongres, kde mají Bolsonarovi spojenci navrch.
Lulova ekologická spojenkyně Marina Silvaová v pondělí sdělila agentuře Reuters, že nově zvolený prezident symbolicky vyšle signál o obnoveném globálním vedení Brazílie v oblasti změny klimatu tím, že vyšle své zástupce na klimatický summit OSN COP27, který se bude konat příští týden v Egyptě. Brazílie by se tak mohla opět zařadit po bok států, u kterých je ochrana životního prostředí a snaha řešit klimatickou krizi jednou z priorit.
Text vyšel na webu a2alarm.cz