V současné době jsme svědky lidstvem vyvolané globální změny klimatu, která se projevuje především zvýšením průměrné globální teploty, proto se jí také zjednodušeně říká i globální oteplování. Poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN ukazuje, že dnešní svět je v průměru o 1,1 °C teplejší oproti předindustriální době a súčasný vývoj směřuje ke světu teplejšímu minimálně o 3 °C. Změny klimatu dopadají jak na přírodu, tak na lidské systémy. A to nejen v odlehlých končinách Arktidy, ale i u nás v Česku.
Abychom podpořili změnu směrem k udržitelné a klimaticky neutrální budoucnosti Evropy a České republiky se zdravou a prosperující krajinou, musí začít jednat především vláda, protože bez ní zelenou transformaci mít nebudeme. Podepiš výzvu Spolu pro klima a dej vědět vládě, že i ty chceš zachovat českou krajinu tak, jak ji známe, i pro budoucí generace.
Dopady změny klimatu na českou krajinu
V Česku pozorujeme dopady změny klimatu především na naši krajině, která je oslabená následky oteplení a narušení vodního cyklu. Voda se nezadržuje v krajině, ale odtéká z ní, a proto vidímé čím dál tím sušší půdu nejen v městech, ale i na polích a v lesích. Teplota a množství srážek jsou klíčovými faktory, které určují charakter krajinného pokryvu a krajinné struktury. Jedná se zejména o změnu celkového úhrnu srážek, změnu jejich rozložení v čase a prostoru a změnu dlouhodobých průměrných, ale i extrémních teplot.
Zvyšuje sa četnost a intenzita vln horka spojených se suchem a častějším výskytem požárů, a zvyšuje se také četnost povodní. Sucho způsobuje degradaci půd, co vede ke snížení produkce potravin. Silné a náhlé srážky zase způsobují škody na úrodě a erozi půdy. Obě mají také vliv na kvalitu a dostatek povrchové a podzemní vody v Česku. K erozi půdy přispívá také pěstování energetických plodin, jako je například kukuřice. Do budoucna je v rámci prevence a adaptace na změnu klimatu důležité především zlepšit hospodaření s půdou – je potřebné začít implementovat existující opatření na efektivní využívání zemědělské půdy, která upravuje pěstování potravinářských plodin, krmiv i energetické biomasy včetně plánu na střídání plodin spolu s protierozními opatřeními a ochranou půdy pomocí sázení stromů, či investicemi do nových technologií.
České území se využívá především pro zemědělskou půdu – celkem pokrývá 50 % celkové plochy. Druhou největší část – 34 % – tvoří lesy, které ale postupně mizí kvůli působení klimatické změny, napadení kůrovcem (rychleji se rozmnožuje pri nárůstu teploty vzduchu), či kvůli těžbě dřeva. Lesy ale potřebujeme chránit protože jsou jedním z nejvýznamnějších ekosystému a kategorií zemského krytu.
Také vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky ve svých výzkumech potvrzují, že pokud se nepřijmou efektivní opatření na boj s klimatickou změnou, přírodní podmínky v Česku se budou zhoršovat a česká krajina bude pro budoucí generace vypadat úplně jinak, než jak ji známe dnes. Největší hrozbou pro nás bude nepochybně už zmiňované sucho. Klimatologové odhadují, že teploty v Prahe v roku 2050 mohou být vyšší než v chorvatském Zagrebu.
Příčiny problému
Vědci se také shodují, že současné zvyšování teplot je zapříčiněno vyšší koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, především oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv a ze změn ve využívání půdy. Míra negativního dopadu na českou krajinu je teda přímo spojena s množstvím vypouštěných emisí. Čím více vypuštěných emisí, tím horší dopady na krajinu.
Budoucnost dalších generací závisí na zdravé planetě, a tedy i na zdravé krajině. Krajina a její ekosystémy mají nezastupitelnou roli v boji proti klimatickým změnám. Mají unikátní schopnost pohlcovat uhlík, zadržovat vodu, regulovat podnebí vhodné pro život a poskytovat nám potravu a další suroviny.
Příležitost pro změnu směrem k udržitelné a klimaticky neutrální budoucnosti
Evropa má řešení, ktoré nám pomůže vyřešit současnou degradaci krajiny. Tím řešením je vize uhlíkově neutrální budoucnosti, ke které se Česká republika připojila na konci roku 2019 podporou Zelené dohody pro EU. Ta si klade za cíl, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Aby tohoto ambiciózního cíle bylo možné dosáhnout, je třeba zpřísnit celou řadu evropských regulí a celkově zrychlit tempo investic a transformace. K tomu Evropská komise představila zásadní balíček legislativních opatření, které mají nasměrovat EU k dosažení snížení skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %.
Jednou z oblastí upravovaných balíčkem Fit for 55 je také krajina, její obnova a adaptace na změnu klimatu. Významným krokem je legislativní návrh Lesní strategie EU, který usiluje o posílení adaptability lesů a schopnosti jejich přirozené obnovy. Důležitá je také směrnice LULUCF o využívání půdy a lesnictví, která řeší, jak zahrnout emise z využívání půdy a lesnictví do emisních cílů EU, a především hledá způsoby, jak zvýšit kvalitu a množství lesů a dalších přírodních pohlcovačů uhlíku. Tato řešení přispějí k obnově a rozšiřování smíšených lesů v ČR a podpoří jejich biodiverzitu.
Změny navržené v balíčku Fit for 55 ještě nejsou oficiálně přijaty a budou muset projít evropským legislativním procesem. Česká republika bude mít v druhé polovině tohoto roku možnost vést tento vyjednávací a přijímací proces jako předsednická země Rady EU. Proto by ČR měla podpořit evropskou legislativu, která pomůže efektivně implementovat Zelenou dohodu pro Evropu.