Ruch v amsterodamském přístavu – třetím největším v Evropě – nepřestává ani nad ránem. Není divu, ročně tudy projde 100 milionů tun nákladu, včetně milionů tun sóji z Brazílie. Právě kvůli brazilské sóje, která je symbolem narušeného globálního potravinového systému, jsem se v přístavu ocitl i já spolu s dalšími šesti desítkami aktivistů a aktivistek Greenpeace z 15 různých evropských zemí. Je noc, teplota okolo 12 °C a doprovází nás křik racků. Ze směru od Severního moře právě připlouvá loď Crimson Ace, 229 metrů dlouhý a 32 metrů široký kolos, který s nákladem 60 tisíc tun sóji vyrazil z brazilského přístavu Paranaguá a chystá se vyložit svůj náklad zde, odkud poputuje do dalších zemí EU, s největší pravděpodobností i do Česka. Vykládka ale tentokrát neprobíhá jako obvykle, protože právě teď je ta pravá chvíle ukázat, jaké problémy jsou s dovozem sóji spojeny.
Většina z právě dovezené sóji skončí jako krmivo pro evropské slepice, kuřata, prasata nebo krávy. Ty skončí na našich talířích, aniž bychom měli tušení, jestli s nimi nepojídáme i kus Amazonie nebo třeba brazilské savany zvané Cerrado. A nemusí jít jen o sóju, ale i maso, kukuřici, palmový olej, dřevo, kaučuk, nebo kakao či čokoládu, dovoz všech těchto komodit pro evropský trh způsobuje odlesňování, ničení přírody a porušování lidských práv po celém světě.
Spotřeba EU je odpovědná za 17 % globálního odlesňování. A právě teď máme obrovskou šanci to zastavit. Ne, nechceme vám zakázat vaše oblíbené maso, i když omezovat jeho jezení by lidé určitě měli omezovat. Nechceme zakázat ani čokoládu, kávu nebo pneumatiky. Chceme jen, aby spotřebitelé v EU měli jistotu, že se prostřednictvím svých nákupů nepodílejí na globální deforestaci a ničení cenných ekosystému. A jsme k tomu blíže, než kdy předtím. EU právě projednává návrh zákona, který to může zaručit. Cílem je přimět firmy, aby nesly odpovědnost za zboží, které uvádějí na evropský trh tak, a prokazovaly, že jejich sója, maso, palmový olej a další komodity nepřispívají k ničení lesů a nezpůsobují porušování lidských práv. Současný návrh zákona je sice přelomový, má však některé zásadní mezery a navíc přibývá tlaků na jeho “změkčení”.
Právě proto, aby se zákon nestal bezzubým kusem papíru, jsme dnes v Amsterdamu přivítali loď plnou sóji speciálním způsobem. Na její příjezd jsme čekali dva dny a v pohotovosti jsme byli už v pondělí večer, ale ukázalo se, že loď ještě bude kotvit na moři. Zprávu o tom, že se opět dala do pohybu a chystá se vplout do nizozemského přístavu, jsme dostali včera večer a ihned jsme jí vyjeli vstříc. Naši lezci a lezkyně obsadili vrata zdymadla, které je branou do místního přístavu, a vyvěsili na nich obří transparent vyzývající EU, aby ukončila ničení přírody.
Protestu u největší plavební komory na světě se účastní dobrovolníci z 15 evropských zemí i zástupci domorodých komunit z Brazílie, kteří se k protestu připojují z paluby plachetnice Beluga II. . Na vodě před vraty zdymadla plují velké nafukovací kostky s nápisem „Chraňte přírodu“ a jmény více než 10 tisíc lidí z 6 různých zemí, kteří protest podporují. Včetně jmen z Česka.
A proč jsme zrovna v Amsterdamu?
V Evropě je největším dovozcem sóji Nizozemsko a přibližně 60 % dovážené sóji pochází z Brazílie. V loňském roce dorazilo do přístavů v Rotterdamu a Amsterdamu nejméně 6,7 milionu tun sóji, sójového šrotu a sójového oleje. Přibližně dvě třetiny těchto sójových produktů se následně vyvážejí do dalších evropských zemí. Detailní zmapování importu sóji je možné najít v nové studii, kterou nechala organizace Greenpeace vypracovat.
Evropská unie je po Číně druhým největším dovozcem sóji na světě, ročně se sem ze zahraničí dováží přibližně 33 milionů tun sójových produktů. Téměř všechna tato sója (nejméně 85 %) se přitom používá k výkrmu hospodářských zvířat. Kvůli závislosti na sóji zabírá průmyslový chov hospodářských zvířat v Evropě půdu i ve zbytku světa – 11,9 milionu hektarů. To je rozloha, které odpovídá velikosti jednoho a půl Česka. Mimochodem, 71 % plochy evropské zemědělské půdy se již využívá k pěstování plodin ke krmení hospodářských zvířat. Většina dovezené sóji pochází z Jižní Ameriky, zejména z Brazílie. Tamní produkce vede nejen k již zmíněnému odlesňování a masivnímu ničení přírody, ale také k sociálním konfliktům a dokonce k násilí. Na sójové plantáže byly přeměněny rozsáhlé plochy amazonského deštného lesa a dnes dochází k největšímu ničení v brazilském Cerradu, biologicky nejrozmanitější a nejcennější savaně na světě.
Ne všechna brazilská sója, která se dostává do EU, je spojena s odlesňováním, ničením přírody a porušování lidských práv, ale dnes jednoduše neexistuje způsob, jak zjistit, zda je zásilka z ekologického či etického hlediska čistá, nebo špinavá. Neexistují žádná pravidla, která by společnosti zavazovala k tomu, aby nám sdělili, odkud jejich produkty pocházejí.
Proto jsme zablokovali obří loď vezoucí krmnou sóju do Evropy. O osudu nového zákona rozhodují europoslanci a vlády jednotlivých národních států, v Česku pak primárně ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Právě jim byl určen vzkaz, který jsem přímo na člunu natočil a který je vyzval, aby se zasadili o přijetí co nejpřísnějšího zákona proti odlesňování. A rád bych jim to zopakoval i osobně, proto jsme je přímo z lodi požádali o setkání, během kterého bychom od obou chtěli slyšet slib, že udělají maximum pro přijetí co nejsilnějšího zákona proti odlesňování a ničení přírody. Takový zákon si přeje přes 1,2 milionů Evropanů, včetně zhruba 55 tisíc obyvatel Česka, kteří zatím podpořili naši výzvu #SpoluProPralesy.
Pokud mezi nimi ještě nejsi, prosím podpoř ji a přidej se k nám.