Uhlí nikdy nebude sexy. A to ani kvůli ruské agresi na Ukrajině. Uhlí a plyn jsou dvě strany jedné fosilní mince a ČEZ, Seven Energy či EPH čile podnikají jak v uhlí, tak v plynu. Uhlí navíc nedokáže lidem výrazně uspořit peníze za drahé energie, to dokáže jen sexy zateplení a sexy obnovitelné zdroje.
Během probíhající války na Ukrajině a energetické krize se občas objevují nápady, že budeme více těžit a spalovat uhlí, nebo že posuneme konec uhlí, který si stanovila vláda na rok 2033 a vše se tím vyřeší. To ale není pravda. Abychom mohli víc těžit, museli bychom otevřít nové doly, což je v tuto chvíli s ohledem na územní ekologické limity, ochranu obcí, absenci povolovacích procesů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí či na potřebné masivní investice prakticky vyloučené. A i kdyby se vláda zbláznila a na takový krok kývla, nové doly by několik let “těžily” jen skrývku a hlušinu, než by začaly dávat nějaké uhlí, takže se současnou krizí by nám prostě nepomohly.
Končící doly už nemají další uhlí
Není ani moc reálné, že se nějak výrazně prodlouží stávající těžba ve stávajících dolech, kde již uhlí dochází a kde již je konec těžby jen otázkou času. Pokud by měla těžba pokračovat na dole ČSA na Mostecku, která by měla skončit kolem roku 2024, znamenalo by to nejen prolomení územních ekologických limitů, ale hlavně vyhánění zhruba 2500 lidí z jejich domovů a destrukci města Horní Jiřetín.
K posunutí konce těžby o několik měsíců zřejmě dojde na hlubinném dole ČSM, kde firma OKD těží černé uhlí v podzemí. Důl má být nově uzavřen nikoli na konci roku, ale až v první polovině příštího roku. Je ale nutné si uvědomit, že konec těžby v OKD v roce 2023 byl ustanoven už při převzetí firmy státem a přestože v průběhu let se mnozí politici snažili těžbu prodloužit a naopak pandemie koronaviru zatlačila na zkrácení těžby, nakonec platí ten původní termín, ke kterému směřují všechna povolení k těžbě a který byl zvolen i s ohledem na vyčerpání místních zásob uhlí.
Je sice pravda, že ministerstvo financí nyní zjišťuje, jestli by se těžba na Karvinsku nedala prodloužit, ale nedávno jsem moderoval debatu o spravedlivé transformaci v Ostravě, kde byl k další těžbě skeptický i zástupce hornických odborů. Ve skutečnosti by to totiž neznamenalo pokračování těžby, ale otevření úplně nového provozu na dalším ložisku, kde by se roky těžila jen hlušina, než by se získalo nějaké uhlí. Takový záměr by si nejen vyžádal obrovské a pravděpodobně zmařené investice ze strany státu, ale potýkal by se i s odporem lidí, na něž by těžba negativně dopadala, sousedního Polska, k jehož hranici by těžba směřovala, a dost možná i samotných horníků, kteří již počítají s ukončením těžby, s rekvalifikací a s výsluhovými příspěvky a nechtějí zažívat další nejistotu a další tanečky okolo toho, jestli se těžit bude, nebo nebude, aniž by věděli, co s nimi vlastně bude.
Co bychom měli teď dělat?
Cílem klimatického hnutí je zbavit se všech fosilních paliv a nejdřív těch, které jdou snadno nahradit a které mají na svědomí nejvíce emisí. Ještě donedávna dávalo smysl toto pořadí: uhlí, pak ropa a pak zemní plyn. Teď, když ruské bomby zabíjejí civilisty, se ale priority konce fosilních paliv v EU mění – nejdřív uhlí, ropa a plyn z Ruska, pak uhlí, ropa a plyn odjinud. Protože čím méně fosilních paliv nakoupíme z Ruska, tím méně peněz bude financovat agresivní režim, který vyvolal brutální válku.
Určitě tedy nyní nemá smysl předělávat české uhelné teplárny na plyn, s čímž počítal plán minulého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, protože takový plán by naši závislost na fosilním plynu jen prohluboval. A má krátkodobě stávající uhelné zdroje neodstavovat (jak to oznámil například provozovatel černouhelné elektrárny Dětmarovice) a využívat je víc na úkor plynových. Jestli mezi fungujícími uhelnými zdroji bude v příštích letech i elektrárna Chvaletice, které soud zrušil emisní výjimku, v tuto chvíli záleží na jejím provozovateli. Stačí nainstalovat injektáž aktivního uhlí a Chvaletice mohou jet dál.
Zbavit se stávající spotřeby plynu v ČR nám ale uhlí nijak nepomůže, protože ta je hlavně ve výrobě tepla. Jak to vyřešit? Zbavit se plynu se můžeme změnou technologie – například tak, že lidé nahradí staré plynové trouby a sporáky elektrickými spotřebiči a indukcí, nebo plynový kotel tepelným čerpadlem.
Dalším potřebným krokem jsou energetické úspory – ty navíc řeší i vysoké účty za energie, které budou již brzy drtit české domácnosti. Zlatý grál úspor energií je zateplení – domácnosti se běžně dostávají na třetinu spotřeby. V kombinaci s vlastními solárními panely, které snižují spotřebu elektřiny, pak lidé mohou snáze čelit hrozbě energetické chudoby. Je ale nutné, aby vláda zajistila, aby zateplování, změnu vytápění a obnovitelné zdroje dostaly i nízkopříjmové domácnosti a zranitelné skupiny obyvatel.
Text vychází z komentáře, který vyšel v MF DNES.