Ještě před necelým desetiletím mělo Česko plány na těžbu a spalování uhlí v podstatě až někam do první poloviny 22. století. Situace se ale v posledních pár letech dramaticky změnila a zatímco ještě v roce 2020 Uhelná komise doporučila české vládě ukončit uhlí do roku 2038, nově jmenovaný kabinet Petra Fialy se tento měsíc dohodl na konci uhlí nejpozději do roku 2033. A navíc, několik nedávných studií (včetně Energetické revoluce) ukazuje, že ještě dřívější rok 2030 je pro konec uhlí v energetice možný.
Podobně jako se stále vyvíjí debata o konci uhelné energetiky a cíle konce uhlí stanovené na politické úrovni se stále více přibližují roku 2030, tak i největší česká energetická společnost ČEZ své plány týkající se uhelných tepláren a elektráren už několikrát měnila a posouvala jejich konec blíže dnešku.
Poslední velká změna nastala v červenci 2021, kdy na tiskové konferenci vedení skupiny zveřejnilo nový branding provozu ČEZ: Čistá Energie Zítřka a přišlo s novým plánem na rychlejší útlum uhlí. Podle aktualizované časové osy by současných 4,8 GW instalované kapacity v uhlí mělo být v roce 2030 sníženo na 2,2 GW a postupně úplně ukončeno do roku 2038. V roce 2030 by výroba elektřiny z uhlí měla tvořit maximálně 12,5 % celkové výroby a na nulu by se měla dostat v roce 2038. Společnost v prezentaci nicméně opomněla zmínit, co se stane s těžbou hnědého uhlí, ale předpokládá se, že těžba půjde ruku v ruce s životností hnědouhelných elektráren a doly se budou zavírat spolu s elektrárnami.
To je očividný pokrok oproti jakýmkoliv předchozím plánům skupiny ČEZ, ale stále se nejedná o termín konce uhlí k roku 2030, který by měly rozvinuté země zvládnout pro úspěšné naplnění cílů Pařížské dohody o ochraně klimatu. Navíc nyní je jasné, že ČEZ bude muset své plány tak jako tak revidovat, protože nepočítají s dřívějším koncem uhlí v roce 2033, dle aktuálních vládních plánů. Nejdelší budoucnost přitom firma plánuje pro velkolom Bílina, kde původně chtěla dceřiná společnost Severočeské doly těžit až do roku 2050. Povolení k těžbě však má stále jen do roku 2030 a vyhodnocení vlivu na životní prostředí, které předchází vydání nového povolení, posuzovalo těžbu do roku 2035.
Konec spalování uhlí do roku 2030 je cílem pro mnohé finanční instituce, jako jsou pojišťovny, banky či investiční firmy. Prakticky všechny největší banky na českém trhu již nejsou ochotny financovat uhelné projekty a navíc několik bank má také politiku omezující celkovou spolupráci s „uhelnými společnostmi“, které nemají důvěryhodný plán na postupné vyřazování uhlí do roku 2030. Ekologické závazky bank jsme podrobněji analyzovali analyzovali minulý rok. Prakticky ČEZ již nyní nedodržuje dva z nich. Prvním je uhelná politika skupiny Société Générale (v ČR zastoupenou Komerční bankou), která všem svým firemním klientům závislým na uhlí stanovila do konce roku 2021 termín, do kdy mají mít plán transformace s koncem uhlí nejpozději v roce 2030. Bez takového plánu by banka těmto firmám neměla poskytovat žádné nové finanční produkty (např. firemní úvěry). Obdobná situace je u Unicredit bank, která požadovala do konce minulého roku od energetických klientů obdobný plán, v jejich případě by měly firmy navrhovat konec uhlí ještě dříve – do roku 2028.
Další dvě velké banky v Česku nastavily podobné podmínky, jen energetickým firmám poskytly více času. Česká spořitelna spadající pod Erste Group vyžaduje od firemních klientů dodání plánů s koncem uhlí do roku 2030 do konce roku 2023 a ČSOB ze společnosti KBC Group takové plány požaduje na konci letošního roku.
Kromě ČEZu samozřejmě platí tyto podmínky i pro další firmy, jako je EPH Daniela Křetínského či Sev.en Energy Pavla Tykače. Uhelné společnosti jsou v současnosti pod stále větším tlakem nejen ze strany vládních cílů, ale také zpřísňujících se etických standardů finančních institucí a lze tedy očekávat, že uhelné firmy budou dále zkracovat plánovaný provoz svých uhelných elektráren a tepláren. K odklonu od uhlí a ekologické transformaci energetiky samozřejmě může dojít pouze v případě, pokud se bude dařit v příští dekádě fosilní zdroje energie nahrazovat obnovitelnými. Je to sektor, kde se očekává rychlý rozvoj a potřeba rozsáhlých investic. Oblast, na kterou se budou muset zaměřit jako jak veřejné instituce, tak i firmy a v neposlední řadě i banky.