Zatímco ministři a ministryně členských států EU na červnové Radě doslova vykuchali připravovaný Zákon proti odlesňování, europoslanci v důležitém hlasování Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin udělali přesný opak a výrazně návrh zákona vylepšili. Hlavním smyslem zákona je omezit ničení lesů a pralesů kvůli dovozu,  prodeji a produkci takzvaných rizikových komodit, jejichž produkce je hlavním motorem globálního odlesňování. 

Jde například o sóju, palmový olej, kávu, kakao a mnohé další. Právě seznam komodit, které pod zákon mají spadat byl předmětem vášnivé debaty. Greenpeace a řada dalších odborníků a neziskových organizací požadovala, aby se seznam komodit z původních šesti, které navrhla Evropská komise, rozšířil. Zatímco ministři a ministryně logický požadavek ignorovali, Výbor pro životní prostředí EP odhlasoval rozšíření seznamu komodit a produktů, na které se bude zákon vztahovat, a k šesti komoditám navrženým Komisí (palmový olej, sója, káva, kakao, skot a dřevo) přidal kaučuk, kukuřici a hospodářská zvířata (prasata, ovce, kozy a drůbež). 

Znamená to, že každý kdo bude uvádět tyto komodity na unijní tudíž i český trh, bude muset znát jejich původ a musí zavést systém náležité péče (due dilligence) a kontrolovat, že během jejich produkce nedošlo ke kácení či degradaci lesů a pralesů. Hlavně kvůli produkci těchto komodit a přeměně lesů na plantáže a pastviny ztratíme každé dvě vteřiny les o rozloze fotbalového hřiště. Jen od roku 1990 jsme na celém světě ztratili více než 420 milionů hektarů lesů a pralesů – tedy plochu větší než je samotná rozloha EU. A spotřeba rizikových komodit v EU je za tímto ničením lesů odpovědna ze 17 %. 

Parlamentní výbor pro životní prostředí hlasoval také pro důkladnější definice odlesňování a degradace lesů. Ministři a ministryně států EU po tlaku severských států a tamní dřevařské lobby zpitvořili definici natolik, že v jejich podání by se zákon nevztahoval skoro vůbec na evropské lesy. Prosazují, aby se degradace lesů týkala jen primárních lesů, které v EU skoro nejsou. Proti špatným a vágním definicím degradace lesů se na jednání ministrů ohradila i česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. 

Europoslanci ve výboru také navrhli posílení ochrany lidských práv, zejména práv původních obyvatel a místních komunit, která jsou při ničení ekosystémů často porušována. Nedávné otřesné vraždy Doma Phillpse a Bruna Pereiry poukazují na nebezpečí, kterému čelí domorodí obyvatelé a ochránci životního prostředí, když se brání ničení přírody a je logické, že stejně jako nesmí být produkce spojována s kácením, nesmí být spojována ani s násilím a porušováním lidských práv. 

Snad největším překvapením – a to v dobrém slova smyslu – je, že výbor rovněž podpořil rozšíření požadavků zavedení systému náležité péče i na evropské finanční instituce, jejichž investiční portfolia by musela být prověřována na vazby na projekty a společnosti způsobující ničení lesů.  

Hlasování výborů Evropského parlamentu je však jen mezistupeň při schvalování tohoto zákona, respektive nařízení podle unijní terminologie. V září bude o návrhu i o stanovisku výboru hlasovat celý parlament. Nebude to jednoduché, ale poměr hlasů ve výboru 60:2 naznačuje, že dnešní výsledek dává velké šance i při hlasování všech europoslanců. Stále existuje prostor pro další vylepšení i během plenárního hlasování. V říjnu 2020 si například Evropský parlament odhlasoval podporu zákona EU proti odlesňování, který by se okamžitě vztahoval i na jiné přírodní ekosystémy než lesy jako jsou savany, mokřady či rašeliniště. Například savany jsou velmi ohroženy produkcí sóji a dobytka, což jsou dvě hlavní komodity, na které se navrhovaný zákon vztahuje. Přes polovinu přirozené vegetace brazilské oblasti Cerrado, která je domovem domorodých komunit i unikátních druhů, jako je jaguár, již bylo vykáceno kvůli sójovým plantážím a pastvinám. Podle aktuálního návrhu by se rozsah ekosystémů měl revidovat až v roce 2023. 

Ovšem, i když dobře dopadne hlasování na plénu, stále je tu velmi špatné stanovisko Rady – tedy ministrů a ministryň členských států. Finální znění zákona se totiž bude dohadovat v tzv. trialogu mezi Komisí, Evropským Parlamentem a Radou.  A protože Česko je aktuálně předsednickou zemí EU, bude se tak odehrávat pod naši taktovkou. Česko se tak může nesmazatelně zapsat do celosvětových snah chránit lesy po celém světě, v dobrém i ve zlém.