Polská média se neshodnou, zda porážka Andreje Babiše a jeho strany v parlamentních volbách je dobrou nebo špatnou zprávou. Zatímco některá upozorňují na to, že po volbách se může dlouhou dobu vyjednávat o nové koalici a že bude ještě trvat, než vůbec bude jasné, s kým bude polská strana o Turówu jednat, jiná srší optimismem, že nová vláda Polsku v otázce Turówa vyjde vstříc. Velká očekávání od nové koalice má i vládnoucí strana Právo a spravedlnost, především díky dobrým vztahům s představiteli ODS, s nimiž sedí v evropském parlamentu ve stejné konzervativní frakci.
Náměstek ministra zahraničí Paweł Jabłoński uvedl pro portál wPolityce.pl, že vkládá do nové vlády velké naděje a že spolupráce s ní bude ještě intenzivnější než dosud. “Je to koalice, v níž největší strana – ODS – je naším partnerem v Evropě,” řekl. V podobném duchu se již na konci září vyjádřil i europoslanec ODS Jan Zahradil na Twitteru: “Pokud bude mít ODS po volbách vládní zodpovědnost, dosáhneme oboustranně přijatelné dohody. S polskou vládní stranou PiS jsme členy stejné evropské politické rodiny, půjde nám to lépe než Babišovi.” Nedá se sice předpokládat, že by se dohoda o pokračující těžbě či přímo o stažení české žaloby upekla v europarlamentu, i když je jasné, že právě tam se bude Právo a spravedlnost snažit svou agendu tlačit. Některá polská média také spekulují, že pro uhelné Polsko by bylo lepší, kdyby ministerstvo životního prostředí, které za důl Turów odpovídá, obsadil nominant z ODS, než kdyby připadlo liberálním Pirátům či Starostům.
Polská debata o dole Turów je dlouhodobě pokřivená a zkreslená. V úvahách o budoucnosti česko-polského vyjednávání tak například moc nezaznívá, že Babiš a jeho ministři, kteří na polský důl podali žalobu a kteří o něm neúspěšně vyjednávali, nevystupovali ani tak ze svojí vlastní iniciativy, jako spíše na přání Libereckého kraje, kde v koalici spolu sedí nejen Starostové a Piráti, ale i ODS, a kde je náměstkem hejtmana starosta Frýdlantu za ODS Dan Ramzer. Představitelé všech těchto stran si sice přejí vyjednat s Polskem dohodu, ale zjevně za jiných podmínek, než jaké si Polsko představuje. Polští politici by tak na své europarlamentní kamarádíčky z ODS a na obnovení spolupráce v rámci V4 neměli moc sázet, aby pak nebyli zklamaní. Není totiž tak jisté, že se jim podaří prosadit rychlé vítězství polských národních zájmů.
Jisté naopak víceméně je, že Babišova vláda, přestože ještě formálně povládne možná i několik měsíců, už s Polskem vyjednávat nebude. Polská strana premiéra odepsala ještě před volbami, a dost možná také kvůli jeho kauze Pandora Papers. Po jejím zveřejnění se to totiž v polských médiích hemžilo články, které osobu Babiše spojovali jak s podezřelými finančními machinacemi, tak s vyjednáváním o dole Turów. Ten český premiér, který chtěl s Polskem uzavřít “nevýhodnou” smlouvu, také šmelil s majetkem přes daňové ráje. A uzavírat dohodu s takovým člověkem, bylo pro polskou stranu před volbami toxické.
Je to paradox. Celou dobu ekologické organizace i místní lidé z Liberecka upozorňovali na to, že u jednacího stolu je právě polská vláda ten toxický partner, kterému se nedá věřit. A byla k tomu řada důvodů. Polská těžební společnost PGE i polské úřady dlouhodobě odmítaly, že by těžba měla na české území negativní vliv, o rozšiřování dolu prakticky neinformovala, naopak informace tajila, s přeshraničním procesem vyhodnocení vlivů na životní prostředí se vypořádala jen formálně, námitky české vlády a občanů ignorovala a nakonec vydala nezákonné povolení, kterým českou veřejnost a její zájmy úplně obešla. Následně s Českem jednala jen velmi vlažně a jen kvůli hrozbě případné žaloby k Soudnímu dvoru EU. Rozhovory nikam nevedly a Česko žalobu skutečně podalo.
Když evropský soud vydal předběžné opatření, podle kterého se těžba v dole musí zastavit, Polsko odmítlo soud poslechnout. A když soud stanovil pokuty ve výši půl milionu eur za každý den pokračující ilegální těžby, polská vláda je odmítla platit. Namísto toho vedli polští politici a společnost PGE svatou válku ve jménu uhlí proti Česku a proti Evropské unii, která byla plná lží, manipulací a dezinformací. Takový přístup důvěru nevzbuzuje.
Nedokážu říci, zda je připravovaná smlouva v současné podobě dobrá či špatná. Text smlouvy totiž neznáme a pořád je před veřejností utajován, navíc u podobných smluv se ďábel často skrývá v detailu, takže je potřeba tuto smlouvu zveřejnit a podrobit důkladné analýze. Jisté ovšem je, že v situaci, kdy Polsko odmítá respektovat unijní legislativu a rozhodnutí soudu, je předčasné přemýšlet o podpisu jakékoli smlouvy, natožpak o stažení žaloby na důl Turów. V současnosti totiž Česká republika nemá žádnou garanci toho, že by Polsko nějakou dohodu, byť sebelépe napsanou a vyjednanou, skutečně plnilo. Před dvěma týdny navíc přišly zprávy od českých vyjednavačů, že Polsko chce mít možnost smlouvu o dole Turów vypovědět už po dvou letech, takže to vypadá, že ani nechce, aby smlouva platila dlouhodobě.
Důl Turów leží přímo na česko-německo-polských hranicích a nejhorší dopady má právě na české území, protože z něj těžba odčerpává vodu. Hrozí tak, že desítky tisíc lidí v Libereckém kraji přijdou o přístup k pitné vodě. Nejbližší české obce Uhelná a Václavice se již několik let potýkají s nebývalým úbytkem podzemní vody. Vysychají studny i potoky, a někdy se tak v jeden den nemůže vysprchovat celá rodina, nebo se rodiny musejí rozhodovat mezi mytím nádobí a osobní hygienou. Ztráta vody je zřetelná i v krajině. Přibližující se těžba však způsobuje také pokles terénu, nadměrný hluk, světelný smog a znečištění ovzduší. Další těžba a spalování uhlí v komplexu Turów také prohlubuje současnou klimatickou krizi a odporuje evropským klimatickým cílům.
Jakékoli další vyjednávání s naším severním sousedem by mělo nejen pořádně ošetřit, aby Polsko smlouvu dodržovalo dlouhodobě, ale mělo by rozhodně požadovat i omezení těžby směrem k české hranici a její co nejrychlejší ukončení. Klimatickou krizi totiž zastaví jen konec spalování fosilních paliv. Jediným správným řešením celé situace je spravedlivá transformace regionu kolem dolu Turów, která kromě přechodu na obnovitelné zdroje energie zajistí i novou práci pro stávající zaměstnance uhelného komplexu. Na transformaci má Polsko k dispozici miliardy eur z fondů EU, ale pokud bude trvat na pokračování těžby v Turówě až do roku 2044, nepůjde z nich do problematického turowského regionu vůbec nic.
Psáno pro A2larm.cz