Srpnová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC připoměla světu, že nárůst teploty o několik stupňů by pak měl po celém světě nenávratné katastrofální dopady, které by se nevyhnuly ani střední Evropě. Potřebné snižování emisí skleníkových plynů představuje velkou výzvu pro celý svět v podobě potřeby výrazně snížit emise skleníkových plynů ve všech oblastech lidské činnosti.
Česká republika patří k zemím s vysokými emisemi skleníkových plynů, v rámci Evropské unie máme třetí nejvyšší emise na obyvatele a také náš historický příspěvek k oteplování planety jako dlouhodobě vysoce průmyslové země je velmi významný. Jako součást EU sdílí Česká republika cíl snížit v Evropě do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % (oproti 1990), do roku 2050 pak dosáhnout klimatické neutrality.
Společně s Hnutím DUHA představujeme studii Energetická revoluce, která potvrzuje proveditelnost ukončení spalování uhlí v ČR do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů, tj. bez uhlí, ropy i plynu v roce 2050. Nechali jsme si udělat modelování u dvou zahraničních energetických institutů: australského Institute for Sustainable Futures při University of Technology v Sydney a německého Aurora Energy Research. Modely zahrnují kromě výroby elektřiny i kompletní výrobu tepla v ČR a také sektor dopravy. Zohledňuje aktuální energetická a ekonomická data, využívá současné vědecké a technologické poznání, bere v úvahu možné změny legislativy i dostupné predikce vývoje v příštích letech. Ve studii máme tři scénáře. První – referenční scénář – zohledňuje státní energetické plány z roku 2019. Základní dekarbonizační scénář představuje částečný útlum fosilních paliv a pokročilý dekarbonizační scénář dosahuje nulového spalování fosilních paliv.
Emise skleníkových plynů
Modely ukazují, že pokud ČR bude intenzivně rozvíjet obnovitelné zdroje energie a technologie pro skladování elektřiny a zároveň investovat do energetických úspor, transformace sektoru výroby tepla a dopravy, je možné se dostat na pomyslnou nulu emisí skleníkových plynů z těchto energetických sektorů. Zásadní snížen emisí je možné dosáhnout už v roce 2030. Studie se nicméně týká jen emisí CO2 ze spalovacích procesů a nezahrnuje dalších skleníkové plyny.
Modelování budoucnosti
Stejně jako jakékoliv další studie a scénáře budoucího vývoje budoucnosti se tyto modely mohou v mnoha ohledech mýlit. Někdy je technologický pokrok mnohem rychlejší, než kdokoliv očekával (např. u dřívějších odhadů celosvětového rozvoje fotovoltaiky), jindy je vývoj pomalejší (například v oblasti energetické efektivity) a těžko se předvídají skokové změny, jako například současná krize ceny plynu. Proto také neříkáme, že přesně touto cestou se má ČR vydat. Sama studie ukazuje, že v roce 2050 by velké množství větrných elektráren či biomasy mohlo být v konfliktu s potřebou ochrany přírody a biodiverzity. Zároveň si také klademe otázku, zda je uhlíkové neutrality možné vůbec dosáhnout při současném zachování ekonomiky postavené na trvalém růstu a zda není vhodné současný model upravit tak, aby se snížila jeho náročnost na využívání zdrojů, zatímco by zůstala zachována kvalita života a dostupnost služeb.
Výstupy modelování pokročilého scénáře ukazují, že v sektoru výroby elektřiny nárůst obnovitelných zdrojů postupně nahrazuje uhlí kolem roku 2030 a postupně i fosilní plyn. Kolem roku 2040 se snižuje podíl jaderné energie (končí nejstarší jaderná elektrárna Dukovany) a také se na scéně objevuje vodík a dovozy elektřiny. Sice ve scénářích modelujeme energetické úspory, ale jak je vidět, i tak spotřeba elektřiny stoupá. Spotřebu zvyšuje očekávaná výroba zeleného vodíku pro sezónní akumulaci elektřiny, téměř kompletní transformace silniční dopravy na elektromobilitu a také spotřeba tepelných čerpadel pro vytápění domů. Dovozy elektřiny pak v roce 2050 dělají přibližně desetinu z celkové potřeby. Na druhou stranu se v tomto scénáři ČR zbavila kompletně dovozu plynu, ropy a části jaderného paliva, takže celková závislost na dovozech v energetice klesla.
Součástí výstupů modelování je i průběh elektrické sítě během každé hodiny celého roku. Níže je vidět ukázka takového průběhu v květnu roku 2050. Horní část grafu ukazuje výrobní zdroje a dolní část grafu je pro ilustraci ukazuje kolik elektřiny a kdy spotřebují např. tepelná čerpadla, baterie či elektromobily.
Pro více podrobností si stáhněte celou naši studii, nebo se podívejte na webinář Akademie Greenpeace na Facebooku, kde studii představujeme.