Jak projíždíme Sargasovým mořem, palubní vědecký tým si píše detailní poznámky o mořském životě, se kterými se setkáváme. Stále plujeme na naší digitální plavbě po všech světových oceánech, upozorňujeme na hrozby, kterým naše oceány čelí, a požadujeme silnou globální dohodu o oceánech na půdě OSN. Jedním ze způsobů, jak můžeme pomoci přesvědčit světové státy, aby se postavili za naše oceány, je ukázat jim, jak jsou místa jako Sargasové moře důležitá pro mořský život a jak jsou nyní ohrožena.

Tým na palubě lodi sbírá data čtyřmi způsoby – přímým pozorováním z lodi, průzkumem plovoucích koberců Sargasových řas šnorchlováním, fotografováním v černé vodě (technika, která využívá speciální osvětlení k pořízení snímků jedinečných oceánských živočichů, většinou viditelných pouze v noci) a odběrem vzorků eDNA (sběr DNA proteinů z mořské vody, který poskytuje přehled o druzích, které se v těchto vodách vyskytovaly během posledních 48 hodin). 

Používáním těchto metod jsme byli schopni objevit unikátní komplexní síť života. Naneštěstí jsme však také našli obrovské množství plastu, které všechny tato zvířata ohrožuje.

Tady jsou někteří z nejvýznamnějších živočichů, se kterými jsme se na lodi doposud setkali:

1. Vorvaň obrovský

Naše loď se setkala s malým hejnem těchto velkolepých zvířat ve vodách Sargasového moře. Vorvani jsou největší z ozubených kytovců a mají největší mozek ze všech zvířat na světě. Podobně jako delfíni využívají echolokaci k nalezení a omráčení svých obětí. Vorvani jsou pověstní svými epickými bitvami s obřími olihněmi, ale ve skutečnosti se živí různými druhy menších olihní a také některými rybami, rejnoky a žraloky velkoústými. 

Vorvani jsou dodnes bohužel celosvětově ohrožení kvůli velkému loveckému tlaku v 19. století. Byli hlavním cílem velrybářského průmyslu kvůli velrybímu tuku zvanému spermacet, který je uložen dutinách jejich lebečních kostí. Než byla vynalezena elektřina, pálil se tento olej v lucernách a vyráběly se z něj svíčky. Dnes jsou vorvani chráněni, ale stále je ohrožuje plastové znečištění a důsledky změn klimatu.

2. Faeton žlutozobý

Tropický pták s bílým ocasem se stal pro náš tým během etapy v Sargasovém moři maskotem. Tento krásný pták se živí olihněmi, létajícími rybami a kraby daleko na moři, takže je jedním z mála pravidelných společníků, které lze spatřit z paluby lodi i ve velké vzdálenosti od pevniny. Greenpeace spolupracuje s vědci z bermudské vlády na sběru důležitých údajů o těchto ptácích – zaznamenáváme polohu, denní dobu, chování a směr letu, abychom pomohli lépe pochopit jejich chování. Faeton čelí na hnízdištích na tropických ostrovech po celém světě přemnoženým krysám a holubům, ale zatím není považován za ohroženého. 

3. Ostenec karolinský

Na této fotografii pořízené v Sargasovém moři můžeme vidět dva ostence, kteří si spletli plastový kbelík s útočištěm, které jim obvykle poskytují Sargasové řasy.

Ostenci jsou vysoce teritoriální ryby a na tomto obrázku můžeme vidět, jak bojují o prostor. Velké kusy plastu, jako je tento, se dostanou do oceánu a kvůli působení vln a soli se pomalu rozkládají na mikroplasty. Ostenec do plastového odpadu kouše, je to běžné chování u tohoto druhu, a tím opět dochází k rozpadu větších kusů plastu na menší. Jakýkoli kus plastu, ať už malý nebo velký, je škodlivý pro životní prostředí a naše oceány.

4. Rozedranec sargasový

Život v kobercích sargasových řas je plný skrývání. Mláďata ryb a želv přijímají krycí zbarvení, aby je predátoři neviděli. Někteří predátoři – jako tento rozedranec – volí opačný přístup. Jejich barva a tvar dokonale splývají se zlatou mořskou řasou, což jim dává možnost připlížit se za kořistí. Rozedranec sargasový žije pouze v místních plovoucích řasách a nikde jinde na Zemi. Stejně jako mořský ďas, i rozedranec používá na hlavě „lákadlo“, aby oklamal kořist a dostal se k ní blíž. Živí se především malými krevetami, kraby a rybami, včetně menších rozedranců.

5. Sargasové řasy a plast

Sargassum je hnědá řasa, která se hojně vyskytuje v Sargasovém moři. Když se na ní podíváte, snadno uvidíte mnoho listnatých výhonků, větviček a kulatých bobulek, které tvoří rostlinu. Ale to, co vypadá jako bobule, jsou ve skutečnosti maličké vzduchové kapsy, které udržují rostlinu nad vodou. Plovoucí sargasové řasy se někdy mohou táhnout na kilometry daleko.

Toto plovoucí stanoviště poskytuje potravu, útočiště a hnízdiště řadě tvorů včetně mořských želv, ptáků, krabů, ryb, krevet a dalších. Samotné sargasové řasy však ohrožuje změna klimatu, plastové znečištění a obří nákladní lodě, které trhají obrovské koberce sargasových řas a ničí jejich biotopy. Tady v Sargasovém moři, ve všech sargasových řasách jsou zachycěné plasty – od velkých kusů plastů až po drobné mikroplasty – a ohrožují zvířata, která jsou na tomto stanovišti závislá.

6. Létající ryby

Ačkoli létající ryby rychle prchají za denního světla, v noci jsou přístupnější, a dokonce zvědavější – což umožnilo našim potápěčům získat tyto krásné záběry v jejich přirozeném prostředí. Létající ryby jsou oceánské ryby z čeledi letounovitých, které jsou dobře známé svou schopností plachtit. Na celém světě se v teplých vodách vyskytuje asi 50 druhů. Navzdory svému jménu aktivně nelétají: jejich ploutve nemávají jako ptačí křídla! Rychle plavou k hladině rychlostí až 37 mil za hodinu a jakmile vyletí nad hladinu, plachtí, někdy na překvapivě velkou vzdálenost. Obecně se má za to, že tato adaptace jim pomáhá uniknout predátorům.

7. Úhoř říční

Tým Greenpeace se s touto larvou úhoře setkal při nočních ponorech v Sargasovém moři. Příběh o úhořích je jedním z mnoha divů Sargasového moře. Jako dospělí žijí tito úhoři v ústích řek podél východního pobřeží Severní Ameriky a západní Evropy. Nicméně, když je čas se rozmnožit, plavou na neznámé místo v Sargasovém moři, aby vypustili vajíčka.

Mladí úhoři se zde rodí a svou první fázi života tráví unášeni mořskými proudy, než se promění v poloprůhledné „skleněné úhoře“ a vydají se zpět na kontinenty. Úhoř americký je jako ohrožený, zatímco úhoř říční – který žije i v některých českých řekách – je kriticky ohrožený. Oba druhy čelí značnému tlaku kvůli oblibě sushi a také kvůli znečištění a přehradám v jejich domovských řekách.

Tato úžasná stvoření a mnoho dalších ohrožují hrozby, kterým čelí naše oceány. Přidejte své jméno a řekněte OSN, aby vytvořila silnou Globální smlouvu o oceánu, abychom ochránili naše oceány a úžasnou divočinu, která na nich závisí.

Arlo Hemphill a Celia Ojeda koordinují oceánskou kampaň v Greenpeace USA a Greenpeace Španělsko. Text z angličtiny přeložila dobrovolnice Emma Bouda. Text byl upraven pro účely digitální plavby Greenpeace Česká republika.